10 C 55/2023-72 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 7. 11. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 480,32 Kč s úrokem ve výši 14,1 % p.a. z částky 41 480,32 Kč od 17. 8. 2022 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 41, 480,32 Kč od 17. 8. 2022 do zaplacení. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 21. 10. 2021 mezi žalobkyní a [právnická osoba] a., která byla věřitelem žalovaného na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 uzavřené mezi [právnická osoba] a. a společností [právnická osoba], IČ [číslo] (dále jen„ Banka“). Dále žalobkyně tvrdila, že Banka uzavřela s žalovaným dne 6. 2. 2018 Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši 2 332,01 Kč počínaje dnem 15. 3. 2018, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 14,10 % p.a. Nedílnou součástí smlouvy je Sazebník poplatků Banky. Banka svůj závazek splnila a dne 6. 2. 2018 úvěr žalovanému poskytla bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdce, při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta banka žádosti žalobce vyhověla. Žalobkyně má za to, při posuzování schopnosti žalovaného splácet poskytovaný úvěr postupoval právní předchůdce žalobkyně zcela v souladu se zákonem a s takovou péčí, kterou po něm zákon požaduje, čímž v důsledku došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu Banka využila svého práva a v souladu s Produktovými podmínkami Banky, jež jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru, prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 28. 7. 2020 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než dvěma splátkami zároveň. Žalovaný po zaslání předžalobní výzvy a před podáním žaloby uhradil částku v celkové výši 46 000 Kč (dne 25. 3. 2022 částku ve výši 2 000 Kč; dne 12. 4. 2022 částku ve výši 8 000 Kč; dne 11. 5. 2022 částku ve výši 10 000 Kč; dne 22. 6. 2022 částku ve výši 10 000 Kč; dne 21. 7. 2022 částku ve výši 8 000 Kč a dne 16. 8. 2022 částku ve výši 8 000 Kč). Žalovaný nadále dluží žalobkyni na jistině částku 41 480,32 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 41 480,32 Kč od 17. 8. 2022 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 14,10 % p.a. z částky 41 480,32 Kč od 17. 8. 2022 do zaplacení. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. Soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, přestože mu bylo usnesení se žalobou doručeno dne 26. 6. 2023 v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). S rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila žalobkyně již v žalobě. Soud proto v souladu s § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených důkazů. 3. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2021 prokázala žalobkyně svoji aktivní legitimaci, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 5. 11. 2021. 4. Smlouvou o úvěru ze dne 6. 2. 2018 bylo zjištěno, že dne 6. 2. 2018 uzavřela společnost [právnická osoba] (předchůdce žalobkyně) s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 60 měsíčních anuitních splátkách po 2 332,01 Kč včetně pojištění (poslední splátka ve výši 3 034,46 Kč), úroková sazba byla sjednána ve výši 14,1 % p.a. 5. Z listiny nazvané jako vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného a zjistil, že žalovaný má příjem 19 268 Kč měsíčně, je zaměstnán na dobu neurčitou, čistý měsíční příjem domácnosti činí 50 000 Kč, je svobodný, bydlí u rodičů, extérní splátky činí 4 982 Kč a ostatní výdaje 750 Kč. 6. Z výpisu z účtu žalovaného za [číslo] bylo zjištěno, že na tento účet byla připsána částka 19 125 Kč, půjčky v celkové výši 3 300 Kč (počáteční zůstatek 3 879,61 Kč, konečný zůstatek 2 583,18 Kč; z výpisu z účtu žalovaného za [číslo] bylo zjištěno, že na účet byla připsána částka 19 411 Kč, částka 3 100 Kč – půjčky (počáteční zůstatek 9 988,42 Kč, konečný zůstatek 3 334,56 Kč); z výpisu z účtu žalovaného za [číslo] bylo zjištěno, že na účet byla připsána částka 15 157 Kč, částka 16 600 Kč – půjčky. 7. Dopisem ze dne 30. 7. 2020 bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlásil úvěr [číslo] ve výši 100 000 Kč za splatný ke dni 28. 7. 2020. Zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 74 019,13 nejpozději do 13. 8. 2020. 8. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal, úvěr řádně nesplácel; k 17. 9. 2021 činil dluh celkem 74 019,13 Kč. 9. Předžalobní výzvou ze dne 10. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzývala žalovaného k zaplacení dluhu ze Smlouvy [číslo] v celkové výši 87 787,11 Kč. 10. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. V posuzované věci je zřejmé, že smlouva o úvěru byla předchůdcem žalobkyně uzavřena jako podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti a ze strany žalovaného jako spotřebitelem, když z této smlouvy neplyne, že by byla uzavřena pro účel, který by se týkal profesionální nebo podnikatels