18 C 23/2023-41 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2022 zaplacení celkem částky 15 900 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že a) žalovaný uzavřel dne 7. 8. 2015 s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o půjčce (správně zápůjčce) [číslo] (dále jen„ 1. Smlouva“). Podle ní poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřitelce poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 8 140 Kč, celkem tedy 19 140 Kč a to formou 58 týdenních splátek po 335 Kč, přičemž zápůjčka měla být splacena 16. 9. 2016. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 1 540 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. Žalovaný však své závazky nehradila řádně a včas, resp. neuhradil ničeho a to ani po postoupení pohledávky Žalobkyně požaduje vrácení pouze částky 11 000 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, přičemž vyčíslila kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 891,28 Kč, což je za dobu od 17. 9. 2016 do 15. 1. 2021, dále pak za dobu od 16. 1. 2021 požaduje zákonný úrok z prodlení v procentuální výši. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží. b) žalovaný uzavřel dne 21. 5. 2015 s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o půjčce (správně zápůjčce) [číslo] (dále jen„ 2. Smlouva“). Podle ní poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřitelce poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 5 920 Kč, celkem tedy 13 920 Kč a to formou 58 týdenních splátek po 244 Kč, přičemž zápůjčka měla být splacena 30. 6. 2016. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 1 120 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaný však své závazky nehradila řádně a včas, uhradil za celou dobu trvání vztahu jen částku 3 100 Kč. Žalobkyně požaduje vrácení pouze částky 4 900 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného (8 000 – 3 100) se zákonným úrokem z prodlení, přičemž vyčíslila kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 818,85 Kč, což je za dobu od 1. 7. 2016 do 15. 1. 2021, dále pak za dobu od 16. 1. 2021 požaduje zákonný úrok z prodlení v procentuální výši. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží. 2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 došlo s účinností k 5témuž dni k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>6. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 7. Smlouvou o zápůjčce – [anonymizováno] půjčka [číslo] ze dne 7. 8. 2015, Smluvními podmínkami, kartou zákazníka, Oznámením o postoupení pohledávky, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 7. 8. 2015 smlouvu o půjčce (správně zápůjčce), na jejímž základě poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 11 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 58 pravidelných týdenních splátkách po 335 Kč, tedy celkem částku 19 430 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 11 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 8 140 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 1 540 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. Dále se zavázal uhradit životní pojištění ve výši 290 Kč. Žalovaný v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byl vyzván k splacení celé pohledávky. 8. Smlouvou o zápůjčce – [anonymizováno] půjčka [číslo] ze dne 21. 5. 2015, Smluvními podmínkami, kartou zákazníka, Oznámením o postoupení pohledávky, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 21. 5. 2015 smlouvu o půjčce (správně zápůjčce), na jejímž základě poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 58 pravidelných týdenních splátkách po 244 Kč, tedy celkem částku 14 152 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 8 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 5 920 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 1 120 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Dále se zavázal uhradit životní pojištění ve výši 232 Kč. Žalovaný v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byl vyzván k splacení celé pohledávky. 9. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, avšak neprokazuje, ba ani netvrdí, že by před uzavřením té které jednotlivé smlouvy došlo k ověření schopnosti žalovaného splácet tu kterou poskytnutou zápůjčku. Za této situace jsou, ve smyslu § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění platném do 30. 11. 2016, mezi účastníky obě uzavřené smlouvy o zápůjčce absolutně neplatné a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení, které je představováno rozdílem mezi částkou žalovanému poskytnutou (převzetí finančních prostředků žalovaný potvrdil v rámci každé smlouvy o zápůjčce) a žalovaným splacenou. U 1. Smlouvy nedošlo k žádnému splácení, proto zde je oprávněný nárok žalobkyně na vrácení částky 11 000 Kč, u 2. Smlouvy pak je oprávněný nárok ve výši 4 900 Kč (8 000 Kč – 3 100 Kč). Současně soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ode dne následujícího po sjednaném datu splatnosti té které smlouvy, a to ve výši, která je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., když jednak byla uvedena v kapitalizované výši a dále pak v procentuální sazbě (výrok I.). 10. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 800 Kč odměnou advokáta za 2 úkony právní služby po 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby) odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 150 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 070,50 Kč. 11. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.