18 C 145/2022-67 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2022 zaplacení částky 544 955,76 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že uzavřela dne 3. 3. 2021 s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 520 475 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem ve výši 11,99 % p.a. v měsíčních splátkách po 7 569 Kč počínaje dubnem 2021. Současně žalovaný zavřel pojištění pro případ nemožnosti splácení po 491 Kč. Žalobkyně ověřila úvěryschopnost žalovaného, žalovaný hradil splátky od dubna 2021 do července 2021, celkem zaplatil částku 17 130 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení, byl vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky a vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ve stanovené lhůtě uhrazena, stal se celý zůstatek úvěru splatným ke dni 29. 9. 2021 Ani po následných výzvách k úhradě žalovaný dluh neuhradil, dlužná částka, která je předmětem žaloby, se tak skládá z: jistiny ve výši 520 475 Kč úroku ve výši 36 074,10 Kč úroku z prodlení ve výši 388,86 Kč upomínky ve výši 1 800 Kč pojištění ve výši 3 388 Kč přičemž od této částky je třeba odečíst již zaplacenou částku 17 130 Kč. Dále pak žalobkyně požadovala úrok 8,5% p.a. z částky 541 281,78 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,5% částky 541 281,78 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, žalovaný uvedl svůj příjem ve výši 18 475 Kč měsíčně, což bylo prověřeno výpisem z účtu žalovaného. Pokud jde o výdaje, sám žalovaný je uvedl ve výši 0 Kč, žalobkyně proto stanovila životní výdaje dle svého interního ekonomického modelu a normativních nákladů na bydlení na částku 6 109 Kč. Žalovaný uvedl splátky mimo žalobce ve výši 0 Kč, kontokorentní úvěr u žalobkyně měl v té době žalovaný s limitem 6 000 Kč s orientační měsíční splátkou 180 Kč měsíčně a revolvingový úvěr s limitem 10 000 Kč s orientační splátkou 300 Kč, dále pak úvěr u žalobkyně v rámci žádosti zkonsolidovaný se splátkou 3 899 Kč. Nové splátkové zatížení tedy činilo 8 049 Kč měsíčně. Žalobkyně současně předložila výpisy z účtu žalovaného za období září 2020 – březen 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>3. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>4. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>5. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>7. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 8. Po provedeném dokazování měl soud prokázán následující skutkový stav: 9. [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 520 475 Kč. Žalovaný se zavázal splatit bance úvěr včetně sjednaného úroku 11,99% p.a. způsobem uvedeným ve smlouvě a Podmínkách, tj. ve splátkách po 7 569 Kč měsíčně vždy do 18. dne každého kalendářních měsíce počínaje 19. 4. 2021 s tím, že úvěr bude zaplacen nejpozději do 18. 3. 2031. Částka 270 475 Kč měla být použita na konsolidaci dluhu u [právnická osoba] Žalovaný v čl. 7 Smlouvy rovněž sjednal pojištění úvěru přistoupením k rámcové pojistné smlouvě s měsíční úhradou 491 Kč. V čl. 8 Smlouvy byly uvedeny případy porušení smlouvy a sankce, mimo jiné i možnost prohlásit úvěr za okamžitě splatný v případě porušení smluvních podmínek – prodlení se splacením 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane žalovaný do prodlení se splacením více než 2 splátek (čl. 8). Žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 29. 9. 2021 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 544 996 Kč Tyto skutečnosti měl soud prokázány Smlouvou o úvěru ze dne 3. 3. 2021, upomínkami a Rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 29. 9. 2021. 10. Obratovou historií (výpisem z úvěrového účtu) měl soud za prokázané, že žalovaný čerpal z úvěru částku 520 475 Kč, uhradil celkem částku 17 130,20 Kč. Žalovaný byl v prodlení se splácením úvěru, žalovanému byly zasílány upomínky k zaplacení dlužné částky, což bylo prokázáno citovanými listinami. 11. Výpisy z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba], č účtu [bankovní účet] soud zjistil, že v říjnu 2020 měl počáteční zůstatek - 5 951,91 Kč, konečný zůstatek – 5 397,95 Kč, když celkem na účet přišlo + 15 987 Kč. Příjmy žalovaného činil pouze příjem ze zaměstnání, a v 1 případě žalovaný hradil kartou sázky, ostatní výdaje se týkaly úhrad v potravinách. v listopadu 2020 měl počáteční zůstatek – 5 397,95 Kč, konečný zůstatek – 3 628,45 Kč, když celkem na účet přišlo + 18 475 Kč. Příjmy žalovaného činil pouze příjem ze zaměstnání, a ve 4 případech žalovaný hradil kartou sázky, ostatní výdaje se týkaly úhrad v potravinách či nákupu pohonných hmot. v prosince 2020 měl počáteční zůstatek – 3 628,45 Kč, konečný zůstatek – 5 968,42 Kč, když celkem na účet přišlo + 31 557 Kč. Příjmy žalovaného činil příjem ze zaměstnání, a v 3 případech žalovaný hradil kartou sázky ve společnosti [webová adresa], ostatní výdaje se týkaly úhrad v potravinách či nákupu pohonných hmot. v lednu 2021 měl počáteční zůstatek + 5 968,42 Kč, konečný zůstatek - 3 644,08 Kč, když celkem na účet přišlo + 82 519,48 Kč. Příjmy žalovaného činily buď řádně čerpaný kontokorent či přečerpaný kontokorent (peníze na klik), nemocenské dávky, příjem ze zaměstnání, a v 30 případech žalovaný hradil kartou sázky ve společnosti [webová adresa] v únoru 2021 měl počáteční zůstatek - 3 644,08 Kč a konečný zůstatek + 3 273,44 Kč, když celkem na účet přišlo + 96 189,62 Kč. Příjmy žalovaného činily buď řádně čerpaný kontokorent, příjem ze zaměstnání, hotovostní vklady do 4 000 Kč, či příchozí úhrady od fyzických osob v řádu stokorun, ve 135 případech pak žalovaný hradil kartou sázky ve společnosti [webová adresa] v březnu 2021 měl počáteční zůstatek + 3 273,44 Kč a konečný zůstatek + 16 667,51 Kč, když celkem na účet přišlo + 277 783,60 Kč. Příjmy žalovaného činily buď řádně čerpaný kontokorent ve výši 252 678,60 Kč, příjem ze zaměstnání, v 56 případech pak žalovaný hradil kartou sázky ve společnosti [webová adresa] 12. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 13. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pro žalobkyni proto v souladu s § 433 o. z. platí, že jako podnikatelka vystupující vůči žalovanému v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle § 75 a § 76 zákona o spotřebitelském úvěru byla žalobkyně jako bankovní poskytovate