10 C 6/2024-9 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal vůči žalovanému zrušení vyživovací povinnosti posledně žalobci stanovené rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , a to ke dni31. 8. 2023. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný je jeho synem, ke kterému měl žalobce vyživovací povinnost. Výživné, které žalobce hradí žalovanému jako otec, bylo určeno naposledy rozsudkem Okresního soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ve znění rozsudku Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, . Žalobce hradí žalovanému do současné doby výživné, a to po předchozí dohodě ve výši , částka, měsíčně. Žalovaný je zletilý, studium ukončil na SOÚ , adresa, v oboru zedník závěrečnou zkouškou, a to ve školním roce 2022/2023. Žalovaný ukončením studia na SOÚ , adresa, v oboru zedník dosáhl vzdělání, které mu umožňuje výkon budoucího povolání. Žalovaný bez dohody se žalobcem po ukončení středoškolského vzdělání v oboru zedník nastoupil ke studiu na témže středním odborném učilišti v , adresa, v oboru tesař a od , datum, je studentem prvého ročníku. S ohledem na skutečnost, že se jedná o studium, které je, pokud jde o jeho absolvování, obdobné studiu v oboru zedník, lze dovodit, že žalovaný řádně a soustavně ve studiu nepokračuje, neboť si nezvyšuje úroveň svého vzdělání a tím i šance uplatnění na trhu práce a nelze dovozovat, že se jedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání. O soustavnou přípravu na budoucí povolání jde tehdy, jestliže je dána věcná a zejména časová souvislost mezi ukončeným studiem a jeho pokračováním, když je třeba brát v úvahu i jiné okolnosti, jako sociální poměry apod. Takové studium by mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na uplatnění na trhu práce. Žalobce má za to, že případné studium žalovaného v oboru tesař je soukromou věcí žalovaného, a že není důvod, aby nadále plnil svojí vyživovací povinnost. Žalovaný ukončil středoškolské studium závěrečnou zkouškou, může pracovat v oboru zedník a dosahovat vlastního příjmu. Žalobce má za to, že zvolené středoškolské studium na témže odborném učilišti v , adresa, v oboru tesař neprohlubuje dosažené vzdělání a ani na toto vzdělání nenavazuje. Nelze akceptovat ani argumentaci žalovaného, že nemůže vykonávat práce v oboru zedník s ohledem na skutečnost, že v případě bouracích prací je ohrožen jeho , podezřelý výraz, stav, protože je alergik. Taková argumentace neobstojí, neboť výkon zednických prací není pravidelně ani obvykle spojen s bouracími pracemi a po domluvě může nepochybně žalovaný vykonávat zednické práce, aniž by současně probíhaly práce bourací. Žalobce má tedy za to, že vyživovací povinnost k žalovanému zanikla k , datum, .2. Dne , datum, byla žalovanému do vlastních rukou doručena žaloba a usnesení Okresního soudu , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , v němž byl vyzván, aby se ve lhůtě 30 dnů vyjádřil písemně k žalobě s poučením, že pokud se bez vážného důvodu včas nevyjádří, bude mít soud za to, že uplatněný nárok uznává a rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 114b občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). Žalovaný se ve věci samé ve stanovené lhůtě nevyjádřil.3. Dle § 153a odst. 1 věta první o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Dle odstavce 4 téhož ustanovení nemusí být jen pro vydání rozsudku pro uznání nařízeno jednání.4. Dle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5). Dle odstavce 4 téhož ustanovení nemusí být jen pro vydání rozsudku pro uznání nařízeno jednání., právnická osoba, ohledem na skutečnost, že se žalovaný přes výzvu soudu, tak jak je uvedeno shora, k žalobě nevyjádřil, rozhodl soud na základě shora uvedených zákonných ustanovení a žalobě s odkazem na ust. § 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyhověl a vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému naposledy určenou rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, zrušil.6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení zahrnují odměnu advokáta za 2 úkony právní služby po , částka, , určené dle § 8 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení a podání žaloby, paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2 x , částka, a 21 % DPH z odměny a náhrad. Náhradu nákladů řízení celkem ve výši , částka, je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.). Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o. s. ř. výjimečně nepřiznal žalobci na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly.7. , adresa, k plnění vychází z § 160 odst. 1 o. s. ř., věta před středníkem, kdy nebyly shledány důvody pro stanovení lhůty delší či ve splátkách.