9 C 301/2022-51 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 6. 2022 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 23 395,45 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 30. 11. 2020 rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet], který mohl žalovaný začít plně využívat. Dne 1. 2. 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem požádal o poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč. Protože splnil veškeré předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr č. [anonymizováno] dne 1. 2. 2020 schválen a vyplacen na jeho účet v plné výši. Smlouva o úvěru byla schválena poté, co bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posouzení bylo provedeno na základě informací, které žalovaný sám v žádosti o úvěr poskytl, osobní údaje jsou ověřovány z klientových dokladů a o finanční situaci poskytuje údaje sám klient a žalobce je dle potřeby ověřuje. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázán měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 500 Kč, skládající se z jistiny a úroku 15,9 % ročně, vždy k 14. dni v měsíci, počínaje dnem 14. 3. 2021 s tím, že ke splacení úvěru by mělo dojít 14. 2. 2028. Splátky byly spláceny do 14. 1. 2022 a byly částečně započítávány na jistinu a na úroky. Celkem byla uhrazena částka 5 660,29 Kč, z čehož bylo 1 992,55 Kč započteno na jistinu a 3 667,74 Kč na úroky. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným, přistoupila žalobkyně k ukončení smlouvy dne 19. 4. 2022, a to k zesplatnění úvěru, o čemž byl žalovaný informován zesplatňujicím dopisem, předžalobní výzvou ze dne 19. 4. 2022. Ke dni zesplatnění byla pohledávka tvořena jistinou ve výši 23 007,45 Kč a nesplaceným smluvním úrokem ve výši 944,69 Kč. Dále je požadován zákonný úrok z prodlení od 29. 4. 2022 a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 947,69 Kč za období od 14. 1. 2022 do 18. 4. 2022 a částka 388 Kč, z čehož částka 88 Kč odpovídá dlužnému pojistnému, které bylo sjednáno 1. 2. 2021, ale z důvodu ukončení splátkového kalendáře bylo pojištění ukončeno a částky 300 Kč, která odpovídá nezaplaceným nákladům vynaložený žalobce na vymáhání dluhu po žalovaném. Požadována tak byla částka 23 395,45 Kč (23 007,45+388). Dále požadovala i zákonné úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 007,49 Kč. Uvedla, že žalovaný ani na základě výzvy dluh neuhradil. 2. Na základě výzvy soudu žalobkyně doplnila svůj žalobní návrh a uvedla, že má za to, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, kdy jeho osobní údaje ověřovala z klientových dokladů, jeho finanční situaci na základě jeho údajů ověřovala, a to telefonickým dotazem na pracovní poměr žalovaného v souvislosti s jeho předchozí žádostí o úvěr, kdy žalovaný potvrdil, že nedošlo od poslední žádosti ke změně výše či druhu jeho příjmu. Žalovaný také používal běžný účet vedený žalobcem č. [bankovní účet], proto si informace uvedené žalovaným ověřil výpisem z tohoto účtu. Měl tak přehled o jeho výdajích, které nevykazovaly žádné varující znaky při posuzování schopnosti žalovaného splácet požadovaný úvěr. Žalobkyně také vycházela z interních i externích databází, které umožňovaly posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Má tak za to, že postupovala s odbornou péčí, o čemž svědčí i skutečnost, že další žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru byly zamítnuty. Ze smlouvy a z posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že žalovaný bydlel u rodičů, neměl žádné vyživovací povinnosti, jiné úvěrové splátky činily 3 499 Kč a 5 492 Kč. Příjem činil 19 500 Kč. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit, proto byl zrušen. Následně byla žalovanému zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření jak k žalobě, tak k navrhovanému postupu. Doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě ani k navrhovanému postupu, tj. rozhodnutí bez nařízení jednání na základě důkazů ve spise založených. Žalobkyně se k výzvě soudu rovněž nevyjádřila, proto soud po daném poučení předpokládal, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Výzva s poučením jí byla doručena dne 11. 10. 2022. 4. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále jen o.z.) ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti, ač na účtu není dostatek finančních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 5. Dle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Dle ust. § 1969 a § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněném z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Soud měl prokázané na základě formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, rámcové smlouvy [číslo] ze dne 30. 11. 2020, dodatku [číslo] ze dne 1. 2. 2021, dodatku [číslo] ze dne 29. 3. 2022, obchodními podmínkami, přehledem čerpání a splácení úvěru, výpisem z běžného účtu a předžalobní výzvou k zaplacení ze dne 19. 4. 2022, že žalobkyně žalovanému na základě shora citované rámcové smlouvy zřídila běžný účet č. [bankovní účet] a umožnila mu využívat bankovní služby prostřednictvím jejích poboček a internetového bankovnictví. Dodatkem [číslo] k uvedené rámcové smlouvě byla uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno] na částku 25 000 Kč s tím, že tato bude převedena na běžný účet žalovaného, dohodnuty byly měsíční splátky ve výši 500 Kč po dobu 75 měsíců a měsíční pojistné 44 Kč se splatností 14. dne v každém měsíci, a to pravidelným automatickým inkasem z běžného účtu. Celková částka k zaplacení činila 41 647,50 Kč. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě bylo zjištěno, že pojištění žalovaného ke dni 29. 3. 2022 skončilo, neboť na účtu nebyl dostatek peněžních prostředků na zaplacení pojistného a dlužné pojistné nebylo uhrazeno ani v dodatečné lhůtě. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 19. 4. 2022 a byl vyzván k úhradě dluhu do 28. 4. 2022 a poučen, že v případě neuhrazení bude podána k soudu žaloba. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil, když z přehledu čerpání a splácení vyplynulo, že uhrazena byla pouze částka 5 660,29 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 1. 12. 2020 do 31. 1. 2021 vyplývá, že počáteční zůstatek na účtu byla 0 Kč, připsáno na účet bylo 16 160 Kč, tato částka byla z účtu i odepsána a konečným zůstatkem je opět 0 Kč. Z podrobného výpisu z běžného účtu také ale vyplývá, že žalovaný většinu svých finančních prostředků prosázel, neboť byly zasílány na [webová adresa], a to i několikrát denně. 11. Soud se tak nejprve zabýval otázkou, zda a jak došlo ze strany žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a došlo tak k platnému uzavření smlouvy. Žalobkyně uvedla, že posouzení provedla na základě informací, které jí klient – žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr – aplikační data. Tyto údaje poté dle potřeby ověřuje, zejména vznáší dotaz do bankovního i nebankovního registru klientských informací. Při posuzování příjmů vycházela z tvrzení žalovaného ohledně jeho výše, což si ověřovala telefonickým dotazem na jeho zaměstnavatele a poukazovala i na to, že žalovaný měl u ní vedený běžný účet, takže jí byly známy jak příjmy, tak výdaje žalovaného. 12. V daném případě byl jednou ze smluvních stran spotřebitel, proto bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, a to zejména ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Dle těchto ustanovení poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných