6 C 303/2020-84 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 26 671,12 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 6. 6. 2013 smlouvu o sporožirovém účtu, když poté došlo dne 7. 4. 2014 uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru, na jejímž základě se [právnická osoba] zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky do limitu ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen dle smlouvy o kontokorentu nejpozději do 1 roku od čerpání. Součástí této smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky a ceník [obec] spořitelny. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 24 327,50 Kč, ale do data splatnosti úvěru jednoho roku od čerpání úvěr nesplatil a výši úvěru přečerpal nad povolení záporný zůstatek, na což byl původním věřitelem upomínán. Z důvodu prodlení se splacením poskytnutého úvěru a z důvodu přečerpání povoleného limitu došlo k výpovědi smlouvy o účtu a souvisejících dohod a současně s tím původní věřitel vyzval žalovaného ke splacení všech závazků, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 1. 2. 2018. Ke dni výpovědi smlouvy, tj. ke dni 1. 2. 2018 činila pohledávka částku 26 671,12 Kč skládající se z jistiny úvěru ve výši 24 327,50 Kč, nesplacených řádných úroků z úvěru ve výši 1 575 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 768,62 Kč [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2018. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 7. 2018. Před podáním žalobního návrhu byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 1. 2020, na tuto výzvu však nereagoval a po zesplatnění pohledávky na dlužnou částku nic nezaplatil. 2. Ještě před jednáním ve věci samé vzala žalobkyně svůj návrh v části týkající se zákonného úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí zpět, když soud postupoval podle § 96 o.s.ř. a řízení v této části zastavil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek. 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 5. Smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne 7. 4. 2014 měl soud prokázáno, že [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše sjednaného úvěrového limitu, tedy do částky 5 000 Kč Smluvní strany se dohodly na úrokové sazbě ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další ceny tak, jak jsou obsaženy ve všeobecných podmínkách [právnická osoba]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začal úvěr čerpat. Smluvními stranami bylo současně dohodnuto, že v případě, že žalovaný nezaplatí dluh v prodlení, může věřitel požadovat okamžité splacení úvěru v plné výši. 6. Listinou ze dne 1. 2. 2018 sdělila [právnická osoba] žalovanému výpověď smlouvy o účtu s odůvodněním, že přestože byla žalovanému několikrát zaslána upomínka, je na účtu žalovaného nepovolený zákonný zůstatek. Dne 1. 2. 2018 byla proto pohledávka z účtu převedena na evidenční úče pohledávek, když k datu převodu činí dluh částku 24 381,54 Kč a skládá se z nepovoleného záporného zůstatku ve výši 24 327,50 Kč a řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 54,04 Kč. 7. Platební historií měl soud prokázáno, že ke dni 1. 2. 2018 činila dlužná částka 24 381,54 Kč, což představuje jistinu ve výši 24 327,50 Kč a úroky ve výši 54,04 Kč. Ke dni 1. 7. 2018 představovali nesplacené řádné úroky z úvěrů částku 1 575 Kč a zákonné úroky z prodlení částku 768,62 Kč, tedy vč. jistiny byl dluh k 1. 7. 2018 ve výši 26 671,12 Kč. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalující společností jako postupníkem dne 1. 7. 2018 měl soud prokázáno, že pohledávka za žalovaným ve výši 26 671,12 Kč, když zůstatek jistiny úvěru činí částku 24 327,50 Kč, byla postoupena žalující společností. [právnická osoba] ze dne 19. 7. 2018 bylo žalovanému zasláno oznámení o postoupení pohledávky. Současně byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 26 671,12 Kč. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 5. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, a to ve lhůtě do 3 dnů. 9. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.. 10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora cit. zákon. ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 26 671,12 Kč s příslušenstvím je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do limitu 5 000 Kč, když žalovaný úvěr čerpal v poskytnuté výši 24 327,50 Kč a žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve sjednané výši 18,9 % ročně. Bylo však prokázáno, že žalovaný nesplatil úvěr řádně a včas a úhradu dluhu neprovedl ani poté, co byl k zaplacení vyzván, a proto banka v souladu se smluvním ujednáním úvěr ke dni 1. 2. 2018 zesplatnila. Podle § 1879 o.z. postoupila společnost [právnická osoba] svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, která postoupení žalovanému oznámila a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky, a to v předžalobní upomínce ze dne 21. 5. 2020. Protože žalovaný dluh nezaplatil, domáhala se žalobkyně také zaplacení úroků z úvěru a úroků z prodlení. Protože žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smluvních ujednání, bylo mu uloženo, aby žalobkyni dlužnou částku ve výši 26 671,12 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, zaplatil. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány v souladu s ustanovením § 1968 a 1970 o. z. 14. Žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána odměna za 2 a půl úkonu po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 1 068 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 2 338,50 Kč.