6 C 221/2021-87 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení shora uvedené částky. Uvedla, že dne 13. 2. 2017 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba]) a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut právním předchůdcem žalobkyně úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 25 350 Kč, a to formou 13 měsíčních splátek po 1 950 Kč a částku 600 Kč představující poplatek za uzavření smlouvy. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas, poslední splátka byla splatná ke dni 13. 3. 2018. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalované, kdy kromě platných dokladů žalovaná předložila výpis z účtu za poslední 3 měsíce a pracovní smlouvu, resp. potvrzení o výši příjmu. Při posuzování úvěruschopnosti byla žalovaná povinna vyplnit veškeré údaje pravdivě a na základě těchto postupů dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. Právnímu předchůdci žalobkyně tak dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky 13 650 Kč. Vzhledem k prodlení žalované má žalující strana kromě práva na zaplacení dlužné částky nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení od 14. 3. 2018 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, uzavřené mezi původním věřitelem, resp. společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba], došlo k převedení pohledávky na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 26. 2. 2020 Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované dne 26. 2. 2020, žalovaná však na dlužnou částku již nic nezaplatila. 2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaná byly vyzvány, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek. 3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 4. Soud měl prokázáno smlouvou o úvěru uzavřenou dne 13. 2. 2017 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala v souvislosti s tímto úvěrem zaplatit souhrnné náklady úvěru ve výši 10 950 Kč, a to vč. poplatku za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, tedy se zavázala zaplatit celkem částku 25 350 Kč, a to v 13 měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč, s tím, že každá splátka je splatná třináctý den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. V případě, že dlužník ani přes výzvu věřitele dlužnou splátku, kterou neuhradil řádně a včas, nezaplatí ve stanovené lhůtě, má věřitel právo prohlásit úvěr za zesplatněný v důsledku prodlení, přičemž zesplatnění úvěru je účinné okamžitém odeslání oznámení o zesplatnění úvěru. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] ze dne 11. 12. 2019 měl soud prokázáno, že pohledávka za žalovanou, a to z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřela dne 13. 2. 2017 se společností [právnická osoba] byla postoupena na společnost [právnická osoba]. 6. Listinou ze dne 6. 2. 2020 vyrozuměla společnost [právnická osoba] žalovanou, že smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka za žalovanou z úvěrové smlouvy ze dne 13. 2. 2017 postoupena žalující společnosti. 7. Dopisem ze dne 26. 2. 2020 byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou a výzvou k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř. k zaplacení dlužné částky vyplývající ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], která pohledávku postoupila společnost [právnická osoba]. 8. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 12. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 13 100 Kč s příslušenstvím je důvodný. Soud měl prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 13. 2. 2017 smlouvu o úvěru, podle které žalované poskytl úvěr ve výši 15 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku spolu se souhrnnými náklady úvěru ve výši 10 950 Kč, tedy celkem částku 25 950 Kč, a to včetně poplatku za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč zaplatit společnosti [právnická osoba], resp. společnosti [právnická osoba] ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Žalovaná však společnosti [právnická osoba], neplatila řádně a včas, dostala se do prodlení a společnost [právnická osoba] byla oprávněna požadovat uhrazení celé zbylé částky úvěru včetně souhrnných nákladů úvěru, neboť dle smluvních ujednání vzniklo věřiteli dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaná však dlužnou částku uvedené společnosti v plné výši nezaplatila a v důsledku smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] je aktivně legitimována k uplatnění nároku na zaplacení žalované částky žalobkyně. S přihlédnutím k tomu, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávek dopisem ze dne 26. 2. 2020, a protože dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně, ale ani žalobkyni nezaplatila, je v prodlení se zaplacením částky představující dluh z titulu poskytnutého úvěru. Žalobkyně se proto oprávněně domáhá zaplacení nejen částky 13 100 Kč, ale i zákonných úroků z prodlení z částky 13 650 ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky. Žalovaná je proto povinna žalobkyni zaplatit částku 13 100 Kč, když současně bylo žalované uloženo, aby žalobkyni zaplatila i zákonné úroky z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o.z. 13. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána odměna za 2,5 úkonu po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 800 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 2 070,50 Kč.