11 C 231/2022-74 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 24.6.2022 zaplacení celkem částky 25 711 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 31.3.2019 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 10 600 Kč, celkem tedy 22 600 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 377 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, na dluh uhradil pouze 5 589 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 9 425,12 Kč, dlužné částky poplatků ve výši 7 585,88 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 574,20 Kč, sankčních poplatků ve výši 2 700 Kč, úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 9 425,12 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši z částky 9 425,12 Kč od 18.3.2022 do zaplacení. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupcem právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalované 20 080 Kč, odhadované měsíční výdaje 5 535 Kč. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 15 812 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Žalovaný, ačkoli byla k jednání nařízenému na den 18.1.2023 řádně předvolán (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalovanému za doručené, v souladu s ust. § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., dnem 14.11.2022, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka na poště uložena dne 2.11.2022), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 a seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1.2.2022. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje jako zprostředkovatel pro společnost [právnická osoba], pro kterou sjednává zápůjčky. Žalovaného si nepamatuje, zřejmě se s ním viděl pouze 1x. Uvedl, že ho klienti většinou kontaktují sami, pokud je klientem cizinec, má s sebou tlumočníka, ten je přítomen celému jednání, bývá to člověk zaměstnaný agenturou nebo ve [právnická osoba], který umí česky. Schůzky probíhají tak, že navštíví klienta v místě jeho bydliště, klient mu předloží potvrzení o ubytování, povolení k pobytu, občanský průkaz svého státu, pracovní smlouvu a výplatní pásky, tyto listiny se okopírují a přikládají ke smlouvě. K měsíčním příjmům klienta se uvádějí i příjmy partnera, který s ním žije ve společné domácnosti. Vypověděl, že poskytnuté údaje se pak zadávají do systému společnosti [právnická osoba], který je napojen na registry (Solus, ČNB apod.), ověření klienta v systému trvá cca 5 minut, poté přijdou informace, kde je uvedena maximální výše částky, která může být poskytnuta. K výdajům klientů – cizinců uvedl, že ubytovnu hradí většinou agentura, sám klient nehradí nic nebo minimální částku, ostatní výdaje představují např. splátku telefonu, externí splátky. Informace o výdajích jsou zjišťovány od klienta. V případě, že ze systému je zřejmé, že může být klientovi poskytnuta půjčka, svědek půjčku klientovi nabídne a klient si vybere, zda požaduje maximální částku nebo nižší, teprve poté se sepisuje smlouva. Po sepsání smlouvy svědek vyzvedne peníze a předá je klientovi, nebo jsou peníze klientovi zasílány na účet. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 31.3.2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 31.3.2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 377 Kč, tedy celkem částku 22 600 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 12 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 10 600 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 2 146 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 4 916 Kč a odměny za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 538 Kč. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Žalovaný v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byl vyzván ke splacení celé pohledávky. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný měl být v době uzavření smlouvy zaměstnán jako operátor s čistým měsíčním příjmem 20 080 Kč, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 2 500 Kč s tím, že externí splátky činí 1 060 Kč a interní splátky 1 975 Kč. Dále bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, splácí interní splátky ve výši 1 975 Kč a externí splátky 1 060 Kč měsíčně. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 15 812 Kč (bez další specifikace). Osoba žalovaného byla ztotožněna předloženým cestovním pasem, dokladem o rodném čísle, současně bylo prokázáno i dokladem o ubytování, že žalovaný byl ubytován na adrese [adresa žalovaného]. Dle přehledu plateb bylo prokázáno, že žalovaný uhradil částku 5 589 Kč. <i>Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Zápůjčka pak může být poskytnuta jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o zápůjčce neplatná. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zk