15 C 116/2022-27 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: a) částky 4 000 Kč jako jistiny, b) poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky v částce 1 200 Kč, c) úroku z prodlení v zákonné výši za dobu od 14. 5. 2020 do zaplacení. 2 Tvrdil, že společnost [právnická osoba] poskytla jako zapůjčitel žalovanému na základě smlouvy [číslo] z 28. 4. 2020 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) zápůjčku ve výši 4 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem a poplatkem do 13. 5. 2020, avšak neučinil tak ani částečně. 3 Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovaným nabyl od zapůjčitele smlouvou o postoupení pohledávek. 4 Žalovaný se přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřil. 5 Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6 Dle § 2392 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 8 Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 9 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10 Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11 Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl jen zčásti. 13 S ohledem na to, že v žalobě zcela absentovalo tvrzení o tom, zda věřitel posoudil před sjednáním zápůjčky schopnost žalovaného jako spotřebitele tuto splácet, soud jej v tomto ohledu písemně vyzval k doplnění a poskytl mu k tomu lhůtu. Současně jej poučil, že pokud ve výše stanovené lhůtě podání nedoplní, bude soud na smlouvu, z níž vycházejí žalobní nároky hledět jako na absolutně neplatnou (viz závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). 14 Žalobce na výzvu vůbec nereagoval. 15 Právě z důvodu nedoložení posouzení schopnosti žalovaného zápůjčku splácet soud nařídil jednání, neboť je to podstatná náležitost, pokud jde o platnost smlouvy. 16 Ze smlouvy o zápůjčce popsané v bodě 1 bylo zjištěno, že žalobce zapůjčil žalovanému částku uvedenou v bodě 1 odůvodnění, kterou měl žalovaný zaplatit do termínu uvedeného rovněž v bodě 1 odůvodnění. 17 Na smlouvu o zápůjčce třeba na základě závěrů vyslovených Soudním dvorem Evropské unie z 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18 hledět jako na neplatnou, neboť původní věřitel neposoudil úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. V tomto ohledu soud, jak uvedeno výše, žalobce poučil a poskytl mu lhůtu, aby tvrzení a důkazy ohledně posouzení úvěruschopnosti byla doplněna. 18 Rámec posuzování schopnosti splácet u spotřebitele je totiž takový, že poskytovatel je povinen postupovat s odbornou péčí; vychází i z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). 19 Žalobě tedy mohlo být vyhověno toliko částečně za použití § 2991 občanského zákoníku (vydání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), pokud jde o požadavek na zaplacení dlužné jistiny. 20 Pokud jde o požadavek na úrok z prodlení, vyšel soud z toho, že ač je smlouva o zápůjčce posouzena jako absolutně neplatná, bylo zde dohody stran v tom směru, že zapůjčená jistina bude vrácena do dne předcházejícího dni, od nějž je požadován úrok z prodlení. Tedy v období, za něž je úrok z prodlení požadován, je žalovaný v prodlení se zaplacením jistiny. 21 Ve zbytku soud žalobu zamítl, v návaznosti na výše odůvodněný závěr o neplatnosti smlouvy. 22 Přiznaná plnění pak náleží žalobci, jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl.), který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky. 23 Pokud jde o procesní aspekt částečného zamítnutí, jde o právní posouzení smlouvy provedené soudem, na němž by bývalo nemohlo nic změnit ani případné poučení žalobce ve smyslu § 118a občanského soudního řádu. Ostatně žalobce se omluvil z jednání, na němž by se alespoň výše uvedené závěry v souladu se zásadou předvídatelnosti dozvěděl. 24 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. 25 Úspěch žalobce možno vyjádřit následovně: 76,92 %. 26 Žalobci náleží právo na poměrnou část nákladů představovanou odečtením míry jeho neúspěchu od poměru jeho úspěchu. 27 Ve věci bylo aplikováno ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení (dále i jen„ vyhláška“). Jde totiž o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (žalobce ostatně takto své náklady účtoval). 28 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: a) zaplacený soudní poplatek 400 Kč, b) odměnu advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x 200 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, tedy 3x po 100 Kč. 29 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. 30 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 31 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 32 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.