23 C 20/2021-42 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobou podanou dne 10. 12. 2020 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení celkové částky 43 483,38 Kč s příslušenstvím (úrokem z úvěru, zákonným úrokem z prodlení včetně kapitalizovaného). Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně spol. spol. [právnická osoba], [IČO], dne 17. 2. 2019 Smlouvu o úvěru pod [číslo], na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky (úvěr) ve výši 20 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele (dle údajů v žádosti o úvěr). Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutým úvěrem dále částku 17 184 Kč zahrnující úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, poplatek za administrativní činnost (vyhodnocení úvěru) ve výši 1 859 Kč a poplatek ve výši 3 600 Kč za hotovostní inkaso, a to vše formou 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč. Žalovaný své smluvní povinnosti neplnil, když závazky řádně a včas nehradil. V souladu se Smluvními podmínkami tak vzniklo věřiteli právo na úhradu celé zbývající neuhrazené části dluhu. Dluh ve výši 43 483,38 Kč tvořila neuhrazená jistina úvěru ve výši 18 683,90 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 675,43 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 3 342,86 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 725,81 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 9 099,99 Kč a smluvní pokutu ve výši 8 955,39 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně spol. [právnická osoba], jako původní věřitel, svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný přes písemnou upomínku zbývající dlužnou částku nezaplatil. 2 Žalovanému byla řádně na zjištěnou a jím označenou (č.l. 28) adresu v ČR (tj. [ulice a číslo], [obec]) doručena do vlastních rukou dne 9. 4. 2021 žaloba a výzva (usn. č.l. 26 tzn. vz. 73 o.s.ř. + vz. 69 o.s.ř. včetně příslušného poučení dle článku 26 odst. 2 Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech). Žalovaný namítal, že od žalobkyně žádnou výzvu neobdržel, pořadované úroky považoval za nepřiměřené. Soud ve věci nařídil jednání na den 27. 5. 2021, ke kterému řádně obeslal účastníky. Žalobkyně trvala na žalobě, svoji neúčast omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Soud tak rozhodl ve věci dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně. Žalovaný se k jednání soudu dostavil, nesporoval, že předmětnou Smlouvu o úvěru podepsal, když od Smlouvy nestihl včas odstoupit, neboť komunikace se zprostředkovatelkou paní [příjmení] nebyla možná. Poukazoval na velmi vysoké úroky a celkové náklady úvěru. 3 Soud měl na základě Smlouvy o úvěru, smluvními podmínkami, přehledem splátek, Smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní upomínkou vč. dokladu o odeslání a dalšími důkazy prokázáno následující: Původní věřitel (úvěrující) spol. [právnická osoba], poskytla žalovanému na základě Smlouvy ze dne 17. 2. 2019 úvěr ve výši 20 000 Kč. Bylo sjednáno, že úvěr bude žalovaným splácen včetně celkových nákladů ve výši 17 184 Kč (tj. 9 800 Kč za poskytnutí úvěru, 1 859 Kč za administrativní činnost, 3 600 Kč za hotovostní inkaso), tedy celkem 37 184 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč. Žalovaný své závazky z této smlouvy řádně a včas neplnil, a proto dle smluvních podmínek vzniklo věřiteli právo na úhradu celého zbývajícího dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně spol. [právnická osoba], na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což žalovanému oznámila. Přes písemnou upomínku zbývající dluh v částce 43 483,38 Kč žalovaný neuhradil. Žalobkyně dále požadovala příslušenství – úrok ve výši 15 % ročně z částky 18 683,90 Kč, zákonný úrok z prodlení vždy z částky 20 359,33 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 617,16 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 192,53 Kč. 4 Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 5 Dle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6 Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7 Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8 Dle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9 Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10 Dle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11 Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12 Mezi původním věřitelem (úvěrujícím) a žalovaným byla platně uzavřena Smlouva o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný po uzavření Smlouvy přestal plnit své povinnosti ze Smlouvy vyplývající, tedy úvěr řádně nesplácel. Dostal se tak do prodlení s úhradou splatného dluhu. Smlouvou o postoupení pohledávek následně postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Po provedeném dokazování soud žalobě zčásti vyhověl, pokud jde o požadavky na zaplacení jistiny, úroku z jistiny, smluvní pokuty, když v tomto rozsahu považoval soud Smlouvu za platnou. Tato požadovaná plnění jsou totiž po právu dle Smlouvy a dle ust. § 2395 o.z. (vrácení úvěru, zaplacení úroku) a ust. § 1970 o.z. (zaplacení úroku z prodlení). Úroky byly ve Smlouvě sjednány ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši úvěru, délce poskytnutí peněz a tomu, že úvěr byl sjednán jako nezajištěný (viz. blíže ust. § 1802 o.z.). Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s úhradou peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu poskytnutých peněz placenou i v případě řádného dodržování Smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně svým postupem (posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele) respektovala zákon o spotřebitelském úvěru (z