20 C 267/2022-57 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zdržení se užívání pozemku – parcely p. č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, jako orné půdy s pěstováním zeleniny nebo jiných zemědělských plodin a uvedení daného pozemku do původního stavu v kultuře „trvalý travní porost“. Tvrdil, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětného pozemku, kdy žalobce vlastní podíl v rozsahu ¾ podíl a žalovaný v rozsahu 1/4. Nájemní smlouvou z 24. 5. 2013, která navázala na předchozí, přenechal žalobce uvedené pozemky do užívání provozovateli zemědělské výroby , jméno FO, , který byl oprávněn k drobně směně pozemků v rámci ucelení půdních bloků. Dne 7. 5. 2022 žalovaný bez souhlasu a vědomí žalobce travní porost na předmětném pozemku rozoral a na této části začal pěstovat zeleninu. V nájemní smlouvě je předmětný pozemek označen jako „trvalý travní porost, přičemž žalovaný jej začal užívat jako „ornou půdu“. Jakmile žalovaný zjistil, že se žalobce prostřednictvím , právnická osoba, v Holcích, odbor životního prostředí začal domáhat nápravy, rozhodl se ohlášením změny v evidenci půdy dne 3. 6. 2022 u Státního zemědělského intervenčního fondu neoprávněný způsob užívání „legalizovat. Způsob faktického užívání předmětného pozemku představuje riziko vzniku škoda na domě č.p. 11 na st.. 37/1 v Horních Ředicích, jehož je žalobce spoluvlastníkem. Pozemek je totiž ve svahu, který se svažuje k zahradě p.č. 55/1 ve spoluvlastnictví žalobce a při ní k domu č.p. 11. , adresa, porost na předm. pozemku absorboval při deštích srážkovou vodu, od odstranění trvalého porostu byla tato funkce pozemku zrušena a při silnějších deštích voda stéká i se zeminou na zahradu p.č. 55/1. K tomuto dříve nedocházelo. Řádným užíváním pozemku označeného jako trvalý travní porost pro zemědělskou výrobu je jeho užívání k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin. V případě změny ve způsobu užívání předmětu nájmu nebo při změně předmětu nájmu je nutný souhlas vlastníka (většinového spoluvlastníka) v rámci ochrany vlastnického práva.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil, že účastníci jsou spoluvlastníci mj. předmětného pozemku v uváděném rozsahu. Uvedl, že předm. pozemek začal užívat na základě postupných směn, užívá jej již 20 let, jako uživatel je zapsán od r. 2003 u Státního zemědělského intervenčního fondu. Pozemek užívá k pěstování zeleniny v souladu s právními předpisy i smlouvou o nájmu mezi žalobcem a p. , jméno FO, , pěstování zeleniny je zemědělskou výrobou. Žalovaný požádal o změnu evidence půdy, o tu se žádá až po provedení faktické změny. Již v dubnu 2022 žalovaný nežádal o dotaci na užívání jako trvalý travní porost. Na hranici předm. pozemku s pozemkem žalobce byl ponechán pás cca 20 m travního porostu. Souhlas vlastníka se změnou užívání není třeba, a jelikož se jedná o půdní blok, není třeba souhlas orgánu ochrany přírody. Dle žalovaného se nejedná o změnu účelu užívání dle nájemní smlouvy, když jde i nadále o užívání k zemědělským účelům.3. Soud měl za nesporné, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , hodnota, v obci a k. ú. , adresa, , kdy žalobci náleží podíl o velikosti ¾ a žalovanému o velikosti ¼ a že žalovaný tento pozemek začal užívat na základě postupných směn a pěstuje na něm zeleninu.4. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaný je oprávněn užívat předmětný pozemek jako ornou půdu.5. Na základě informace o pozemku a tvrzení účastníků bylo nesporné, že žalobce je ¾ a žalovaný ¼ spoluvlastníkem pozemkové parcely č. , hodnota, o výměře 4 994 m² - trvalý travní porost zapsaného na LV č. , hodnota, pro obec a kat. úz. , adresa, u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, a že na pozemku pěstuje žalovaný zeleninu.6. Daný pozemek spolu s dalšími pozemky byl na základě nájemní smlouvy z 24. 5. 2013 pronajat žalobcem , jméno FO, s tím, že tento je měl užívat k provozování zemědělské výroby. U každé ve smlouvě uvedené parcely je kromě výměry uveden i druh půdy. V případě předm. pozemku a ještě pozemku parc. č. , hodnota, se jedná o uvedení „louka“, v ostatních sedmi případech o uvedení „orná“. Smlouva byla sjednána od 1. 10. 2012 na dobu deseti let. Dodatkem č. , hodnota, z 10. 3. 2022 byla smlouva prodloužena až do 30. 9. 