7 C 255/2021-51 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 72 031,71 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným došlo dne 25.6.2018 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 85 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v 84 měsíčních anuitních splátkách po 1 892,65 Kč, a to počínaje dnem 20.7.2018 s úrokovou sazbou ve výši 20, 10% ročně. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník poplatků žalobce. Žalobce žalovanému úvěr poskytl bezhotovostním převodem na účet žalovaného dne 25.6.2018. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, na pohledávku za celou dobu smluvního vztahu uhradil částku 46 800,80 Kč. Žalovaný posuzoval úvěruschopnost žalovaného v souladu s platnými schvalovacími strategiemi žalobce, vycházel z údajů poskytnutých v žádosti ze dne 25.6.2018, které ověřoval, a to kontrolou dostupných informací v interních a externích databázích, zejména BRKI, NRKI, Insolvenčním rejstříku, databázi Ministerstva vnitra ČR. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. a částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb., a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Žalobce tak postupoval s odbornou péčí a řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce souhlasil s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 23.11.2021 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného žalovanému předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Smlouvou [číslo] žádostí o úvěr, Všeobecnými produktovými podmínkami, Základními produktovými podmínkami spotřebitelského splátkového úvěru, Sazebníkem žalobce, výpisem z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 25.6.2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 85 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově dne 25.6.2018 formou převodu na účet označený žalovaným. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 84 pravidelných měsíčních anuitních splátkách po 1 892, 65 Kč, vždy ke každému 20. dni v měsíci, první splátka byla splatná 20.7.2018. Úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 20,10% ročně. Ze žádosti o úvěr k této smlouvě plyne, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bez vyživovacích povinností, nemá žádné srážky ani jiné měsíční splátky, bydlí u rodičů, pobírá invalidní důchod, jeho průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činil 7 839 Kč, ostatní nezbytné měsíční náklady uvedl 0 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti 30 000 Kč, doložil doklad o vyplácení důchodu od ČSSZ. Z potvrzení žalobce bylo dále zjištěno, že žalovaný měl dosavadní interní splátky ve výši 500 ([anonymizováno] card) a 250 Kč ([anonymizováno]). Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období od ledna 2018 do června 2018 bylo zjištěno, že konečný zůstatek na účtu činil k 25.1 270,33 Kč, k 23.2 mínus 4 529,17 Kč, k 23.3 mínus 1 499,65 Kč, k 25.4.2 mínus 4 746,27 Kč, k 25.5 mínus 4 507,75 Kč, k 25.6. 79 142 Kč – ovšem v důsledku vyplaceného úvěru žalobcem. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, jak je zřejmé z úvěrového účtu. Z oznámení ze dne 25.11.2020 měl soud zjištěno, že úvěr byl pro opakované porušování smluvních podmínek žalovaným – v souladu s Produktovými podmínkami žalobce - zesplatněn ke dni 23.11.2020 a žalovaný byl vyzván k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 78 122,43 Kč. Žalovanému zaslána předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 29.4.2021 spolu s poštovním archem. <i>5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>7. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>8. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>10. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 1. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je co do částky 38 199, 20 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 24.11.2020 do zaplacení - důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smluvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě níž žalovaný obdržel částku ve výši 85 000 Kč, kterou se s úroky zavázal zaplatit v 84 pravidelných měsíčních anuitních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil. Žalobce sice tvrdil a prokazoval, že ohledně osoby žalovaného si vyžádal výše uvedené údaje, provedl kontrolu žalovaného v registrech, kladně vyhodnotil kreditní skóre žalovaného, kdy pro tento účel je využívána expertní analýza, jejímž výstupem je pravděpodobnost dodržení závazků za použití fiktivních částek výdajů žalovaného v návaznosti na životní minimum – avšak nijak dále nevyvodil příslušné závěry vyplývající z údajů k osobě žalovaného. Pokud byla uzavřena smlouva o úvěru 25.6.2018 a již v měsíci listopadu 2018 žalobce žalovanému účtoval sankce, žalobce dokonce akceptoval, že se žalovaný I. pololetí r. 2018 dostal na svém běžném účtu měsíčně čtyřikrát do nikoliv zanedbatelného mínus, kladného zůstatku dosáhl pouze dvakrát, a to nejprve ve výši 270,33 Kč a v druhém případě pouze v důsledku poskytnutého úvěru, příjmy žalovaného byly tvořeny pouze invalidním důchodem ve výši 7 839 Kč měsíčně, potom posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr právním předchůdcem žalobce zjevně nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákon