5 C 204/2025-45 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27.2.2025 ve znění doplnění ze dne 13.8.2025 a 15.8.2025 domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 229 217 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem, a to části kapitalizovaným) zahrnující i dlužné poplatky 4 640 Kč. Návrh odůvodnila tím, že dne 2.9.2021 uzavřela s žalovaným po řádném posouzení jeho úvěruschopnosti Smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , kdy na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový limit, který byl povinen splácet ve splátkách po 4 802 Kč měsíčně. Protože se žalovaný dostal do prodlení s řádným splácením úvěru, odstoupila žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním od smlouvy s účinností ke dni 30.9.2024. Žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradil celkem , hodnota, splátek, tj. částku 141 258 Kč, která byla co do výše 75 423 Kč započtena na jistinu, co do výše 56 571 Kč na smluvní úrok, co do výše 8 164 Kč na pojištění a co do výše 1 100 Kč na poplatky. Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje dlužnou jistinu ve výši 224 577 Kč, dlužný kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 18 234 Kč, dlužné poplatky v částce 4 640 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 31.12.2024 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, ze dne 2.9.2021, č. , hodnota, bylo zjištěno, že ji uzavřela žalobkyně s žalovaným jako dlužníkem. Na základě uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu s pojistným splácet v 96 měsíčních splátkách po 4 802 Kč měsíčně při sjednané úrokové sazbě 9,60% p.a. V rámci uzavřené smlouvy žalovaný potvrdil svůj měsíční příjem ve výši 45 000 Kč, výdaje na splátky půjček v částce 20 000 Kč, přičemž uvedl, že je svobodný a bydlí u rodičů. V čl. O smlouvy účastníci sjednaly oprávnění žalobkyně odstoupit od smlouvy v případě prodlení žalovaného se splátkou více jak 2 splátek či při prodlení s placením 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce.5. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně čerpala informace z registru , Anonymizováno, , insolvenčního rejstříku, registru , Anonymizováno, a výpisu z účtu, kdy zjistila příjem žalovaného 51 798 Kč měsíčně a náklady na splátky úvěrů 18 643,44 Kč. Věřitel tak uzavřel, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr řádně splácet.6. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného , Anonymizováno, , a.s. za měsíc srpen 2021bylo zjištěno, že na jeho účet byla přispána mzda ve výši 51 798 Kč, splátky úvěrů činily 837,97 Kč, 927,11 Kč, 2235,23 Kč, 3 488,76 Kč, 12 676,20 Kč a 750 Kč.7. Z odstoupení od smlouvy ze dne 1.10.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně od smlouvy č., hodnota, odstoupila pro neplnění smluvních podmínek ze strany žalovaného. Dlužná částka ke dni ukončení smlouvy byla vyčíslena na 247 451 Kč.8. Z předžalobní upomínky ze dne 9.1.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky v celkové výši 247 451 Kč, a to nejpozději do 7 dnů od vyhotovení výzvy.9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.15. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.17. Soud s ohledem na výše uvedená zjištění učinil závěr, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřila řádně, když zjistila dostatečné pravidelné příjmy na straně žalovaného a jeho náklady spojené se splácením již poskytnutých úvěrů - je tak zřejmé, že při zjištěných majetkových poměrech žalovaného v kontextu výše splátky úvěru a doby splácení (30 měsíců) byl žalovaný schopen úvěr poskytnutý žalobkyní splácet.18. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 2.9.2021 platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru (neboť řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného), na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč, který byl povinen splácet v 96 měsíčních splátkách včetně pojistného po 4 802 Kč měsíčně. Protože se žalovaný dostal do prodlení s řádným splácením úvěru, odstoupila žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním od smlouvy dopisem ze dne 1.10.2024. Soud tak rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu 224 577 Kč a to spolu s dlužnými poplatky v celkové výši 4 640 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem 18 234 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z dlužné jistiny 31.12.2024 do zaplacení. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, netvrdil ani neprokazoval, že by žalovanou částku, byť i zčásti, uhradil, soud tak s ohledem na provedené dokazování žalobě vyhověl. Výše úroku z prodlení je v souladu s §1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nař. vl. č. 351/2013 Sb.19. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného k povinnosti nahradit procesně úspěšné žalobkyni náklady soudního řízení ve výši 44 271,10 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Uvedená částka z