10 C 24/2023-83 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 10. 2022 požadovala žalobkyně (původně [právnická osoba], [IČO], dále jen„ předchůdce žalobkyně“) po žalovaném zaplacení částky 133 905,78 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 889,04 Kč od 23. 5. 2018 do 19. 4. 2022, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 045,57 Kč od 20. 4. 2022 do 28. 9. 2022 a zákonným úrokem z prodlení z částky 138 819,82 Kč od 29. 9. 2022 do zaplacení. Předchůdce žalobkyně tvrdil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] dne 23. 5. 2018 Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 190 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 3 606,41 Kč, počínaje dnem 15. 6. 2018, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 14,10 % p. a. Nedílnou součástí smlouvy je Sazebník poplatků. Předchůdce žalobkyně svůj závazek splnil a dne 23. 5. 2018 úvěr žalovanému poskytl bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu předchůdce žalobkyně využil svého práva a v souladu s odst. 13 a 14 Produktových podmínek, jež jsou nedílnou součástí Smlouvy o úvěru, prohlásil úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 19. 4. 2022 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž ve smyslu Produktových podmínek porušil svoji splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný, splatný úvěr nezaplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 130 930,78 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 7 889,04 Kč (nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 2 975 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 9. 2022 ve výši 5 045,57 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 138 819,82 Kč od 29. 9. 2022 do zaplacení. Do dne podání žaloby žalovaný ani na základě předžalobní výzvy ničeho neuhradil. Žalovaný na úhradu poskytnutého úvěru uhradil celkem částku 152 720,54 Kč. 2. Žalobkyně dále uvedla, že při schvalování úvěru vycházel předchůdce žalobkyně z údajů poskytnutých klientem – žalovaným, a to v rámci Žádosti o Expres Core ze dne 17. 5. 2018, kdy žalovaný v žádosti uvedl zejména informace o svém rodinném stavu (svobodný), vzdělání (odborné/učňovské), způsobu bydlení (pronajatý dům/byt) a o svém pracovním poměru (zejména údaje o zaměstnavateli), včetně čistého příjmu, který uvedl ve výši 20 658 Kč a příjmu domácnosti. Předchůdce žalobkyně dále kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databáze MVČR. Příjem žalovaného byl ověřen prostřednictvím výpisu z běžného účtu, který měl žalovaný taktéž veden u předchůdce žalobkyně. Výdaje žalovaného byly taktéž hodnoceny a ověřeny na základě výpisu z účtu. Příjem žalovaného vyplývající z výpisu z běžného účtu činil za měsíc 2/2018 částku 23 992 Kč, za měsíc 3/2018 částku 29 662 Kč, za měsíc 4/2018 částku 25 187 Kč a za měsíc 5/2018 částku 24 552 Kč, průměrný deklarovaný příjem v žádosti odpovídal reálným příjmům žalovaného. Předchůdce žalobkyně dále posuzoval schopnost žalované splácet na základě disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu vycházel s částkou životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. a existenčního minima, a dále počítal s částkou normativních nákladů na bydlení dle ustanovení § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, která vychází z nákladů poskytovaných MPSV a zohledňuje druh bydlení, počet osob v domácnosti a lokaci bydlení. Na základě uvedených údajů předchůdce žalobkyně dospěl k částce 4 443,71 Kč. Výpočet disponibilní částky byl vypočten tak, že od příjmu byly odečteny veškeré výdaje žalovaného. Po uvedeném výpočtu byla kapacita pro splátkové zatížení dostatečná. Předchůdce žalobkyně úvěruschopnost hodnotil individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování, úvěruschopnost žalovaného schopnost splácet úvěr byla posuzována s odbornou péčí a v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 3. Podáním doručeným soudu dne 20. 4. 2023 žalobkyně rozšířila žalobu o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 975 Kč od 29. 9. 2022 do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 14,10 % ročně z částky 130 930,78 Kč od 20. 4. 2022 do zaplacení. S ohledem na skutečnost, že rozšíření žaloby nebrání ust. § 95 odst. 2 občanského soudního řádu (o. s. ř.), soud rozšíření žaloby připustil, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 4. Podáním doručeným soudu dne 20. 4. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 889,04 Kč od 29. 9. 2022 do zaplacení zpět. S ohledem na částečně zpětvzetí žaloby soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a řízení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. částečně co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 889,04 Kč od 29. 9. 2022 do zaplacení zastavil. 5. Usnesením č.j. 10 C 24/2023-47 ze dne 2. 3. 2023 soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne 13. 3. 2023, přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalovanému za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 o. s. ř., neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalovaného evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. 6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřil a žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 7. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená