7 C 336/2023-45 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval na žalované 10 000 Kč s úrokem z prodlení od 24.6.2023 z částky 10 000 Kč do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 226,51 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 390 Kč, částku 217 Kč jako nákladů mimosoudního vymáhání (za osobní návštěvu), částku 500,15 Kč jako smluvní pokutu. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne 28.4.2022 byla mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (v elektronické podobě), na jejímž základě byla žalované poskytnuta právním předchůdcem žalobce finanční hotovost ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku ve výši 14 290 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatku 4 290 Kč, to vše do 28.5. 2022. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.6. 2023, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Žalovaná přes upomínání však na dlužnou částku nic nezaplatila. Schopnost žalované úvěr splácet byla právním předchůdcem ověřena, tento vycházel z údajů uvedených žalovanou Žádosti o úvěr a doložených dokumentů 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 7.12.2023 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jejich osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobce a žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Smlouvou o úvěru č. [spisová značka] ze dne 28.4.2022, Formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, výpisy z účtu, potvrzeními o provedené platbě, výpisem úkonu mimosoudního vymáhání a jednotlivými upomínkami měl soud prokázáno, že smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovanou, uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr zaplatit do 28.5.2022 spolu s částkou 3 994,11 Kč poplatku za sjednání úvěru a úrokem ve výši 295,89 Kč (sazba úroku 36 % ročně). Úvěr byl žalované poskytnut dne 28.4.2022. Žalovaná byla opakovaně původním věřitelem upomínána, jak bylo prokázáno dopisy ze dne 2.6.2022, 7.6.2022, 17.6.2022, 27.6.2022 a 28.7.2023 Náklady mimosoudního vymáhání činily 217 Kč. Z ověření úvěruschopnosti žalované bylo zjištěno, že má platný občanský průkaz, celkový počet čerpaných půjček byl 2 (databáze EUCB), neměla záznam v insolvenčním rejstříku ani v CEE, ze svého zaměstnání dosahovala příjmu 23 916 Kč, neuvedla žádné náklady na bydlení ani ostatní výdaje, právní předchůdce žalobce pracoval s výdaji ve výši 10 000 Kč. 5. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.7.2022 a Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.6.2023 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem postupníka ze dne 11.7.2023. Žalované byla žalobcem zaslána předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 12.10.2023 s podacím archem, kdy žalované byla poskytnuta lhůta k zaplacení pohledávky v celkové výši 27 890,15 Kč do 23.10.2023. <i>6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>8. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>9. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. <i>11. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>12. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze co do částky 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 23.10.2023 do zaplacení – důvodná, a ve zbytku proto žalobu zamítl. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaná obdržela úvěr ve výši 10 000 Kč, který se zavázala zaplatit s úrokem a poplatky zavázala zaplatit do 28.5.2022 Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdce žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnila – úvěr byl poskytnut dne 28.4.2022, splatnost byla sjednána dne 28.5.2022, žalovaná na poskytnutí úvěr ničeho nezaplatila. Pokud byla uzavřena smlouva o úvěru a žalovaná nebyla schopna ve sjednanou dobu jednoho měsíce poskytnutí úvěr hradit, právní předchůdce žalobce dokonce akceptoval i to, že jediným„ odhadovaným“ měsíčním výdajem žalovaného je částka 10 000 Kč – bez bližší specifikace, nijak neověřil u žalované její faktické výdaje ani způsob nakládání s finančními prostředky, potom posouzení schopnosti žalované splácet úvěr zjevně právním předchůdcem žalobce nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalované ve výši 10 000 Kč, přichází pouze nárok žalobce (resp. jeho právního předchůdce) na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč, když žalovaná na poskytnutý úvěr ve výši 10 000 Kč ničeho neuhradila. Žalovaná neprokázala, že by bezdůvodné obohacení vydala, soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla žalobcem poskytnuta lhůta k plnění do 23.10.2023 (viz. dopis ze dne 12.10.2023), tato se dostala do prodlení nejdříve dnem 23.10.2023, nikoliv dřívějším dnem tvrzeným žalobcem, je proto v souladu s ust. § 1970 o.z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. od 23.10.2023 do zaplacení a nikoliv dříve, soud proto nárok