20 C 220/2020-34 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 28. 1. 2015 uzavřel žalovaný se [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. se sídlem Malta, smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla výše uvedená společnost žalovanému zápůjčku ve výši 2 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaný jako žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy jsou Obchodní podmínky [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. ke spotřebitelským úvěrům, účinné od 10. 11. 2014 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře, umístěného na internetových stránkách Ferratum, resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. zápůjčku společně s poplatkem za poskytnutí a zpracování zápůjčky do 1. 3. 2015. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením zápůjčky a ve shora uvedené lhůtě, ani později zápůjčku nesplatil. Dne 21. 12. 2017 byla mezi [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo i postoupení splatné pohledávky výše uvedené společnosti za žalovaným. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván výzvou, když zároveň byl poučen, že v případě neuhrazení dluhu se vystavuje riziku podání žaloby. I přesto žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a byl též poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupkyně žalobce a žalovaného. Zástupkyně žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobním návrhu. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ničeho k věci neuvedl. Ta mu byla spolu s výzvou výše doručena postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 30. 11. 2020. 4. Ze žalobkyní předložených listin prohlášení [číslo] přehled, faktura, obchodní podmínky a dalších) vyplývá, že žalovanému byla dne 28. 1. 2015 [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. poskytnuta na základě smlouvy zápůjčka (úvěr) ve výši 2 000 Kč, které měl tento vrátit 1. 3. 2015, i s poplatkem 660 Kč. Adresa žalovaného byla uvedena [obec], Náměstí Československých legií [číslo]. 5. Žalobce předložil, obchodní podmínky, standardní podmínky úvěrové smlouvy [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., když podle článku 8.1 těchto podmínek musí být úvěr splacen spolu s uplatněnými poplatky a sazbami v dohodnutém období. 6. Listinou – oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 byl žalovaný vyrozuměn, že jeho dluh ze smlouvy o úvěru [číslo] byl postoupen žalující společnosti. Uvedená listina byla odeslána 26. 1. 2018, jak vyplývá z podacího archu. Postoupení pohledávky bylo prokázáno dále i smlouvou o postoupení pohledávky. 7. Předžalobní upomínka z 5. 6. 2020 byla žalovanému zaslána dne 15. 6. 2020. Jak z ní i z podacího archu vyplývá. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč je důvodný. S ohledem na okolnosti, které předcházely odeslání této částky na účet žalovaného, má soud za to, že byla prokázána vůle žalovaného uzavřít s žalující společností smlouvu o zápůjčce a bylo rovněž prokázáno, že účastníci si sjednali splatnost do 1. 3. 2015. V řízení nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by žalovaný částku zapůjčenou mu právním předchůdkyní žalobkyně této společnosti či žalující straně vrátil, a proto soud vyhověl návrhu na zaplacení částky 2 000 Kč, přičemž aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek. S přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením, protože od 2. 3. 2015 je žalovaný v prodlení se zaplacením žalované částky, bylo mu uloženo, aby dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. zaplatil i úrok z prodlení tak, jak je specifikován ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Jejich výše je v souladu s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 15. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána odměna za 2,5 úkony po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 400 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 1 368 Kč.