18 C 240/2021-63 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 27. 5. 2021 zaplacení částky 2 351,04 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu z nepovoleného debetního zůstatku na sporožirovém účtu. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně – [právnická osoba] - uzavřela s žalovaným dne 30. 4. 1999 smlouvu o účtu [číslo] Smluvní strany se zavázaly dodržovat všeobecné obchodní podmínky, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Žalovanému byl poskytnut kontokorentní úvěr do limitu 1 000 Kč. Žalovaný byl dle smlouvy o úvěru povinen platit kroční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši 18,9% p.a. a hradit ceny za služby spojené s vedením kontokorentního a běžného účtu. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu, překročení limitu kontokorentu bylo považováno za případ vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetu a tento ani přes výzvy [obec] [anonymizováno] neuhradil. Debetní zůstatek nebyl ani přes upomínky vyrovnán, proto byla pohledávka dne 1. 2. 2020 převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Ke dni postoupení pohledávky, tj. k 1. 2. 2021 činila dlužná částka 2 808,87 Kč, což představuje nepovolený debetní zůstatek 2 351,04 Kč a úrok z úvěru do 1. 2. 2021 výši 207,15 Kč, úrok z prodlení do 1. 2. 2021 částku 250,68 Kč. Po postoupení pohledávky nedošla k žádné úhradě na dlužnou částku a žalovaný do doby podání žaloby ničeho neuhradil. 2. Aktivní legitimace žalobkyně ve sporu byla prokázána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní, s účinností od 1. 2. 2021, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem dne 19. 2. 2021. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalovaný se k jednání soudu dne 23. 11. 2021 bez omluvy nedostavil a jeho předvolání soud považoval za doručené dnem 24. 10. 2021, žalobkyně svou účast u jednání omluvila, souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Za této situace soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků dle § 101 odst.3 o.s.ř. <i>5. Podle § 2662 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.</i> <i>6. Podle § 2668 o.z. zanikne-li závazek, vypořádá ten, kdo vede účet, bez zbytečného odkladu pohledávky a dluhy týkající se účtu, zejména provede převody peněžních prostředků z účtu uskutečněné prostřednictvím platebních prostředků a šeků použitých do dne zániku závazku, účet zruší a zůstatek peněžních prostředků vyplatí majiteli účtu.</i> <i>7. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>8. Podle ust. § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>9. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. [právnická osoba] a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o vedení běžného účtu ve smyslu shora citovaného ustanovení. Žalovaný tím, že neuhradil neoprávněně čerpané finanční prostředky, porušil podstatným způsobem své smluvní povinnosti stanovené smlouvy, ocitl se v prodlení se zaplacením dluhu a úrokového příslušenství. Soud tedy na základě těchto skutečností považuje za oprávněný nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení dlužné částky ve výši 2 351,04 Kč společně s úrokem v kapitalizované výši vypočteným do 1. 2. 2021 a to ve výši 207,15 Kč z dlužné jistiny, dále pak ve sjednané výši 18,9% p.a. od 2. 2. 2021 do zaplacení, dále pak je oprávněný nárok na úrok z prodlení jednak v kapitalizované výši 250,68 Kč a dále pak stanoveného procentuální sazbou v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb. až do zaplacení, když prodlení žalovaného stále trvá (výrok I.). Žalovaný v řízení netvrdil, ani nenabízel soudu žádné důkazy prokazující, že by dluh uhradil. 11. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) § vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby), odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 100 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 368 Kč. 12. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 13. S odkazem na ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. byla vyhotovena zkrácená verze rozsudku.