18 C 189/2025-42 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 23. 6. 2025 zaplacení celkem částky 20 800 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 19. 4. 2023 s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Podle ní poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřitelce poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 20 870 Kč, celkem tedy 45 870 Kč a to formou 12 měsíčních splátek po 3 823 Kč, přičemž úvěr měl být splacen dne 19. 4. 2024. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 13 107 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky 1 500 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, uhradila do doby postoupení pohledávky částku 4 200 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje vrácení pouze částky 20 800 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, přičemž vyčíslila kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 411,79 Kč, což je za dobu od 20. 4. 2024 do 27. 1. 2025, dále pak za dobu od 28. 1. 2025 požaduje zákonný úrok z prodlení v procentuální výši. Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží.2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek.5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.7. Smlouvou o Spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 4. 2023, Smluvními podmínkami Smlouvy o spotřebitelském úvěru, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná uzavřely dne 19. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, který žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 3 823 Kč, první splátka byla splatná vždy ke konci splátkového období – měsíčního období, tedy celkem částku 45 870 Kč, která je tvořena jistinou v částce 25 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 18 962 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 13 107 Kč, z částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Dále pak pojistným 1 908 Kč. Smlouva obsahuje i zápůjční úrokovou sazbu, a to ve výši 86 % p.a. Žalovaná v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácela, byla vyzvána k splacení celé pohledávky.8. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný uhradil do 21. 9. 2023 částku 4 200 Kč.9. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je částečně důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, avšak neprokazuje, že by před uzavřením té které smlouvy došlo k ověření schopnosti žalované splácet ten který úvěr. Za této situace je, ve smyslu § 86 a § 87 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, mezi účastníky předmětná smlouva o úvěru absolutně neplatná a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení. Soud tedy uložil žalované zaplatit pouze částku 20 800 Kč, která byla žalované poskytnuta a žalovaná ji do současné doby nevrátila – žalovaná uhradila na poskytnutou částku 25 000 Kč dle tvrzení žalobkyně pouze 4 200 Kč (výrok I.). Ve zbývající části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.). Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu z každého úvěru bez dalších smluvených úroků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).10. O nákladech řízení rozhodoval soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Věcí se rozumí předmět řízení, jak byl vymezen žalobou, a to v té její části, v níž žalobce uvádí, čeho se svým návrhem domáhá (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 31. 5. 1967, sp. zn. 6 Cz 74/67, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 116/1967).11. Příslušenství má ve vztahu k pohledávce akcesorickou povahu, nicméně není s ní neodděleně spjato. Jednotlivé druhy příslušenství pohledávky (např. úroky či úroky z prodlení) představují samostatné nároky se základem v hmotném právu, které jsou samostatně uplatnitelné a disponovatelné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2421/2009, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 102/2010). Jestliže je žalobou kromě pohledávky požadováno také její příslušenství, tvoří bezpochyby i toto příslušenství předmět řízení. Soud musí o žalobou uplatněném příslušenství rozhodnout, aby tak vyčerpal celý předmět řízení (§ 152 odst. 2 o.s.ř.). Za účelem objektivního určení úspěchu ve věci nelze proto vycházet pouze z pohledávky (jistiny) samotné a opomenout příslušenství jako nedílnou součást předmětu řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1792/2015). Úspěch ve věci je vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 a nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Je-li předmětem řízení více samostatných nároků, je třeba určit i míru úspěchu ve věci ve vztahu ke každému z těchto nároků samostatně (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, s. 979-980).12. Výše nákladů řízení je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 832 Kč odměnou advokáta za 2,5 úkony právní služby po 400 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby) odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 200 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnotyCelkem tedy účelně vynaložené náklady představují částku 2 405 Kč.13. S ohledem na shora citovanou judikaturu Nejvyššího soudu soud posuzoval míru úspěchu ve věci jednak podle výše přiznané jistiny, ale současně i podle výše přiznaného úroku. Původně se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 800 Kč s příslušenstvím, tj. jistina + úrok z prodlení při pětiletém plnění. Předmětem sporu byla tedy částka 36 140 Kč (20 800 + 15 340), úspěch žalobkyně v řízení byl tedy jen ve výši 57,5 % a podle zásad výpočtu úspěchu účastníka ve věci (§ 142 odst. 2 o.s.ř.) pak žalobkyni náleží náklady řízení v rozsahu 15 %, což odpovídá částce 360,75 Kč. Soud tedy uložil žalované tuto částku na nákladech řízení nahradit žalobkyni (výrok III.).14. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.