18 C 254/2021-28 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 6. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 8 457,90 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Tvrdila, že je právnickou osobou, která provozuje poptávkový systém na webové adrese [webová adresa], jehož cílem je zprostředkování kontaktů mezi podnikateli nabízející své služby či zboží a jejich zákazníky, kteří tyto služby či zboží poptávají a dále vytváří databázi veřejných zakázek od různých zadavatelů. Pro poptávající je zadání poptávky do poptávkového systému žalobkyně bezplatné. Subjekty, které něco nabízejí (dodavatelé), si musí u žalobkyně zakoupit kredity, které jim umožní získat kontakt na poptávajícího a nabídnout mu tedy své služby či zboží. Každému je v poptávkovém systému k dispozici pouze znění poptávky a místo poptávky. Teprve užitím určitého počtu kreditů může dodavatel získat konkrétní spojení na poptávajícího. V případě, že dodavatelé mají zájem o kontakty na zadavatele veřejných zakázek, získají tento přístup za roční paušální platbu. Žalovaný, který je podnikající fyzickou osobou, se registroval jako dodavatel zboží nebo služeb na webových stránkách žalobkyně. Při tom žalovaný vyjádřil svůj souhlas se Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. Dne 22. 1. 2021 si žalovaný prostřednictvím zákaznické telefonní linky žalobkyně objednal službu veřejné zakázky, jež mu umožňuje získávat přístup ke kontaktním údajům zadavatelů veřejných zakázek, a to jednak na serveru žalobkyně na webové stránce [webová adresa] a také žalobcovým přímým zasíláním emailů s kontaktními údaji zadavatelů na emailovou adresu žalovaného. Objednanou službu veřejné zakázky v hodnotě 6 990 Kč bez DPH začala žalobkyně žalovanému poskytovat ihned poté, co si ji žalovaný u žalobkyně objednal, čímž žalobkyně akceptovala objednávku žalovaného a bylo tak dosaženo smluvního konsenzu. Žalobkyně poté obratem zaslala na emailovou adresu žalovaného zálohovou fakturu [číslo] ze dne 22. 1. 2021 znějící na částku 8 457,90 Kč včetně DPH splatnou dne 21. 2. 2021. Žalovaný do dne podání žaloby žalobci ničeho neuhradil, přestože byl žalobkyní k úhradě vyzván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>3. Podle § 1746 odst. 2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.</i> <i>4. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>5. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>6. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 7. Soud měl v řízení za prokázané přehledem kontaktu veřejných zakázek za dobu od 23. 1. 2021 do 3. 3. 2021, že účastníci uzavřeli smlouvu„ [anonymizováno] – [webová adresa] [anonymizováno] zakázky na 12 měsíců, že žalobkyně poskytla žalovanému sjednanou službu, tak jak je uvedeno shora a žalovaný tak dluží z titulu této smlouvy žalobkyni částku 8 457,90 Kč, tak jak byla vyúčtována žalovanému fakturou [číslo]. Vzhledem k tomu, že žalovaný je stále v prodlení s úhradu dlužné částky, přiznal soud žalobkyni i nárok na zaplacení úroků z prodlení v souladu s § 1970 o.z., jejichž výše je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.. Dále soud zavázal žalovaného k náhradě nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) § vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby) odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 100 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm a) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 200 Kč. 9. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 10. Rozsudek byl s odkazem na § 157 odst. 4 o.s.ř. vyhotoven ve zkrácené verzi.