7 C 87/2023-64 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce podal proti žalované návrh na zaplacení částky 158 500 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaná s ním uzavřela dne 7.6.2021 Smlouvu o úvěru [číslo], jejíž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky pro [anonymizováno] spotřebitelské úvěry (dále jen OP). Žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 157 000 Kč. Žalovaná se poskytnuté peněžní prostředky zavázala vrátit žalobci spolu se smluvenými úroky v pravidelných měsíčních splátkách a též dle čl. I.5. Smlouvy hradit poplatky související s poskytnutým úvěrem. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek, byla ze strany žalobce opakovaně vyzvána k úhradě splatných dlužných splátek včetně příslušenství a poplatků. Protože ani poté žalovaná dlužnou částku neuhradila,prohlásil žalobce dle čl. 9 písm. d) Obchodních podmínek všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni 14.12.2021 za splatné. Dlužná částka k 25.10.2022 činí 184 599,08 Kč, a sestává z: jistiny 157 000 Kč, poplatků 1 500 Kč, smluvního úroku 14 974,76 Kč, úrok z prodlení 11 124,32 Kč. Před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalované posoudil žalobce s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet požadovaný úvěr, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalované, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele dle § 20z zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Žalovaná – přes upomínání – na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání, žalovaná byla usnesením soudu ze dne 30.6.2023 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Žádostí o poskytnutí úvěru ze dne 7.6.2021, Předsmluvními informacemi ke spotřebitelskému úvěru, Smlouvou o úvěru [číslo], Obchodními podmínkami pro [anonymizováno] spotřebitelské úvěru, výpisem z úvěrového účtu, dopisy – upomínkami s vyčíslením dlužné splátky ke dni 25.7.2021, 16.8.2021, 5.9.2021, dopisy ze dne 7.10.2021 spolu s dodejkou, dopisem ze dne 16.12.2021 spolu s dodejkou, bylo prokázáno, že žalované byl poskytnut dne 7.6.2021 sjednaný úvěr ve výši 157 000 Kč, úvěr se žalovaná zavázala žalobci splácet v 96 pravidelných měsíčních anuitních splátkách, jejichž výše činila 2 138 Kč, vždy k 14. dni v měsíci, první splátka byla splatná dne 14.7.2021, pevná úroková sazba činila 6,93 % ročně. Žalovaná tuto svoji povinnost však nesplnila, již v červenci 2021 se ocitla v prodlení, o úhradu dlužných splátek byla žalobcem opakovaně upomínána. Žalovaná přes výzvy dlužnou částku nevyrovnala, proto žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru ke dni 14.12.2021, výše dluhu ke dni zesplatnění činila 164 391,39 Kč. Žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobce písemně žalobcem vyzvána k úhradě dlužných částek jistiny, úvěrového úroku a úroku z prodlení v celkové výši 183 437,33 Kč, a to nejpozději do 17.10.2022, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 10.10.2022 spolu s podacím archem. Žalovaná na svůj dluh ani přes předžalobní výzvu ničeho neuhradila. Žádostí o poskytnutí úvěru, výpisy z běžného účtu, schvalovacím protokolem, CRIF bylo prokázáno, že příjmy žalované činí 22 500 Kč měsíčně, výdaje byly vyčísleny na částku 11 772 Kč měsíčně, platební kapacita činila 10 728 Kč (vypočtená porovnáním veškerých příjmů a platebních výdajů), žalovaná nebyla delikventním klientem, neměla záznamy ve veřejných databázích ohledně insolvence, exekucí, dosáhla nejnižšího možného stupně rizikovosti. <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>7. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>8. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Smlouvu o úvěru soud posoudil jako platnou. Při posuzování platnosti bylo vedle podstatných náležitostí smlouvy o úvěru vyhodnocováno i to, zda poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil ve smyslu zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splácet. Poskytovatel se nespokojil jen s informacemi od žalované, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele přitom nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen zápůjčku splácet, jinak je smlouva neplatná (absolutně, i když je podřízena zákonu č. 257/2016 Sb., k tomu viz závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). 10. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce co do zaplacení částky 158 500 Kč s příslušenstvím je důvodný, a to z titulu smlouvy o úvěru. Tato smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.). Posouzení schopnosti žalované splácet úvěr bylo provedeno v souladu s ust. § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1.12.2016. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaná čerpala finanční prostředky do výše 157 000 Kč, které se zavázala splácet se sjednaným úrokem 6,93 % p.a. v pravidelných anuitních měsíčních splátkách, tuto svoji povinnost však žalovaná řádně neplnila, žalobce proto využil svého oprávnění a přistoupil k zesplatnění úvěru dnem 14.12.2021. Oprávněný nárok žalobce tak činí na dlužné jistině 157 000 Kč, poplatcích 1 500 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 974,76 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11 124,32 Kč, úrok ve výši 6,93% ročně z částky jistiny 157 000 Kč od 26.10.2022 do zaplacení, úrokem z prodlení z částky 157 000 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 26.10.2022 do zaplacení. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalované výzvu k plnění, měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 6 340 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším