15 C 56/2022-30 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: a) částky 36 572,75 Kč jako jistiny, b) úroku 1 404,61 Kč, c) pojistného 279,60 Kč, d) smluvní pokuty v částce 272,85 Kč jakožto důsledku porušení povinnosti žalovaného hradit sjednané splátky úvěru, e) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny za dobu od 1. 10. 2021 do zaplacení. 2 Tvrdil, že [právnická osoba] poskytl jako úvěrující žalovanému jako úvěrovanému na základě smlouvy číslo 14. 2. 2014 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) revolvingový úvěr. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej zaplatit spolu s úrokem a sjednanými poplatky v částkách, jak jsou uvedeny v bodě 1 odůvodnění. Dluh však žalovaný splnil toliko částečně, úvěrující proto od smlouvy odstoupil a úvěr 25. 8. 2021 zesplatnil. 3 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 4 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 5 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, vrácení úvěru ve splátkách. 6 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 9 Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10 Soud se prvně zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem, avšak nemůže se spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí naopak sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. 11 V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem smlouvy o úvěru se zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem. 12 Z důvodu uvedených v předchozím bodě odůvodnění soud úvěrovou smlouvu posoudil jako platnou. 13 Úroky byly ve smlouvě sjednány ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši úvěru a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu i viz § 1802 občanského zákoníku). 14 Žalobě pak soud vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny, úroku z jistiny, poplatků. Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. 15 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 16 Po právu je i požadavek na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaný totiž porušil povinnost popsanou v bodě 1 odůvodnění, která byla smluvní pokutou zajištěna. 17 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 122 a násl. zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 18 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovaným, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku a uzavírá, že věřitelem provedený zápočet tohoto plnění tomuto ustanovení odpovídá. 19 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených. 20 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: a) zaplacený soudní poplatek 1 486 Kč, b) odměnu advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 2 x 500 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, 250 Kč za odeslanou upomínku, paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, tedy 3x po 100 Kč. 21 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 22 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.