7 C 163/2021-42 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení částky 19 750 Kč spolu s úrokem z prodlení. Uvedl, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2021 mezi společností [právnická osoba] jako původním věřitelem a postupitelem a žalující společností jako postupníkem a novým věřitelem nabyl žalobce pohledávku za žalovanou. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo dne 2.9.2016 k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta finanční částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 3.10.2016 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 750 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Žalovaná následně odsouhlasila znění Úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI, na základě uvedených skutečností nedošlo k pochybám ohledně platební schopnosti žalované (k tomuto žalobce nenavrhl žádných dalších důkazů). Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 2.9.2016 na bankovní účet žalované. Žalovaná poskytnutý úvěr -přes upomínání nevrátila. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 10.9.2021 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobce a žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud měl prokázáno smlouvou o úvěru, včetně smluvních podmínek a informací o spotřebitelském úvěru, kopií občanského průkazu žalované, potvrzením o přechodném pobytu na území ČR, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne 2.9.2016 s žalovanou smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který bude žalované zaslán na j označený účet. Žalovaná se zavázala splatit úvěr nejpozději do 3.10.2016, a to včetně poplatku ve výši 4 750,40 Kč. Výpisem z účtu bylo prokázáno poskytnutí částky 15 000 Kč žalované právním předchůdcem žalobce dne 2.9.2016 Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalující společností jako postupníkem ze dne 1. 1. 2021 měl soud prokázáno, že předmětná pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena. Listinou ze dne 18.5.2021 byla žalovaná vyrozuměna o tom, že pohledávka ze smlouvy o úvěru, a to včetně příslušenství této pohledávky byla postoupena žalující společnosti. Dopisem ze dne 18.5.2021 spolu s podacím lístkem bylo prokázáno zaslání předžalobní výzvy žalované, kde byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu do tří dnů. <i>5. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>6. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>7. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>8. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>9. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 12. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (§ 2390 o.z.), na základě níž žalovaná obdržela zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se s poplatky zavázala zaplatit do 3.10.2016 Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdce žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnila. Žalobce již přímo v žalobě k prokázání svých tvrzení o posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, uvedl, že k tomuto nenavrhuje žádné důkazy. Žalobce tak neunesl své důkazní břemeno o tom, že posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobce proběhlo v souladu s ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., čehož důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Primárním cílem zákona o spotřebitelském úvěru je ochrana individuálního spotřebitele "před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, plynoucích z neznalosti a nedostatečných zkušeností, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů spotřebitele, které mohou zásadním způsobem dopadnout na jeho osobní a rodinnou finanční situaci, postihnout jeho majetek a ohrozit uspokojování základních životních potřeb, ekonomickou funkci rodiny a společenský status jejich členů, vč. narušení jejich sociálních vztahů" (viz dohledový benchmark České národní banky č. 1/2014 ze dne 18. března 2014 k výkladu povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Spotřebitel je tak chráněn "i před sebou samotným" a vlastním neúměrným zadlužováním, resp. přijímáním takových dluhů, které by v budoucnosti nebyl schopen splácet. Sekundárně je pak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. 13. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu bylo poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalované ve výši 15 000 Kč, přichází pouze nárok žalobce (resp. jeho právního předchůdce) na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 15 000 Kč. Žalovaná byla žalobcem dopisem ze dne 18.5.2021 vyzvána k zaplacení dluhu do tří dnů a tudíž se dostala do prodlení nejdříve dnem 21.5.2021, nikoliv dřívějším dnem tvrzeným žalobcem, je proto v souladu s ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nař. vl. 351/2018 Sb. povinna hradit úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 21.5.2021 do zaplacení a nikoliv dříve. Žalovaná netvrdila a neprokazovala, že by bezdůvodné obohacení vydala. 14. Soud proto žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit 15 000 Kč s příslu