117 C 23/2022-96 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobním návrhem, doručeným podepsanému soudu dne 25. 7. 2022, domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit ji 88 560 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Uvedla, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky každý jedné ideální poloviny stavební parcely [číslo] pozemkové parcely [číslo] vše v k. ú. [obec] (dále také jen„ pozemky“). Žalovaný je pak výlučným vlastníkem domu [adresa] stojícího na stavební parcele [číslo] které není součástí. Žalovaný užívá oba pozemky, tedy nad rámec svého podílu, a to aniž by poskytoval spoluvlastníku pozemku – žalobkyni - jakoukoliv náhradu. Žalobkyně tak za období od 1. 4. 2020 do 30. 6. 2022 požaduje po žalovaném uhradit bezdůvodné obohacení ve výši 88 560 Kč. Ohledně výše bezdůvodného obohacení vycházela žalobkyně ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] [číslo posudku] z 8. 11. 2019, který stanovil hodnotu ideální poloviny pozemků částkou 787 600 Kč, když výše bezdůvodného obohacení vychází z ročního užitku z ceny pozemků, který činí 5 %. Za předchozí období již žalobkyně nárok na bezdůvodné obohacení uplatnila a rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích č. j. 111 C 13/2020 - 32, který nabyl právní moci dne 27. 10. 2020, jí byla přiznána částka 26 240 Kč, která byla následně vymožena v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pod č. j. [insolvenční spisová značka]. 2. Žalovaný s žalobním návrhem nesouhlasil. V rámci svého účastnického výslechu uvedl, že v domě na adrese [adresa žalovaného], žije 27 let, nyní se čtyřmi vnučkami a jejich dětmi. Pozemky aktivně nevyužívá, nemá tam žádnou zahrádku, na pozemcích má posledních 4 – 5 měsíců uskladněny nějaké věci (postele, sedačku, pračku, ledničku), ale žádné automobily. Pozemky nejsou oplocené a žalobkyni není žádným způsobem bráněno v tom, aby tyto užívala či od něho event. odkoupila. Na úhradu žalované částky žalovaný nemá dostatek finančních prostředků. 3. Žalobkyně podáním ze dne 25. 7. 2022 navrhla vydání předběžného opatření, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zdržet se nakládání s pozemky. Usnesením Okresního soudu v Pardubicích č. j. 117 C 23/2022 – 52 ze dne 28. 7. 2022, které nabylo právní moci dne 19. 8. 2022, bylo návrhu na vydání předběžného opatření vyhověno. 4. Výpisem z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, [list vlastnictví], bylo prokázáno, že žalovaný je výlučným vlastníkem domu [adresa] postaveného na st. parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], když stavba není součástí pozemku. Výpisem z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, [list vlastnictví] bylo dále prokázáno, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky, každý ve výši jedné ideální poloviny nemovitostí, a to pozemku st. [parcelní číslo] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Žalobkyně nabyla vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu ve výši jedné ideální poloviny na předmětných pozemcích příklepem v dražbě dne 7. 9. 2016, když právní účinky zápisu nastaly k 18. 10. 2016. 5. Z obsahu připojeného spisu Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. 111 C 13/2020 soud zjistil, že se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu bezdůvodného obohacení zaplacení částky 26 240 Kč s příslušenstvím za období od 1. 8. 2019 do 31. 3. 2020, když nárok odůvodnila tím, že žalovaný pozemky, jichž je spolu se žalobkyní spoluvlastníkem, užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, aniž by žalobkyni poskytl jakoukoliv náhradu. Žalobkyně při určení výše bezdůvodného obohacení vycházela ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] [číslo posudku] ze dne 8. 11. 2019, který byl vypracován pro účely insolvenčního řízení žalovaného, a který stanovil hodnotu ideální poloviny pozemků částkou 787 600 Kč. Výše bezdůvodného obohacení vycházela z ročního užitku ceny pozemků, který činí 5 %. Řízení bylo skončeno vydáním rozsudku pro uznání č. j. 111 C 13/2020 - 32, který nabyl právní moci dne 27. 