9 C 253/2022-47 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobním návrhem podaným dne 25. 3. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 %, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 455,67 Kč za období od 21. 5. 2021 do 5. 11. 2021, kapitalizovaného úroku ve výši 2 910 Kč skládajícího se z nesplaceného úroku ve výši 2 760 Kč a neuhrazených paušálních nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, rovněž i zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 016 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 690 Kč. Uvedl, že dne 19. 2. 2021 uzavřel žalovaný s jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 20. 4. 2021. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta finanční částka ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal k jejímu splacení do 20. 5. 2021 částkou 14 760 Kč spolu s příslušenstvím. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, když žalovaný svoji vůli uzavřít smlouvu projevil tvz. verifikační platbou ve výši 1 Kč, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na své jméno a která sloužila k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů. Po dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, na jejichž základě zahájila společnost [právnická osoba] schvalovací proces včetně zjišťování bonity žalovaného úvěr splácet. Žádost o půjčku byla žalovanému poté schválena a poskytnuta mu celková částka 12 000 Kč, a to na účet, z něhož předtím uhradil tzv. verifikační platbu. Žalovaný při zaslání verifikační platby odsouhlasil i všeobecné obchodní podmínky, své smluvní závazky nehradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 byla pohledávka postoupena žalobci a změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Hodnota celkové pohledávky ke dni postoupení činila 16 926 Kč a sestávala z nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč, nesplaceného úroku 2 760 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 016 Kč, paušální náhrady nákladů na upomínání v částce 150 Kč. Ode dne postoupení pohledávky nebylo na dluh ničeho uhrazeno, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalovanému zaslána na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel i na nově zjištěnou adresu žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k tomu zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout bez nařízení jednání, s čímž žalobce souhlasil již v žalobním návrhu a žalovaný. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a soud měl po daném poučení za to, že s navrhovaným postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud proto rozhodl dle § 115a o. s. ř. ve věci bez jednání na základě důkazů ve spise založených. 4. Ještě před jednáním ve věci samé vzal žalobce žalobní návrh zpět v části týkající se smluvní pokuty ve výši 2 016 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 2 910 Kč. Soud proto v této výši řízení zastavil dle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. 5. Dále měl soud prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 19. 2. 2021 a ze dne 20. 4. 2021, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 12 000 Kč, která mu bude zaslána na jím označený účet. Žalovaný se zavázal v souvislosti s touto zápůjčkou splatit celkovou částku 14 760 Kč do 20. 5. 2021. 6. Upomínkou ze dne 3. 6. 2021 a opakovanou výzvou ze dne 12. 6. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení celkové dlužné částky spolu s úroky z prodlení a poplatky. Rovněž tak předžalobní výzvou ze dne 20. 6. 2021 byl vyzýván žalovaný k úhradě částky 15 270 Kč a upozorněn možné na řešení věci soudní cestou. O postoupení pohledávky byl informován písemně dne 15. 11. 2021. 7. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce byl žalovaný dne 9. 3. 2022 vyzván k úhradě dlužné částky, která k tomuto dni činila částku 16 926 Kč. Zároveň byl poučen, že v případě neprovedení úhrady bude přistoupeno k řešení záležitosti předložení žaloby o zaplacení příslušnému soudu. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím je důvodný. Měl prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným výše uvedenou smlouvu o úvěru, dle které žalovanému poskytl finanční prostředky v celkové výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit do 20. 5. 2021, což však neučil, ani po upomínkách právního předchůdce žalobce či po zaslání předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ani nepožádal o prodloužení doby splatnosti. Protože žalovaný nesplnil svoji povinnost splatit dlužnou částku včas a dostal se do prodlení, proto je povinen zaplatit žalobci i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Jedná se o zákonný úrok z prodlení, který činil k datu prodlení 8,25 % ročně, byl jednak kapitalizován částkou 455,67 Kč ke dni 8. 11. 2021 a následně dosud nevypočtený úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč. Rovněž tak byly přiznány náklady spojené s uplatněním pohledávky jako náklady účelně vynaložené na mimosoudní vymáhání, které činí 690 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek je žalobce aktivně legitimován k uplatnění nároku na zaplacení žalované částky, proto mu byla přiznána. Pokud jde o další žalované částky, týkající se smluvní pokuty a kapitalizovaných úroků, ohledně těchto vzal žalobce žalobu zpět a řízení bylo zastaveno, jak je již shora uvedeno. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Žalována byla částka 14 856 Kč spolu s úroky z prodlení. Žalobce měl úspěch částečný, když byla přiznána pouze částka 12 690 Kč, co do zbývající částky a úroky vzal žalobní návrh zpět, aniž by tato částka byla žalovaným uhrazena. Úspěch žalobce byl tak ve výši 85 %, neúspěch ve výši 15 %, dle míry úspěchu a neúspěchu tak byla přiznána částka 1 449 Kč, tedy 70% z částky 2 070 Kč za 2,5 úkonu právní služby, 3 paušální náhrady, 21% DPH a uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud nezjistil a žalovaný netvrdil žádné mimořádné důvody pro nepřiznání náhrady nákladů žalobci. 13. Pokud jde o splatnost, soud stanovil lhůtu delší než zákonnou třídenní vzhledem k návrhu žalobce a výši dlužné částky.