10 C 239/2022-56 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalované domáhal žalobou doručenou soudu dne 10. 6. 2022 zaplacení částky 49 976,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky jdoucím od 1. 2. 2022 do zaplacení. Tvrdil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] dne 31. 7. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 51 976,70 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 31. 1. 2022. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaná čerpala 51 976,70 Kč a splatností dne 31. 1. 2022. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 13. 2. 2022. Žalovaná čerpala finanční prostředky v různé výši vždy na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] v období mezi 31. 7. 2020 – 26. 2. 2021, před postoupením pohledávky uhradila žalovaná celkem 55 566 Kč. Žalobci byla postoupena pohledávka ve výši 51 976,70 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 36 999,57 Kč a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 14 977,13 Kč. Ještě před podáním žaloby žalovaná uhradila 2 000 Kč na účet žalobce. Celková výše nároků žalobce činí celkem 49 976,70 Kč nejpozději splatných 31. 1. 2022. Do dne podání žaloby žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností [právnická osoba], [země], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba] (žalobce), jako postupníkem a novým věřitelem, čímž prokázal aktivní legitimaci ve sporu. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 13. 2. 2022. 3. K výzvě soudu žalobce sdělil, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž žalovaná dala uzavřením smlouvy souhlas. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna úvěr splatit a že řádně zvážila své možnosti. V případě, že měla pochybnosti o svých možnostech úvěr splatit, byla povinna kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili její schopnost úvěr splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalované původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalovaného úvěr splatit. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Jinými či dalšími doklady, kterými by žalobce doložil způsob prověřování úvěruschopnosti původním věřitelem, žalobce již nedisponuje. 4. Žalovaná uvedla, že nesplácet úvěr neměla v úmyslu, dostala se ale do tíživé finanční situace, a to jednak s ohledem na své majetkové poměry a zdravotní stav. Rozhodnutí ponechala na úvaze soudu. 5. K jednání dne 21. 3. 2023 se žalobce omluvil a souhlasil s jednáním v jeho nepřítomnosti. 6. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 31. 7. 2020, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, Obchodními podmínkami, a platebními informacemi měl soud prokázáno, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] poskytla žalované revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru nebo alespoň 1 000 Kč, podle toho, která částka je vyšší, splatných vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému mu byly finanční prostředky dle smlouvy připsány na bankovní účet. Součástí úvěrové smlouvy byly Standardní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen„ podmínky“). Žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 41 766 Kč (dne 31. 7. 200 ve výši 2 500 Kč, dne 4. 8. 2020 ve výši 500 Kč, dne 12. 8. 2020 ve výši 15 000 Kč, dne 18. 8. 2020 ve výši 10 000 Kč, dne 26. 8. 2020 ve výši 4 500 Kč, dne 1. 9. 2020 ve výši 400 Kč, dne 12. 11. 2020 ve výši 1 700 Kč, dne 18. 11. 2020 ve výši 2 000 Kč, dne 24. 11. 2020 ve výši 1 000 Kč, dne 4. 1. 2021 ve výši 1 000 Kč, dne 26. 2. 2021 ve výši 3 166 Kč), který však v souladu se Smlouvou nesplácela, ač jí byly právním předchůdcem žalobce jednotlivé splátky vyúčtovány. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, jak vyplývá z dopisu ze dne 13. 2. 2022. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. V posuzované věci je zřejmé, že smlouva o revolvingovém úvěru byla právním předchů