18 C 292/2021-35 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 17. 8. 2021 zaplacení celkem částky 12 430 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 9. 2. 2016 s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Podle ní poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřitelce poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 25 082 Kč, celkem tedy 55 082 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 919Kč, přičemž zápůjčka měla být splacena 4. 4. 2017. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 3 950 Kč, poplatek za administrativní činnost 6 165 Kč, poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 14 967 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, uhradila do doby postoupení pohledávky částku 17 570 Kč. Ke dni postoupení pohledávky činila pohledávka 38 312 Kč, její příslušenství pak tvořily úroky a úroky z prodlení. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje vrácení pouze částky 12 430 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, přičemž vyčíslila kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5 668,67 Kč, což je za dobu od 5. 4. 2017 do 18. 12. 2020, dále pak za dobu od 19. 12. 2020 požaduje zákonný úrok z prodlení v procentuální výši. Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží. 2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 došlo s účinností k 5. 1. 2021 k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>6. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 7. Smlouvou o zápůjčce – Zelená v hotovosti [číslo] ze dne 9. 2. 2016, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 9. 2. 2016 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 919 Kč, první splátka byla splatná vždy ke konci splátkového období- týdenního období, tedy celkem částku 55 082 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 30 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 25 082 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 3 950 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 6 165 Kč, částky hotovostní režim ve výši 14 967 Kč. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácela, byla vyzvána k splacení celé pohledávky. 8. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná uhradila do 21. 5. 2019 částku 17 570 Kč. 9. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, avšak neprokazuje, ba ani netvrdí, že by před uzavřením smlouvy došlo k ověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Za této situace je, ve smyslu § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění platném do 30. 11. 2016, mezi účastníky uzavřená smlouva o zápůjčce absolutně neplatná a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení, které je představováno rozdílem mezi částkou žalované poskytnutou (převzetí finančních prostředků žalovaná potvrdila v rámci smlouvy o zápůjčce) a žalovanou splacenou, tj. částky 12 430 Kč (30 000 Kč – 17 570 Kč). Současně soud uložil žalované zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ode dne následujícího po sjednaném datu splatnosti, a to ve výši, která je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., když jednak byla uvedena v kapitalizované výši a dále pak v procentuální sazbě (výrok I.). 10. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 800 Kč, odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby), odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 150 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 070,50 Kč. 11. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.