7 C 231/2023-54 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky celkem ve výši 12 578,39 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce je osobou oprávněnou poskytovat spotřebitelské úvěry na základě zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). Veškerá smluvní ujednání mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku podle § 562 o.z. Žalovaná se nejprve zaregistrovala na internetových stránkách žalobce [webová adresa]. Při registraci uvedla požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Žalovaná žalobci k prokázání totožnosti předložila elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu. Na základě úspěšné registrace byla žalované v informačním systému žalobce založena klientská sekce přístupná žalované na shora uvedených internetových stránkách žalobce a byly jí sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaná následně prostřednictvím své klientské sekce požádala o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených v níže uvedené Smlouvě o úvěru. Žalobce posoudil úvěruschopnost (§ 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb.) žalované výpisem z účtu, případně výplatními lístky žalované za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů [anonymizována čtyři slova]) nebo [anonymizováno] provozovaného [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalované ke splacení úvěru. Následně žalobce uzavřel s žalovanou dne 15.04.2022 Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen také jako„ Smlouva o úvěru“ nebo„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Úvěrové podmínky (dále jen„ Úvěrové podmínky“). Smlouva byla uzavřena postupem podle čl. 3. Úvěrových podmínek prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaná odsouhlasila její znění. Smlouva byla následně uložena v klientské sekci žalované. Podle čl. 2 Smlouvy o úvěru žalobce jako úvěrující sjednal s žalovanou jako úvěrovanou poskytnutí úvěru v částce 7 590 Kč. Žalovaná se zavázala, že úvěr splatí jednorázově nejpozději do 07.11.2022 společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 2 999,81 Kč (dále jen„ poplatek“). Žalobce poskytl žalované úvěr dne 15.04.2022 převodem na účet č. [bankovní účet]. Následně žalobce s žalovanou sjednali podle čl. 8. Úvěrových podmínek prodloužení doby splatnosti úvěru do 13.05.2022 a poplatek za poslední období doby poskytnutí úvěru ve výši 2 999,81 Kč. Žalovaná tak měla žalobci v případě dodržení data splatnosti do data splatnosti zaplatit celkem 10 589,81 Kč. Žalovaná žalobci úvěr ani poplatek ve sjednané době splatnosti neuhradila. Žalobci vznikl v důsledku prodlení žalované kromě nároku na vrácení jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od 08.11.2022 do zaplacení. Podle čl. 4 .4.3 Smlouvy o úvěru vznikl žalobci v důsledku prodlení žalované nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 7 590 Kč od 08.11.2022 do 27.07.2023 v celkové výši 1 988,58 Kč. Žalobce nárokuje smluvní pokutu v souladu s § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vždy pouze do výše 50 % jistiny. Žalobce tak má nárok na následující: a) jistinu úvěru ve výši 7 590 Kč, b) úrok a poplatek za poskytnutí úvěru do data splatnosti ve výši 2 999,81 Kč, c) smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 7 590 Kč od 08.11.2022 do 27.07.2023, d) zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 7 590,00 Kč od 08.11.2022 do zaplacení. Žalovaná žalobci na předmětnou úvěrovou smlouvu ničeho neplnila. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka, avšak bezvýsledně. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 19.9.2023 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 15.4. 2022 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnou žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, splatný do 28 dnů ode dne odeslání finančních prostředků na účet žalované č. [bankovní účet], když ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím webové stránky [webová adresa], poplatek za poskytnutí výše uvedené finanční částky byl dohodnut ve výši 2 723,65 Kč. V článku 4.4.3 smlouvy o úvěru bylo dohodnuto, že v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou dluhu, je žalobce oprávněn požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, a to do zaplacení. Z Povrzení o platbě a ze zprávy společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že dne 15.4.2022 byla na účet žalované č. [bankovní účet] vedené u této banky připsána částka 10 000 Kč, a to z účtu společnosti [právnická osoba] pod variabilním symbolem [číslo]. 5. Z kopie občanského průkazu, fotografií žalované spolu s občanským průkazem, byla prokázána totožnost žalované. Z výpisů z účtu žalované bylo zjištěno, že za období od 6.12. 12.12.2021 na účet přišel příjem 31 082 Kč od [anonymizována dvě slova], žalovaná měla další závazky (když žádala o prodloužení smlouvy o 21 dní pod [variabilní symbol] a hradila poplatek za prodloužení – číslo smlouvy [číslo]), její zůstatek na účtu činil 3 144,21 Kč, za období od 1.1.2022 do 16.1.2022 na účet přišel příjem 18 139 Kč od [anonymizována dvě slova], a znovu od téže společnosti ve výši 18 993 Kč, žalovaná měla další závazky (když žádala o prodloužení smlouvy o 21 dní pod [variabilní symbol] a hradila poplatek za prodloužení – číslo smlouvy [číslo], u téže smlouvy dále žádala o další prodloužení o 14 dní), její zůstatek na účtu činil 352,86 Kč, za období od 7.2.2022 do 13.2.2022 na účet přišel příjem 17 524 Kč od [anonymizována dvě slova], a znovu od téže společnosti ve výši 22 006 Kč, žalovaná měla další závazky (když žádala o prodloužení smlouvy o 7 dní pod [variabilní symbol] a hradila poplatek za prodloužení – číslo smlouvy [číslo]), její zůstatek na účtu činil 1 640,03 Kč. Z výpisu z [anonymizováno] a Registru platebních informací bylo zjištěno, že žalovaná opakovaně žádala o poskytnutí půjček, v letech 2020 -2022 čerpala celkem sedm půjček, o prodloužení žádala celkem 30 x. V období od 21.5.2020 do 22.3.2022 měla celkem devět tzv. mikroúvěrů, opakovaně se dostávala do prodlení. Emailovou korespondencí ze dne 10.7.2023 a dopisem ze dne 10.7.2023 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky s tím, aby dluh byl uhrazen ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy. <i>6. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>8. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvě