118 C 23/2021-51 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal žalobou doručenou soudu dne 27. 8. 2021 zaplacení celkem částky 74 425,52 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že účastníci dne 19. 12. 2020 uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kdy žalobce poskytl žalovanému částku 45 000 Kč a téhož dne žalovaný uznal tento dluh a zavázal se vrátit zápůjčku do 15. 2. 2021. Účastníci sjednali pro případ prodlení s úhradou zápůjčky smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně. Dne 7. 5. 2021 účastníci uzavřeli dohodu o uznání dluhu a jeho uhrazení ve splátkách, kdy žalovaný uznal dluh v celkové výši 56 468,53 Kč, který zahrnoval jistinu 45 000 Kč, úrok z prodlení 803,53 Kč a smluvní pokutu ve výši 10 665 Kč. Bylo sjednáno zaplacení ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně a pro případ prodlení s úhradou splátky opět smluvní pokuta ve výši 0,3 % denně z dlužné částky. Žalovaný do současné doby neuhradil ničeho. 2. Žalovaný uvedl, že si půjčil částku 7 000 Kč, neboť peníze potřeboval na pervitin, čestné prohlášení, které je založeno ve spise, napsal podle diktátu žalobce. Do současné doby ničeho neuhradil a neví, jak dlužnou částku zaplatí. Žádného svědka, který by prokázal, že půjčena byla jiná částka, než je uvedena na uznání dluhu, neoznačil. 3. Žalobce, resp. jeho právní zástupce se z účasti u jednání soudu dne 22. 3. 2022 omluvil, souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, proto soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a řízení bylo provedeno bez jeho přítomnosti. <i>4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>5. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>6. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 9. Z listiny nazvané Čestné prohlášení – uznání dluhu“ datované 19. 12. 2020 bylo zjištěno, že toto byla psána rukou, žalovaný zde uvedl, že uznává dluh vůči žalobci, který osobně převzal ve výši 45 000 Kč dne 19. 12. 2020 jako půjčku a zavazuje se jí vrátit do 15. 2. 2021 souhlasí se smluvní pokutou ve výši 0,3% denně při neplacení ode dne 16. 2. 2021. Z Dohody o uznání dluhu a jeho uhrazení ve splátkách, která byla sepsána na PC bylo zjištěno, že žalovaný, coby dlužník, uznal vůči žalobci dluh co do důvodu a výše z titulu Smlouvy o zápůjčce ze dne 19. 12. 2020 ve výši 45 000 Kč. Dluh uznal k co do částky 56 468,53 Kč, který je tvořen jistinou ve výši 45 000 Kč, úroky z prodlení ve výši 803,53 Kč a smluvní pokutou ve výši 10 665 Kč. Dlužník se zavázal dluh uhradit ve 28 splátkách po 2 000 Kč měsíčně s tím, že poslední splátka bude uhrazena 10. 9. 2023. Pro případ prodlení s kteroukoliv splátkou delší než 1 den se splátkový kalendář ruší a žalovaný je povinen zaplatit i smluvní pokutu ve výši 0,3% z dlužné částky za každý den prodlení. 10. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud ke skutkovému a právnímu závěru, že žalobní návrh je důvodný. Soud měl předloženými listinnými důkazy – čestným prohlášením dohodou o uznání dluhu za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu zápůjčce podle § 2390 o.z. a žalobce žalovanému poskytl částku 45 000 Kč v hotovosti. žalovaný sice namítal, že neobdržel částku 45 000 Kč, ale jen 7 000 Kč, k tomuto tvrzení však neoznačil žádné důkazy, platnost smlouvy o zápůjčce tak nebyla zpochybněna a tuto posoudil soud jako platnou. Žalovaný nevrátil žalobci do doby vyhlášení rozsudku poskytnutou částku, proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku, která se skládá jednak z jistoty 45 000 Kč, dále pak ze smluvní pokuty s odkazem na § 2048 a násl. o.z. ve sjednané výši, která byla kapitalizována za dobu od 14. 5. 2021 do 27. 8. 2021 ve výši 17 956,99 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, proto soud žalovanému podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uložil zaplatit i úrok z prodlení v zákonné výši ze žalované jistiny (výrok I.). 11. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 3 722 Kč odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci po 4 100 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby) odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za 1 úkon právní pomoci po 2 050 Kč a to za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. s ohledem na skutečnost, že zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupkyně za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupkyně povinna odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobcii náklady řízení ve výši 17 213,50 Kč. 12. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Žalovaný nikde nepracuje, nemá žádný příjem, nemá žádný majetek, proto nebylo možné, aby soud umožnil žalovanému dlužnou částku splácet v přiměřených splátkách.