11 C 158/2020-136 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15.7.2020 domáhala vůči žalované určení, že pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou založený pracovní smlouvou ze dne 13.3.2019 trvá. V odůvodnění uvedla, že dne 13.3.2019 byla uzavřena pracovní smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně vykonávat pro žalovanou práci na pracovní pozici všeobecná sestra, s místem výkonu práce v [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [obec], počínaje dnem 1.4.2019 na dobu určitou do 31.3.2020. Žalovaná však i po uplynutí sjednané doby určité přidělovala žalobkyni práci, a to nejméně ve dnech 1.4.2020, 3.4.2020, 7.4.2020, 9.4.2020, 15.4.2020, 17.4.2020 a i v dalších týdnech a měsíci květnu, což je zřejmé z rozpisu směn a výplatních pásek. Žalovaná žalobkyni do směn sama rozepisovala a byla tak plně srozuměna s tím, že žalobkyně pokračovala v práci. Žalobkyně má za to, že dle § 65 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) platí, že mezi žalobkyní a žalovanou trvá pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou. Žalovaná dne 21.5.2020 doručila žalobkyni sdělení, že její pracovní poměr končí ke dni 31.5.2020, má odevzdal oblečení, klíče, vstupní kartu a již se na pracoviště nedostavovat. Uvedená písemnost však nesplňuje formální a materiální požadavky právního jednání, jež by bylo schopno založit, změnit či zrušit jakékoli právní vztahy, natož pak ukončení pracovního poměru. Žalobkyně žalované opakovaně sdělovala, že dle jejího názoru pracovní poměr trvá a trvá také na dalším zaměstnávání, žalovaná přesto žalobkyni odhlásila jako zaměstnance z [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], zaslala ji evidenční list důchodového pojištění s datem ukončení pracovního poměru ke dni 31.5.2020 a potvrzení o zaměstnání se stejným údajem. Žalobkyně dále uvedla, že s žalovanou nikdy žádnou ústní dohodu o prodloužení pracovní smlouvy neuzavřela a že zákoník práce takovou formu vůbec nepřipouští. Pracovní smlouva musí být dle § 34 odst. 2 zákoníku práce uzavřena písemně, a i jakékoliv dodatky k pracovní smlouvě musí splňovat písemnou formu. Žalobkyně shledává naléhavý právní zájem na podané žalobě v tom, že se jedná o spor o existenci pracovního poměru vůbec i o to, zda stranám z tohoto pracovního poměru vyplývají zákonné povinnosti. Dále uvedla, že je samoživitelkou, pečuje o dvě nezletilé děti a nárok na mzdu z pracovního poměru je jejím jediným příjmem. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Namítala, že neexistuje naléhavý právní zájem na určení, zda pracovní poměr žalobkyně trvá či nikoli. Pracovní poměr žalobkyně skončil uplynutím doby určité s datem ukončení pracovního poměru ke dni 31.5.2020. Žalobkyně sama předala dne 29.5.2020 žalované veškeré pracovní pomůcky a klíče od zaměstnání, žalovaná jí od 31.5.2020 nepřiděluje pracovní úkoly a již s ní nepočítá. Za nesporné žalovaná považuje, že s žalobkyní uzavřela dne 13.3.2019 pracovní smlouvu na pracovní pozici všeobecná sestra s výkonem práce v [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [obec], s nástupem do práce dne 1.4.2019, pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31.3.2020. Dále uvedla, že dne 30.3.2020 se žalovaná s žalobkyní ústně domluvila na prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou, a to od 1.4.2020 do 31.5.2020. Vzhledem k pandemii koronaviru v České republice a vyhlášení nouzového stavu nedošlo k okamžitému podpisu dodatku o prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou do 31.5.2020. Oběma smluvním stranám byl zřejmý úmysl o prodloužení pracovní smlouvy o 2 měsíce, na jehož základě byl dodatek k pracovní smlouvě uzavřen, byť ústně. Tomuto jednání byly přítomny dvě zaměstnankyně žalované, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (vedoucí lékařka klinické onkologie žalované) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] (vrchní sestra žalované), které potvrzují, že žalobkyně byla upozorněna, že dodatek k pracovní smlouvě bude uzavřen se zpožděním a že se jedná o prodloužení pracovní smlouvy o 2 měsíce. Žalobkyni byl dne 24.4.2020 předložen k podpisu dodatek k pracovní smlouvě, který odmítla podepsat s tím, že nebyl připraven včas a ona tak pracuje u žalované na dobu neurčitou. Žalovaná má za to, že prodloužení pracovní smlouvy o 2 měsíce je platné, neboť s ním žalobkyně vyslovila, byť ústně, souhlas, žalobkyně na výzvu žalované vrátila oblečení, klíče a vstupní karty na pracoviště ke dni 29.5.2020. Vzhledem k tomu, že žalobkyně odmítla cíleně podepsat dodatek k pracovní smlouvě, nemůže se dovolávat právní