10 C 117/2022-49 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 10 320,70 Kč s příslušenstvím (tj. jistiny ve výši 5 300 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 764,70 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 5 300 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 174,86 Kč). Tvrdila, že dne 24. 11. 2017 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru [číslo] 2017 [číslo], jejíž přílohu tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta jistina úvěru 10 000 Kč, kterou převzal při podpisu smlouvy, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 6 900 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy splatném při uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku 16 900 Kč se žalovaný zavázal původnímu věřiteli splatit ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 300 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadla na den 24. 12. 2018 Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem žádosti. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 11 600 Kč, která odpovídá 8 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány tak, že na poskytnutou jistinu úvěru byla alokována částka ve výši 4 700 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 6 900 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 5 300 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 5 300 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky, tj. do 24. 12. 2018 řádně nesplatil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. V. odst. 4 smlouvy i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně dále upřesnila, že ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu původního věřitele, tj. společnosti [právnická osoba], [IČO], tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba], [IČO]. V důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky evidované za žalovaným stala spol. [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ přechodný věřitel“). Z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 5. 8. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 13 206,67 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 5 300 Kč, sankčního poplatku 1 000 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 406,67 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně však po žalovaném požaduje pouze zaplacení nesplacené jistiny 5 300 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 174,86 Kč, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 764,70 Kč (smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 5 300 Kč za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 25. 12. 2018 do 11. 6. 2021) a zákonného úroku z prodlení z jistiny 5 300 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani přes písemnou výzvu žalobkyni neuhradil. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že schopnost žalovaného splácet byla ověřovaná právním předchůdcem žalobkyně (společnost [právnická osoba]) na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, ve které uvedl své údaje, číslo občanského průkazu, jakož i další údaje, dále pak požadovanou částku úvěru, příjmy, výdaje, zaměstnání. Žalovaný je při žádosti o úvěr povinen uvést o své osobě pravdivé, správné a úplné údaje, což stvrdil svým podpisem žádosti o úvěr. Na základě této žádosti byla s odbornou péčí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru, původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta, tedy 10 000 Kč. Dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 9 681 Kč, v takovém případě tak bylo možno dovodit, že žalovaný byl v takové finanční situaci, která mu umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy byla 1 300 Kč, tedy zhruba 1/7 zůstatku příjmu žalovaného. Žalovanému tak mělo i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru, dle jeho tvrzených údajů, měsíčné zůstat cca 8 380 Kč, kterými mohl volně disponovat. Za dané situace tak nebyl jediný důvod se domnívat, že by žalovaný nebyl schopen dostát svým závazkům a nemohl splácet spotřebitelský úvěr. V Žádosti o úvěr jsou vypsány dokumenty, které byly žalovaným předloženy obchodnímu zástupci původního věřitele k ověření totožnosti a měsíčních výdajů žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně aktivně zjišťoval finanční poměry žalovaného, postup vyžadovaný zákonem č. 257/2016 Sb. beze zbytku dodržel a bonita žalovaného byla před uzavřením úvěrové smlouvy dostatečně prověřena. Zároveň také bylo zjištěno, že osoba žalovaného nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku. Předchůdce žalobkyně řádně posoudil a prověřil bonitu žalovaného pro účely poskytnutí spotřebitelského úvěru v požadované výši 10 000 Kč. 3. Usnesením č.j. 10 C 117/2022-42 ze dne 28. 6. 2022 soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne 11. 7. 2022 v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (o. s. ř.). 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřil (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 5. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má bý