2031. Nájemci bylo umožněno provádět drobné směny pozemků v době trvání smlouvy.7. Z korespondence (emailu z 9. 5. 2022) a protokolu , právnická osoba, v Holicích ze dne 30. 5. 2022, 15. 6. 2022, 20. 6. 2022 soud zjistil, že žalobce informoval odbor životního prostředí uvedeného úřadu o postříkání předm. louky žalovaným a jejím následným rozoráním a žádal o zajištění uvedení do původního stavu, informoval jej o svém nesouhlasu jako většinového vlastníka předm. pozemku s provedenou změnou druhu kultury TTP na ornou půdu. Žalovaný k tomu úřadu uvedl, že daný pozemek v rozsahu 0,31 ha rozoral a zbylou část ponechal ve stávající kultuře. Dle úřadu nebylo třeba, aby pro změnu kultury byl doložen souhlas spoluvlastníka a žalobce byl odkázán na občanskoprávní řízení.8. Z ohlášení změny v evidenci původy, oznámení o zahájení řízení a oznámení o provedení aktualizace evidence půdy z 3. 6. 2022 soud zjistil, že na základě ohlášení žalovaného Státní zemědělský intervenční fond zahájil řízení o změně evidence půdy z trvalého travního porostu na standardní ornou půdu v rozsahu 0,31 ha a tato změna byla provedena s účinností od 4. 6. 2022.9. Z potvrzení o podání (jednotná žádost 2022) soud zjistil, že žalovaný komunikoval se Státním zemědělským intervenčním fondem, deklaroval mu veškerou jím obhospodařovanou zemědělskou půdu, nežádal o dotaci.10. Z oznámení o neprovedení aktualizace evidence půdy z 23. 8. 2022 soud zjistil, že žalovanému Státní zemědělský intervenční fond mj. sdělil, že v evidenci půdy nebyly provedeny změny týkající se změny evidence. Zjistil, že do ke změně navrhovaných půdních bloků zasahuje i předm. pozemek o výměře 0,31 ha, kde se nachází standardní orná půda, kterou se dle nařízení vlády č. 307/2014 Sb. rozumí zemědělský obhospodařovaná orná půda podle přímo použitelného předpisu evropské unie upravující společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky, na které se za účelem produkce plodin pěstují v pravidelném sledu zemědělské plodiny, zemědělsky obhospodařovaná půda pod skleníky, pod pevným nebo přenosným krytem, a která není travním porostem podle odstavce 3. Státní fond výše dospěl dále k závěru, že žalovaný neporušil příslušná ustanovení zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu a že z nájemní smlouvy z 25. 4. 2013 nevyplývá, že by žadatel (tj. žalovaný) nebyl oprávněným uživatelem dotčených dílů půdních boků, ani že si vlastník pozemku nepřeje, změnit kulturu na pronajímaném pozemku. Je bezpředmětné, že pozemek byl nájemní smlouvou svěřen do užívání jako trvalý travní porost, neboť fond je povinen posuzovat pouze skutečný stav dotčených dílů půdních bloků.11. Výpovědí svědka , jméno FO, měl soud prokázáno, že se žalovaným na základě ústní smlouvy směnil jeden svažitý pozemek – louku. Po dobu 10-15 let, kdy tento pozemek užíval, jej užíval jako louku, sušil tam seno. Žalovaný na něm rok pěstoval zeleninu, nyní je pozemek, na který vidí, zoraný.12. Z fotografií a výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že v červnu 2022 byla část pozemku žalobce v bytové oblasti zaplavena, jde o pozemek, který je cca 50-60metrů od předm. pozemku.13. S ohledem na uzavření nájemní smlouvy v r. 2013 a v návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat.14. Dle § 3074 odst. 1 NOZ se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.15. V tomto případě se jedná o pacht, neboť předmět nájmu měl a mohlo nájemce nejen užívat k zemědělské výrobě ale také z něho požívat užitky (srov. Nejvyšší soud sp. zn. 26 Cdo 3721/2019- zatímco podstatou nájmu je přenechání pronajaté věci pronajímatelem k dočasnému užívání nájemci, který se zavazuje za toto užívání platit nájemné, u pachtu přenechává propachtovatel pachtýři za pachtovné právo věc nejen užívat (ius utendi), ale také požívat (ius fruendi), tedy i právo na plody a užitky propachtované věci (které lze považovat podle pravidel řádného hospodaření za výnos propachtované věci); věc je propachtována k hospodářskému využití za účelem výnosu. V případě nájmu může být zpravidla věc užívána bez další úpravy, u pachtu je však vždy užívána vlastní pílí a úsilím. Pro rozlišení, zda jde o nájem, či pacht, není významná samotná povaha věci, jež je předmětem smlouvy, ale účel smlouvy. Základním rozlišovacím kritériem mezi pachtem a nájmem je tak hospodářská funkce smlouvy; rozhodující pro posouzení, zda se jedná o nájem, nebo o pac