10 C 412/2022-94 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 11. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 246 722,19 Kč s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 234 833,01 Kč od 27. 9. 2021 do 25. 12. 2021, s úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 234 833,01 Kč od 26. 12. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 246 722,19 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení. Tvrdila, že na základě projektu fúze ze dne 4. 5. 2021 došlo k fúzi sloučením [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], jakožto nástupnické společnosti se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], jakožto společnosti zanikající. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 2. 1. 2021 Smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle čl. 2 Smlouvy, se žalobkyně se žalovaným domluvili, že část poskytnutého úvěru použije žalobkyně k doplacení zůstatku úvěru, který poskytla žalobkyně žalovanému, a to na základě smlouvy o hotovostním úvěru ze dne 1. 7. 2020 vedené pod ID [číslo], na částku ve výši 40 000 Kč, částka k doplacení činila 38 114,20 Kč. Žalobkyně tak poskytla žalovanému dne 4. 1. 2021 po odečtení částky 38 114,20 Kč (představující doplatek úvěru) finanční prostředky ve výši 201 885,80 Kč a povinností žalovaného bylo celou částku vrátit, tj. 240 000 Kč a zaplatit sjednané úroky. Žalovaný se zavázal vrátit částku ve 72 splátkách po 5 075 Kč (vyjma poslední splátky), roční smluvní úrok byl sjednán ve výši 10,99 %. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 4 800 Kč a měsíční pojistné ve výši 414 Kč. Žalobkyně v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, v rámci posouzení úvěruschopnosti se nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti, deklarují (mimo jiné) výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, způsob bydlení, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti verifikovány. Spolu s údaji o životním minimu využívá žalobkyně i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně takto zjišťuje další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. Mimo úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a registru SOLUS. Žalobkyně poskytuje spotřebitelské úvěry bez zajištění, institutu ručitelství nebo spoludlužnictví jiné osoby. Při posuzování úvěruschopnosti proto vždy předpokládá plnění ze strany dlužníka dle řádného splátkového kalendáře. Co do výše příjmů žalovaného vycházela žalobkyně ze žalovaným tvrzených údajů a tyto důkladně ověřila na základě podkladů, které jí žalovaný předložil. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima. Ohledně případných dalších závazků žalovaného vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalovaného a nad rámec těchto tvrzení čerpala i informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru SOLUS. Tímto postupem žalobkyně před uzavřením Smlouvy řádně dostála povinnostem dle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a tedy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného se závěrem, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnostech žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. V části 5. Smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaný poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě, nebo 1 splátku déle než 3 měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Jelikož žalovaný porušil svou povinnost ze Smlouvy a 2 měsíce za sebou (splátka za měsíce 06/ 2021 a 07/ 2021) neuhradil splátku, respektive byl v prodlení s 1 splátkou déle než tři měsíce, byl úvěr dne 27. 9. 2021 zesplatněn. V části 5. Smlouvy byly dále sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaný se zavázal, že v případě, že se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V případě, že je dlužná částka nižší než 500 Kč, může žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. V návaznosti na porušení povinností žalovaného a zesplatnění úvěru bylo žalovanému dne 27. 9. 2021 zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky ve výši 246 722,19 Kč, tato částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 234 833,01 Kč, dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 10 147,18 Kč, smluvní pokuty ve výši 500 Kč a dlužného pojistného ve výši 1 242 Kč. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá úhrady dlužné jistiny ve výši 234 833,01 Kč, dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 10 147,18 Kč a dlužného pojistného ve výši 1 242 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 500 Kč (pozdní úhrada splátky za červen 2021). Dlužná částka tak ke dni podání žaloby činí celkem 246 722,19 Kč s příslušenstvím, tj. úrokem ve výši ve výši 10,99 % ročně z částky 234 833,01 Kč od 27. 9. 2021 do 25. 12. 2021, úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 234 833,01 Kč od 26. 12. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 246 722,19 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani na základě předžalobní výzvy neuhradil. 2. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že žalovaný před uzavřením Smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně sdělil, že je ženatý, vyživuje jedno dítě, je zaměstnán ve [právnická osoba] [anonymizováno] a jeho čistý měsíční příjem činí 26 000 Kč, že celkové příjmy domácnosti jsou ve výši 38 000 Kč měsíčně. Tyto skutečnosti si právní předchůdce žalobkyně ověřil prostřednictvím výpisu z účtu žalovaného, který mu byl předložen. Z výpisů právní předchůdce žalobkyně zjistil příjmy žalovaného ze zaměstnání u [právnická osoba] [anonymizováno], a to za období [číslo] až [číslo]. Na základě těchto příjmů byl verifikován příjem ve výši 21 747 Kč měsíčně. Verifikovaný příjem byl nižší než deklarovaný příjem, proto pro určení disponibilního příjmu žalovaného byla použita částka 21 747 Kč. Dále žalovaný sdělil měsíční výdaje domácnosti, které měly činit 9 000 Kč, s tím že částka 5 000 Kč byla určena na bydlení v nájmu a zbylá částka 4 000 Kč pak tedy na ostatní výdaje. Tyto výdaje byly verifikovány prostřednictvím jejich porovnání s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Nahlédnutím do registru klientských informací právní předchůdce žalobkyně dále zjistil, že žalovaný v době jednání o uzavření smlouvy o úvěru měl jeden závazek z osobního úvěru, který mu byl poskytnut právním předchůdcem žalobkyně, a to na částku 40 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 1 354 Kč, dále měl žalovaný jeden závazek z kreditní karty s vyčerpanou jistinou ve výši 0 Kč. Účelem poskytnutého úvěru právním předchůdcem žalobkyně bylo mimo jiné doplacení zůstatku úvěru, který mu byl poskytnut právním předchůdcem žalobkyně, a to na základě smlouvy o hotovostním úvěru ze dne 1. 7. 2020 vedené pod ID [číslo]. Žalovaný byl kromě dotazu do registru klientských informací prověřován v insolvenčním rejstříku a v registru SOLUS. V registrech byl žalovaný bez negativního nálezu. Na základě údajů v registrech NRKI, SOLUS a údajů z bankovních výpisů nebylo u žalovaného identifikováno riziko exekuce. Pokud by právní předchůdce žalobkyně vycházel pouze z údajů, uvedených žalovaným, bylo by po odečtení výdajů ve výši 9 000 Kč od částky tvrzeného příjmu 38 000 Kč zjištěno, že žalovanému měsíčně zbývá k dispozici celkem 29 000 Kč. Pakliže bylo v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru kalkulováno se skutečně zjištěnými či ověřenými údaji, právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovanému zbyde měsíčně k dispozici částka 14 810 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak vyhodnotil, že žalovaný bude schopen řádně hradit měsíční splátku ve výši 4 661 Kč. Žalovaný na předmětný úvěr dosud zaplatil částku ve výši 20 300 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba a předvolání k jednání soudu, které se konalo dne 6. 6. 2023 byly žalovanému doručeny v souladu s ust. § 46b a ust. § 49 občanského soudního řádu (o. s. ř.) dne 9. 5. 2023, a to na adresu evidovanou jako bydliště žalovaného v informačním systému evidence obyvatel - cizinců. Žalovaný se bez předchozí řádné a včasné omluvy k jednání nedostavil, soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného dle ust. § 101 odst. 3 o. s