9 C 298/2023-22 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované úhrady celkové částky 49 405,10 Kč. Uvedla, že s žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvu o služební kreditní kartě reg. [číslo] čímž se zavázala vydat žalované kreditní kartu a poskytnout jí úvěr ke kreditní kartě za smlouvou stanovených podmínek. Žalovaná se zavázala úvěr splatit za podmínek a způsobem stanovených ve smlouvě. Dohodnutá výše úvěru činila 50 000 Kč a jednalo se o nezajištěný úvěr poskytnutý na dobu neurčitou. Kreditní karta umožňovala žalované opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše poskytnutého úvěru z účtu č. [bankovní účet]. Od [datum], kdy začala žalovaná úvěr čerpat, vznikla jí i povinnost vedle vyčerpané jistiny, hradit i úroky. Splácení bylo dohodnuto v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [číslo] vyčerpané jistiny podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu, a to vždy nejpozději do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Výše úrokové sazby byla určena v oznámení o úrokových sazbách a ke dni splatnosti pohledávky byla stanovena ve výši 19,99 % ročně. O výši měsíční splátky, vyčerpané jistiny úvěru a splatných úroků byla žalovaná informována měsíčními výpisy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek, proto žalobkyně dopisem ze dne [datum] oznámila žalované, že od smlouvy odstupuje. Výpisem z účtu ze dne [datum] byla žalovaná informována, že nastala úplná splatnost všech závazků ke dni [datum]. Žalovaná částka ve výši 49 405,10 Kč zahrnuje vyčerpanou jistinu úvěru a poplatky ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně kapitalizovala výpůjční úrok ve výši 19,99 % ročně a to za období od [datum] do [datum] a to částkou 12 555,91 Kč Smluvní úrok z prodlení kapitalizovala částkou 2 462,22 Kč. Ode dne následujícího, tj. [datum] požadovala úroky dosud nekapitalizované, tj. nevypočtené. Vzhledem k tomu, že se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, uvedla, že požaduje i náklady spojené s uplatněním pohledávky podle § 3 nař. vl. ve výši 1 200 Kč. 2. Ve věci byl vydán dne [datum] elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalované soudem dne [datum] doručena žaloba spolu s kvalifikovanou výzvou k vyjádření – usnesení č. j. 9 C 298/2023-20 ze dne 16. 10. 2023. Ve vyjádření byla žalovaná povinna uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. V případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, byla povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Zároveň byla v usnesení poučena i o tom, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří ve stanovené 30denní lhůtě, nebo ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Soud v takovém případě rozhodne ve věci samé rozsudkem pro uznání. Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 3. Žalovaná se ve stanovené lhůtě k žalobě nevyjádřila, ani nesdělila, že by jí v tom bránil jakýkoliv vážný důvod. Soud proto rozhodl dle § 153a odst. 3 občanského soudního řádku (dále jen o.s.ř.) rozsudkem pro uznání, když pro jeho vydání nemusí být nařízeno jednání (§ 153a odst. 4 o.s.ř.). Na základě výše uvedeného má tak soud za to, že žalovaná svou povinnost uloženou jí usnesením soudu ze dne [datum] nesplnila, neboť se včas písemně k věci samé nevyjádřila a ani v základních rysech nevylíčila rozhodné skutečnosti, na nichž by stavěla svoji obranu. Nárok ani nepopřela, soud proto na základě fikce uznání nároku ve smyslu § 114b odst. 5 o.s.ř. rozhodl rozsudkem pro uznání dle § 153a) odst. 1 o.s.ř. Vydání rozsudku pro uznání také nebylo vyloučeno povahou věci, ani v rozporu s kogentními právními předpisy, zejména s ustanovením § 2395 občanského zákoníku. 4. Uvedeným postupem soudu nebylo žalované ani odepřeno právo na spravedlivý proces, neboť byla soudem vyzvána k podání vyjádření ve věci samé v souladu s ust. § 114b o.s.ř., toto neučinila ani po poučení o následcích a bylo tak třeba rozhodnout rozsudkem pro uznání ve shodě s ust. § 114b odst. 5 o.s.ř. a § 153a odst. 3 o.s.ř. 5. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci plný úspěch a žalovaná je proto povinna nahradit jí vynaložené náklady řízení. Tyto spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 977 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 1,5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 378 Kč. Jednalo se o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevýšila částku 50 000 Kč Celkem je tak žalovaná povinna nahradit náklady řízení ve výši 4 155 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, zjištěny ani tvrzeny nebyly. 6. Lhůta k zaplacení dlužné částky i náhrady nákladů řízení byla stanovena delší než zákonná třídenní - § 160 odst. 1 o.s.ř.