7 C 318/2022-48 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu 14 553 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že uzavřel s žalovanou dne 22.4.2021 smlouvu o úvěru (dále jen„ Úvěrová smlouva“), na základě, níž žalované poskytl téhož dne na účet označený žalovanou částku úvěru ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit pravidelných měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře (který je součástí Úvěrové smlouvy), a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku ve výši 99 Kč měsíčně za tzv. bezpečnou splátku za možnost odložení aktuální splátky o měsíc, v rámci druhé až osmé splátky pevný úrok ve výši 490 Kč. Žalovaná na úvěr uhradila dne 15.5.2021 846 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobce využil svého oprávnění požadovat okamžité zaplacení dlužné částky – úvěr po předchozí výzvě s upozorněním na možnost zesplatnění - zesplatnil ke dni 19.9.2021, a to včetně smluvní pokuty. Žalovaná na dlužnou částku po zesplatnění neuhradila žádnou částku. Žalovaná tak žalobci dluží částku ve výši celkem 14 553 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 9 583 Kč, poplatků za bezpečnou splátku 396 Kč, úroků v celkové výši 1 960 Kč, účelně vynaložených nákladů vymáhání ve výši 460 Kč, smluvních pokut v částce 2 154 Kč. Dále žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 7.4.2022 ve výši 74,94 Kč a od 8.4.2022 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu neuhradila. Žalobce v rámci postupu poskytování úvěru naplnil svou zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, k čemuž využívá statistický model, provedl lustraci žalované v příslušných úvěrových registrech. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 27.9.2022 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jejich osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobce a žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. <i>4. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>6. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>7. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Úvěrovou smlouvou ze dne 21.4.2021 jejíž součástí je Splátkový kalendář, Formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, historií úvěru měl soud prokázáno, žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatkem za doplňkovou službu Bezpečná splátka ve výši 99 Kč měsíčně, úrokem ve výši 490 Kč měsíčně účtovaným v druhé až osmé splátce úvěru, v 24 měsíčních splátkách, a pro první splátku ve výši 846 Kč, pro druhou až osmou splátku po 1 006 Kč, od deváté splátky po 516 Kč, splatných vždy k 21. dni v měsíci, roční úroková sazba byla sjednána na 49,20 % p.a. Součástí úvěrové smlouvy byly Úvěrové podmínky žalobce. Podle článku s názvem Ukončení smlouvy z naší strany Úvěrových podmínek v případě, že se klient dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je povinen na požádání splatit celý čerpaný úvěr. Transakční historií, a výzvou před zesplatněním ze dne 2.8.2021, výzvou ke zesplatnění ze dne 19.9.2021 spolu s podacím archem měl soud prokázáno, že žalovaná uhradila pouze první splátku, poté splátky přestala splácet, žalobce úvěr ke dni 19.9.2019 zesplatnil, k úhradě dlužné částky žalované poskytl lhůtu 14 dnů ode sepsání výzvy. Ke dni 5.4.2022 činila dlužná částka na jistině 8 332 Kč, na poplatcích za Bezpečnou splátku 396 Kč, úrocích 1 960 Kč, na účelně vynaložených nákladech vymáhání 460 Kč, smluvních pokutách 2 154 Kč. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, jak vyplývá z dopisu ze dne 18.2.2022, jeho odeslání bylo prokázáno poštovním podacím archem, žalované byla poskytnuta lhůta k plnění do 30 dnů ode dne sepsání předžalobní výzvy. Žalovaná v době uzavření úvěrové smlouvy neměla vyživovací povinnosti, dosahovala čistého měsíčního příjmu 18 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti byl 3 000 Kč, v registru ISIR nebyla nalezena, záznam měla v rejstřících NRKI, SOLUS, CRIBIS, jiné splátkové zatížení neměla, žalobce při svých výpočtech pracoval se životním minimem členů domácnosti, minimálními výdaji na bydlení, výdaji na domácnost uvedenými žalovanou ve výši 5 000 Kč měsíčně, jak bylo prokázáno Úvěrovou zprávou, Potvrzením o ověření bonity klienta, Výpočtem MLS. 11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je, pouze co do úhrady částky 9 154 Kč (žalobcem poskytnutá částka 10 000 Kč mínus žalovanou zaplacená částka 846 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení od 21.3.2022 do zaplacení, důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení (výrok I.), neboť v řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě níž žalovaná čerpala celkem částku 10 000 Kč, kterou se s poplatky zavázala splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách, a to vždy k 21. dni v kalendářním měsíci. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnila. Pokud byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná uhradila pouze první splátku, potom posouzení schopnosti žalované splácet úvěr zjevně žalobcem nebylo provedeno v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Žalobce sice tvrdil a prokazoval, ž