27 C 173/2024-44 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že mezi společností , právnická osoba, . („původní věřitelka“) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy byl žalovanému opakovaně poskytován úvěr s rámcem , částka, , kdy celkem žalovaný načerpal částku , částka, a uhradil částku , částka, . Žalovaný nehradil své závazky řádně a včas, dostal se do prodlení, v důsledku čehož původní věřitelka žalovaného dne , datum, vyzvala, aby splatil celou dlužnou částku úvěru. Po zesplatnění žalovaný uhradil , částka, . Pohledávku vůči žalovanému původní věřitelka postoupila společnosti AB 5 B.V. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , toto postoupení oznámila žalovanému. Ke dni , datum, společnost AB 5 B.V. zanikla fúzí sloučením se žalobkyní. Žalobkyně požadovala po žalovaném nesplacenou jistinu úvěru ve výši , částka, , poplatku za výpis z účtu , částka, , poplatku za pojištění , částka, smluvní úrok 21,48 % ročně a zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel.3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný uzavřel dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru s původní věřitelkou, a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně (prokázáno listinou návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ). Žalovaný průběžně čerpal úvěr a splácel, úvěr byl následně ke dni , datum, zesplatněn (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad). Dne , datum, byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno jeho oddlužení, usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto o splnění oddlužení, osvobození od placení pohledávek však žalovanému přiznáno nebylo, neboť uhradil nezajištěným věřitelům 24,49 % pohledávek a o mimořádné osvobození nepožádal (prokázáno usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, č.j. KSPA , spisová značka, -B-23). Dne , datum, oznámila původní věřitelka žalovanému, že z důvodu zahájení insolvenčního řízení je jeho pohledávka zesplatněna v případě skončení insolvenčního řízení je povinen celou pohledávku uhradit (prokázáno výzvou ke splacení celého úvěru). Původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze smlouvy, včetně pohledávky vůči žalovanému dne , datum, (prokázáno listinou „postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, “). Původní věřitelka oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni (resp. její právní předchůdkyni AB 5 B.V.) dne , datum, (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Žalobkyně vyzvala dne , datum, žalovaného, nechť do , datum, uhradí dlužnou částku (prokázáno předžalobní výzvou k plnění).5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.6. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, účinného do , datum, [dále také "o.z. (1964)"] dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.8. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v celém rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Bylo prokázáno, že žalovaný platně uzavřel s původní věřitelkou smlouvu o úvěru ve smyslu § 497 obchodního zákoníku, na základě které původní věřitelka poskytla úvěr a žalovaný se jej zavázal ve stanovených splátkách vrátit, včetně sjednaného úroku a poplatků. Žalovaný však porušil podmínky smlouvy, když podal insolvenční návrh a v důsledku toho byl úvěr zesplatněn. Původní věřitelce tak vznikl nárok na úhradu celého nesplaceného úvěru včetně úroku a poplatku. Původní věřitelka pohledávku platně postoupila žalobkyni (resp. její právní předchůdkyni AB 5 B.V) a oznámila tuto skutečnost žalovanému. Pro úplnost soud dodává, že nebylo posuzováno, zda poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost úvěrovaného, neboť předmětná smlouva byla uzavřena před , datum, , tedy před účinností zákona č. 145/2010 Sb. i zákona č. 257/2016 Sb. Taktéž v insolvenčním řízení nedošlo k osvobození žalovaného od placení pohledávek ve smyslu § 414 a § 415 insolvenčního zákona, účel oddlužení tedy v případě žalovaného splněn nebyl. Jelikož žalovaný dlužné částky neuhradil, žalobkyně má právo na vrácení nesplacené části jistiny úvěru, smluvního úroku, poplatku, jakož i zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 517 o.z. (1964), jejichž výše vzhledem ke dni prodlení (zesplatnění úvěru) dne , datum, vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, proto odměna advokáta podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí , částka, za jeden úkon právní služby do podání žaloby. Žalobkyni náleží odměna advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby – v souladu s návrhem žalobkyně) po , částka, , celkem , částka, , 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 5 vyhlášky po , částka, , celkem , částka, , a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem , částka, , když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta.10. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.