ochrany, když z ust. § 6 odst. 2 občanského zákoníku plyne, že nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání a ani nesmí těžit z protiprávního stavu, který sám vyvolal. Návrhem na uzavření smlouvy je projev vůle směřovaný navrhovateli. Smlouva je uzavřena v okamžiku, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti – tedy okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s návrhem dojde navrhovateli. Vzhledem k tomu, že žalobkyně přijala nabídku na prodloužení pracovní smlouvy okamžitě a bez výhrad, došlo k uzavření dodatku k pracovní smlouvě, byť v ústní podobě. Podle § 582 občanského zákoníku nedostatek formy smluvními stranami je možné„ dodatečně zhojit“. Tvrzení žalobkyně, že jí žalovaná přidělovala práci i po uplynutí sjednané doby určité, a proto došlo ke změně pracovního poměru na dobu určitou, tak neobstojí. Žalovaná má za to, že došlo k platnému prodloužení pracovní smlouvy žalobkyně o 2 měsíce a uplynutím doby určité došlo k ukončení pracovního poměru žalobkyně u žalované. 3. K vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že pracovní poměr nemohl skončit uplynutím doby, neboť byl ex lege změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou pro splnění podmínek dle § 65 odst. 2 zákoníku práce, tedy byl ex lege tzv.„ překlopen“ na dobu neurčitou a takto trvá doposud. K uzavření písemného dodatku k pracovní smlouvě mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo a i pokud by došlo k uzavření dodatku smlouvy v ústní formě, byl by takový dodatek pro nedostatek formy absolutně neplatný. 4. Podáním ze dne 9.2.2022 žalobkyně nesouhlasila s tím, že by za přítomnosti [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] uzavřela ústní dohodu o prodloužení pracovní smlouvy o 2 měsíce, když svůj nesouhlas projevila hned po předmětném jednání. 5. Mezi účastnicemi řízení bylo nesporné, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 13.3.2019 pracovní smlouvu na dobu určitou, a to od 1.4.2019 do 31.3.2020 na pozici všeobecná sestra, žalovaná přidělovala žalobkyni práci v měsíci dubnu a květnu 2020, žalobkyně vrátila dne 29.5.2020 pracovní pomůcky žalované, od 1.6.2020 žalovaná žalobkyni nepřiděluje žádnou práci. Mezi účastnicemi řízení zůstalo sporné, zda pracovní poměr mezi žalobkyni a žalovanou stále trvá či nikoli. 6. Pracovní smlouvou ze dne 13.3.2019 bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem byla uzavřena pracovní smlouva na dobu určitou od 1.4.2019 do 31.3.2020, na pozici všeobecná sestra, s místem výkonu práce [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [obec]. 7. Dopisem ze dne 21.5.2020 sdělila žalovaná žalobkyni, že na základě sdělení ze dne 30.3.2020 za přítomnosti vedoucí lékařky klinické onkologie [anonymizována dvě slova] [příjmení], končí její pracovní poměr dne 31.5.2020 a současně ji vyzvala k odevzdání oblečení, klíčů a vstupní kargy od pracoviště k datu 29.5.2020 a aby se již nadále na pracoviště nedostavovala. 8. Dopisem ze dne 12.6.2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k plnění povinností z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi řízení. Uvedl, že došlo ke změně pracovního poměru na dobu neurčitou, neboť žalovaná i po skončení pracovního poměru na dobu určitou přidělovala žalobkyni práci v měsíci dubnu a květnu 2020. Žalobkyně trvá na dalším zaměstnávání. 9. Dopisem ze dne 25.6.2020 sdělil právní zástupce žalované právnímu zástupci žalobkyně, že pracovní poměr žalobkyně skončil uplynutím doby určité, a to dne 31.5.2020. Účastnice uzavřely pracovní smlouvu na dobu určitou od 1.4.2019 do 31.3.2020. Dne 30.3.2020 se žalovaná s žalobkyní domluvila na prodloužení pracovní smlouvy o 2 měsíce, tedy do 31.5.2020. Vzhledem k tomu, že probíhala koronavirová pandemie, bylo s žalobkyní dohodnuto, že dodatek k pracovní smlouvě bude podepsán, jakmile to bude možné. Poté co byl žalobkyni dodatek k pracovní smlouvě předložen k podpisu, ona jej odmítla podepsat s tím, že nebyl připraven včas a pracuje u žalované na dobu neurčitou, s tím však nesouhlasí, neboť úmyslem obou stran bylo prodloužení pracovního poměru o 2 měsíce. 10. Z evidenčního listu důchodového pojištění a potvrzení o zaměstnání bylo zjištěno, že pracovní poměr žalobkyně u žalované trval od 1.4.2019 do 31.5.2020. 11. Výplatními páskami za měsíce duben a květen 2020 bylo zjištěno, že žalovaná vyplácela žalobkyni mzdu za práci vykonanou v uvedených měsících. 12. Z rozpisu směn za duben 2020 bylo zjištěno, že žalovaná zapisovala žalobkyni na směny ve dnech 30.3, 1.4., 3.4., 7.4., 9.4., 15.4, 17.4. 13. Čestným prohlášením ze dne 24.4.2020 prohlásila [anonymizováno