10 C 98/2020-209 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 3. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 926 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 7. 3. 2019 do zaplacení. Tvrdila, že žalobkyně (jako pojistitel) a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění motorových vozidel (dále jen "pojistná smlouva") dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dne 29. 8. 2018 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 66 851 Kč, konkrétně žalobkyně vyplatila dne 12. 10. 2018 částku 53 643 Kč poškozenému jako náhradu škody na oplocení a dne 8. 1. 2019 částku ve výši 13 208 Kč společnosti [právnická osoba] jako regresní náhradu za pojistné plnění vyplacené za škodu způsobenou na domě poškozeného. Z vyplacené částky žalobkyně vůči žalovanému uplatnila nárok na částku 59 926 Kč, neboť při šetření pojistné události bylo zjištěno, že za újmu vzniklou v důsledku nastalé pojistné události je odpovědný žalovaný, kdy z příkazu [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 12. 2. 2019, který nabyl právní moci dne 23. 2. 2019, bylo prokázáno, že dne 29. srpna 2018 v 23:30 hod. žalovaný pod vlivem alkoholického nápoje řídil motorové vozidlo tov. zn. Honda, [registrační značka] a způsobil dopravní nehodu, při které došlo k poškození plotu a fasády domu [adresa] v [anonymizováno] [obec] (žalovaný se podrobil dechové zkoušce ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, a to přístrojem Dräger s výsledkem 0,48 g alkoholu a následně se dobrovolně podrobil lékařskému vyšetření při ovlivnění alkoholem s výsledkem 0,31 g alkoholu v krvi). V důsledku poskytnutí pojistného plnění přešlo na žalobkyni v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. právo na náhradu vyplaceného pojistného plnění poškozenému a žalobkyně má tedy vůči žalovanému právo na náhradu částky, kterou v důsledku nastalé pojistné události vyplatila. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku 30 000 Kč, zbývající částku ve výši 29 926 Kč žalovaný uhradit odmítá. 2 Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Nesporoval, že dne 29. 8. 2018 došlo k pojistné události, při které poškodil plot domu [adresa] v obci [anonymizováno] [obec] (dále jen„ dům [adresa]“) a fasádu uvedeného domu. Žalobkyně v souladu s pojistnou smlouvou vyplatila vlastníkovi domu [adresa] částku ve výši 53 643 Kč jako náhradu škody vzniklé na oplocení a částku ve výši 13 208 Kč jako náhradu škody na fasádě domu. Žalovaný argumentoval tím, že ke dni dopravní nehody (pojistné události) probíhala výstavba nového oplocení okolo domu [adresa] v obci [anonymizováno] [obec], část starého plotu, která byla poškozena dopravní nehodou, byla určená k demolici a již byla částečně demontována. Tato část starého plotu stavebně nebyla spojena s novým oplocením na levé straně domu, a ani stavebně nenavazovala na nové sloupky vjezdových vrat, které se nacházely vpravo od poškozeného starého plotu, přičemž z fotodokumentace vyplývá velmi špatný technický stav starého poškozeného plotu (v prostřední části starého plotu chybí v podezdívce jedna řada cihlového zdiva, sloupky, rámy a výplet rámů je značně zkorodovaný). Zdůraznil, že v případě poškození již částečně demontovaného plotu, který je určen ke zbourání a má být nahrazen novým, je uplatnění náhrady škody a vymáhání zaplacené škody zneužitím práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku. K poškození fasády žalovaný uvedl, že ke dni dopravní nehody fasádu domu [adresa] tvořil pouze fasádní polystyrén, perlinka a lepidlo a při dopravní nehodě na dvou místech došlo k proražení pouze perlinky s lepidlem, fasáda nebyla jiným způsobem poškozena, jednalo se o lokální poškození. Žalovaný sporoval výši způsobené škody jak na starém oplocení, tak i na fasádě domu, a proto žalobkyni uhradil pouze částku 30 000 Kč, kterou považoval za adekvátní náhradu za jím způsobenou škodu. 3 Žalobkyně v průběhu řízení doplnila, že vyplatila poškozenému za poškozené oplocení částku 46 718 Kč a za poškozenou fasádu domu pak 6 925 Kč. Poškozený však nárok na pojistné plnění za poškozenou fasádu uplatnil také u pojišťovny [pojišťovna], která na základě cenové nabídky doložené od poškozeného vypočetla škodu na fasádě domu na částku 13 208 Kč a tuto částku poškozenému vyplatila. [právnická osoba] následně žalobkyni kontaktovala s žádostí o refundaci tohoto plnění, neboť za způsobenou škodu odpovídá žalovaný, jako osoba pojištěná u žalobkyně. Tuto refundaci žalobkyně provedla, došlo však ke zdvojení plnění za poškozenou fasádu, a to ve výši 6 925 Kč. Tuto částku žalobkyně požadovala po poškozeném vrátit, což poškozený učinil. Žalobkyní tedy bylo v konečném důsledku vyplaceno 46 718 Kč za poškozené oplocení a 13 208 Kč jako refundace [právnická osoba], která tuto částku vyplatila za poškozenou fasádu, celkem tedy 59 926 Kč. Žalovaný následně provedl úhradu ve výši 30 000 Kč a žalovaný nárok představuje rozdíl mezi celkově vyplaceným plněním a touto úhradou. Ohledně poškození fasády doplnila, že při jejím poškození došlo k deformaci hliníkové soklové lišty od tepelné izolace, destrukci lepící hmoty na bázi cementu, bodovému protržení armatovací tkaniny ze skelného vlákna a hloubkovému bodovému poškození polystyrenové tepelné izolace. Oprava takovéhoto poškození není záležitostí pouhých 1 000 Kč, tak jak tvrdí žalovaný, v takovémto případě je nutné provedení komplexní opravy, aby zateplení mohlo plnit svoji funkci. V době před pojistnou událostí plnilo poškozené oplocení svoji funkci a škodou skutečně způsobenou je tedy škoda za zničené oplocení, při výpočtu pojistného plnění byl stav oplocení zohledněn a výše poskytnutého pojistného plnění plně reflektuje škodu, která byla poškozenému způsobena. 4 Spornou skutečností mezi účastníky zůstávala výše způsobené škody žalovaným v souvislosti s dopravní nehodou dne 29. 8. 2018 na domě [adresa] v [anonymizováno] [obec] a na přilehlém oplocení. 5 Podle § 6 odst. 1 a 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši dle občanského zákoníku poškozenému mimo jiné škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci. 6 Podle ust. § 9 odst. 1 věta prvá zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti z provozu vozidla, má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u [anonymizováno], jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. 7 Podle ust. § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. 8 Podle § 2927 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Povinnost nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. 9 Podle § 2952 o. z. věta prvá se hradí skutečná škoda, a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk.) 10 Podle ust. § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. 11 Podle ust. § 2820 odst. 1 o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. 12 Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13 Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14 Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky (postih) není právem na náhradu škody, nýbrž zvláštním originá