10. 2022. 6. Znaleckým posudkem ze dne 7. 11. 2019 vypracovaným znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se specializací nemovitosti, [titul] [jméno] [příjmení], vzal soud za prokázané, že hodnota spoluvlastnického podílu ve výši jedné ideální poloviny na pozemcích st. [parcelní číslo] a parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] činila 787 600 Kč. 7. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích č. j. [insolvenční spisová značka] – [pismeno] - [číslo] ze dne 8. července 2022 žalobkyně doložila, že žalovaný jako dlužník v rámci insolvenčního řízení splnil oddlužení a byl osvobozen od placení dosud neuspokojených pohledávek. Jednou z uspokojených pohledávek byla i pohledávka žalobkyně ve výši 40 264,50 Kč. 8. Ze sdělení Magistrátu města Pardubice ze dne 5. 4. 2023 bylo zjištěno, že v rozhodném období, tj. od 1. 4. 2020 do 30. 6. 2022 bylo na adrese [adresa žalovaného] (z toho 4 nezletilé). 9. Podle § 1117 o.z. má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. 10. Podle § 1122 odst. 1 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. 11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2999 odst. 1 věty první o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. 13. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 15. Podle § 1970 věty první o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 16. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Žalobkyně a žalovaný jsou od 18. 10. 2016 spoluvlastníky pozemků, každý o velikosti jedné ideální poloviny, což bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí. Ze sdělení Magistrátu města Pardubice bylo zjištěno, že v období od 1. 4. 2020 do 30. 6. 2022 bylo na adrese [adresa žalovaného], hlášeno k trvalému pobytu 9 osob. Dále z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že na pozemcích má po dobu minimálně 4 – 5 měsíců uskladněny různé věci movité, jako např. lednici, postele, pračku a užívá tak pozemky v celém rozsahu. Žalobkyně pozemky nevyužívá žádným způsobem. V řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci jakkoliv dohodli na způsobu užívání pozemků v jejich spoluvlastnictví nad rámec spoluvlastnického podílu každého spoluvlastníka, popř. že by dohodli náhradu za užívání pozemků nad rámec jejich spoluvlastnického podílu či že by se dohodli o jejich bezplatném užívání. Soud má tak za prokázané, a to především samotnou výpovědí žalovaného, který uvedl, že na předmětných pozemcích má uskladněny různé věci movité, a dále i s ohledem na velký počet osob, rodinných příslušníků žalovaného, majících v rozhodném období trvalý pobyt na adrese žalovaného, že ze strany žalovaného docházelo k aktivnímu užívání pozemků v plném rozsahu, čímž žalovaný jakožto spoluvlastník pozemků užíval tyto v míře přesahující jeho spoluvlastnický podíl, a to aniž by žalobkyni poskytl jakoukoliv náhradu. Pokud jeden ze spoluvlastníků užívá společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je jeho povinností ostatním spoluvlastníkům za toto užívání poskytnout peněžitou náhradu. V této soudem posuzované věci je to tak žalovaný, který nad rámec svého spoluvlastnického podílu užívá společnou věc a je to také on, koho stíhá povinnost peněžité náhrady vůči žalobkyni, jako druhému spoluvlastníku. Pouze spoluvlastník využívající společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, který by prokázal existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti, by nebyl povinen druhému spoluvlastníku poskytovat peněžitou náhradu za užívání. Takováto situace však v posuzovaném případě nenastala. Soud má dále za to, že v daném případě nemůže obstát ani obrana žalovaného spočívající v tom, že žalobkyni v užívání pozemků nebránil. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. srpna 2017 sp. zn. 28 Cdo 4287/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2010 sp. zn. 28 Cdo 1596/2009 či ze dne 8. srpna 2016 sp. zn. 28 Cdo 1950/2016) se totiž podává, že není rozhodující důvod neužívání nemovitosti druhým spoluvlastníkem. Není tak rozhodu