18 C 45/2025-117 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 29. 10. 2024 zaplacení celkem částky 284 841,38 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 10. 7. 2017 s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . (dále jen „banka“) smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka (dále jen smlouva), na jejímž základě poskytla banka žalované částku 500 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit formou řádných měsíčních splátek včetně poplatků. Jistina byla úročena sazbou 9,9 % p.a. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, proto byl úvěr ke dni 24. 5. 2023 zesplatněn a ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 304 318,22 Kč. Banka uplatnila i právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných pod ni prohlášení úvěru za splatný. Po postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 8 700 Kč. Žalobkyně tak požaduje zaplacení:- dlužné jistiny ve výši 280 538,48 Kč- poplatků a smluvní pokuty ve výši 4 302,90Kč- kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 10 224,06 Kč- kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 19 997,84 Kč- úrok z úvěru ve výši 29 668,64 Kč za období od 25. 5. 2023 do 31. 5. 2024- úroku z prodlení ve výši 23 239,69 Kč za období od 24. 11. 2023 do 31. 5. 2024- úroků ve výši 9,9 % p.a. z částky 280 538,48 Kč od 1. 6. 2024 kdo zaplacení- úroků z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 284 841,38 Kč od 1. 6. 2024 do zaplaceníK výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet, žalovaná předložila potvrzení o příjmu, z kterého bylo zjištěno, že od 6. 1. 2017 je k zaměstnaná na dobu neurčitou s příjmem 19 630 Kč, ze mzdy nebyly prováděny žádné srážky, příjem domácnosti uvedla 80 000 Kč, s tím, že nemá vyživovací povinnost a má vlastní bydlení. Z interních zdrojů banka zjistila, že v době podání žádosti o úvěr měla závazky ve výši 5 580 Kč měsíčně, další závazky zjištěny nebyly. Žalobkyně měla zato, že banka správně přikročila k posouzení výdajů dle ekonomického modelu a odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. 12 C 367/2020-170. Uvedla, že žalobkyně uhradila na úvěr částku 487 043,20 Kč a předložila přehled jednotlivých splátek a způsob jejich započtení. Naposledy žalovaná uhradila splátku 17. 4. 2023.2. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokazovala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 11. 2023, kdy došlo s účinností k 21. 11. 2023 k postoupení pohledávek na žalobkyni. Toto postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 8. 12. 2023.3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a požádala o ustanovení zástupce. Uvedla, že v době žádosti o úvěr měla účet u právní předchůdkyně žalobkyně, končila studium střední školy a plánovala pokračovat na soukromé vysoké škole, kde se hradilo školné. Předkládala bankéři výplatní pásku a pracovní smlouvu, nevzpomněla si, zda se jí bankéř ptal na formu bydlení či na nějaké výdaje. Při studiu pracovala na plný úvazek, chtěla se osamostatnit, vzala jsi úvěr a pronajala si vlastní byt, zaplatila kauci na byt a pořídila vybavení bytu, zbývající částku uložila na náklady spojené se studiem. Další část úvěru použila na stěhování z , adresa, a pracovala dále na poloviční úvazek. Žalované se nepodařilo dokončit vysokou školu, neplánovaně otěhotněla, narodila se jí v únoru 2023 dcera a vrátila se do , adresa, , kde je levnější bydlení. Nyní je jejím jediným příjmem rodičovský příspěvek, manžel dosahuje příjmu 27 000 Kč měsíčně, pobírají příspěvek na bydlení, není schopna dlužnou částku zaplatit jednorázově.4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 86 odst. 1 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 ZSU. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, Expres půjčka, ze dne 10. 7. 2017, Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisem z úvěrového účtu, platební historií, Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 5. 2023 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaná uzavřely dne 10. 7. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 500 000 Kč, žalovaná se zavázala splatit úvěr v pravidelných 120 měsíčních splátkách po 7 165,88 Kč, první splátka byla splatná do 18. 8. 2017, další pak ke každému 18. dni v měsíci, dále pak byla žalovaná povinna platit poplatky uvedené v čl. III. 4. ( za poskytnutí úvěru 1 295 Kč, za každé vyhotovení výpisu z úvěrového účtu, za každou změnu data měsíční splátky, 600 Kč za každé písemné upomínky, 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný). Úroková sazba byla sjednána ve výši 9,9 % p.a. a celkem měla žalovaná splatit částku 793 804,85 Kč. V případě prodlení je banka oprávněna ukončit smluvní vztah s klientem (čl.. III. 6., 11.). Žalovaná v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácela, byla vyzvána dopisem ze dne 25. 5. 2023 k splacení celé pohledávky, úvěr byl prohlášen za splatný a dlužná částka k tomuto dni činila 304 318,22 Kč.12. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná uvedla svůj měsíční příjem za poslední 3 měsíce ve výši 19 630 Kč, uvedla adresu svého zaměstnavatele, celkový čistý měsíční příjem domácnosti uvedla 80 000 Kč s tím, že zdroj příjmu je jen jeden, nemá vyživovací povinnost, nemá srážky ze mzdy, nehradí jiné měsíční splátky, u nezbytných měsíčních nákladů uvedla částku 0 Kč. Z posouzení úvěruschopnosti, kterou prováděla banka bylo dále zjištěno, že žalovaná je svobodná, má vlastní bydlení a dosavadní externí splátky žalované činí 5 880 Kč. K tomuto bylo předloženo potvrzení o výši příjmu.13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:14. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebit