9 C 210/2022-47 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobním návrhem podaným dne 26. 4. 2022 domáhal po žalované zaplacení celkové částky 9 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že dne 6. 5. 2020 uzavřela žalovaná s jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy téhož čísla ze dne 25. 5. 2020, na jejímž základě byla žalované poskytnuta finanční částka ve výši 6 000 Kč, kterou se zavázala vrátit do 5. 6. 2020 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, když žalovaná svoji vůli uzavřít smlouvu projevila tvz. verifikační platbou, kdy převedla částku 1 Kč ze svého účtu na účet společnosti [právnická osoba] Úvěr byl žalovanou čerpán bezhotovostně převodem na její účet. Žalovaná o úvěr zažádala online na internetových stránkách, kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo i zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí jeho kopie, která sloužila k prokázání totožnosti žalované a k ochraně jejich osobních údajů. Po dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce, na jejichž základě zahájila [právnická osoba] schvalovací proces, jehož součástí bylo i nahlížení do registru, včetně zjišťování bonity žalované úvěr splácet. Žádost o půjčku byla žalované poté schválena a poskytnuta jí částka 6 000 Kč, a to na účet, z něhož předtím uhradila tzv. verifikační platbu. Žalovaná při zaslání verifikační platby odsouhlasila i všeobecné obchodní podmínky, své smluvní závazky však nehradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností od 10. 12. 2021 byla pohledávka postoupena žalobci. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 16. 12. 2021. Hodnota celkové pohledávky ke dni postoupení činila 9 150 Kč a sestávala z nesplacené jistiny ve výši 6 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč, paušální náhrady nákladů na upomínání v částce 150 Kč a náhrady nákladů vynaložených na mimosoudní uplatnění pohledávky ve výši 217 Kč. Ode dne postoupení pohledávky nebylo na dluh ničeho uhrazeno, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalované zaslána na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k tomu zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout bez nařízení jednání, s čímž žalobce souhlasil již v žalobním návrhu a žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud měl po daném poučení za to, že s navrhovaným postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Rozhodl proto dle § 115a o. s. ř. ve věci bez jednání na základě důkazů ve spise založených. 4. Ještě před jednáním ve věci samé vzal žalobce žalobní návrh zpět v části týkající se smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč. Soud proto v této výši řízení zastavil dle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. 5. Soud měl prokázáno listinou označenou jako smlouva o úvěru [číslo] že společnost [právnická osoba] uzavřela dne 6. 5. 2020 a dne 25. 5. 2020 se žalovanou smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 6 000 Kč se splatností 5. 6. 2020, která bude žalované zaslána na jí označený účet. Žalovaná se zavázala v souvislosti s tímto úvěrem splatit poskytnutou částku do 30 dnů od poskytnutí s možností prodloužení splatnosti. 6. Upomínkou ze dne 19. 6. 2020 a opakovanou výzvou ze dne 6. 7. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkové dlužné částky spolu se smluvní pokutou a poplatky za upomínku. Rovněž tak předžalobními výzvami ze dne 17. 7. 2020 a 7. 4. 2022 byla vyzývána žalovaná k úhradě a upozorněna na řešení věci soudní cestou. O postoupení pohledávky byla informována písemně dne 16. 12. 2021 a 12. 1. 2022. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím je důvodný. Soud měl prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou výše uvedenou smlouvu o úvěru, dle které žalované poskytl finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku do 30 dnů, což však neučila ani po upomínkách právního předchůdce žalobce či po zaslání předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ani nepožádala o prodloužení doby splatnosti. Protože žalovaná nesplnila svoji povinnost splatit dlužnou částku včas a dostala se do prodlení, proto je povinna kromě jistiny ve výši 6 000 Kč zaplatit žalobci i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Jedná se již o kapitalizovaný (vypočtený) úrok ve výši 854,79 Kč za období od 6. 6. 2020 do 8. 11. 2020 a dále dle požadavku žalobce od 11. 12. 2021 do zaplacení ve výši 10 % z částky 6 000 Kč. Rovněž tak byla žalobci přiznána částka 217 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky, neboť se jednalo o náklady účelně vynaložené. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek je žalobce aktivně legitimován k uplatnění nároku na zaplacení žalované částky, proto mu byla přiznána. Pokud jde o další žalované částky, týkající se smluvní pokuty a kapitalizovaných úroků, ohledně těchto vzal žalobce žalobu zpět a řízení bylo zastaveno, jak je již shora uvedeno. 11. Pokud jde o splatnost, soud stanovil lhůtu delší než zákonnou třídenní vzhledem k návrhu žalobce. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. V daném případě měl žalobce úspěch částečný, když žalována byla původně částka ve výši 9 000 Kč sestávající z jistiny ve výši 6 000 Kč a smluvní pokuty 3 000 Kč a co do částky 3 000 Kč bylo řízení zastaveno, aniž by tato částka byla žalovaným uhrazena. Úspěch žalobce tak byl pouze co do částky 6 000 Kč, tj. ve výši 66,66 %, neúspěch ve výši 33,34 %. Dle míry úspěchu a neúspěchu tak byla přiznána částka 496,13 Kč, tedy 33,32 % z částky 1 489 Kč.