10 C 316/2025-61 – Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 11. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 20 057 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 057 Kč od 31. 3. 2025 do zaplacení. Tvrdila, že žalobkyně (, Jméno žalobkyně, ., IČ , Anonymizováno, ) nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 23. 12. 2024 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 14 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 30. 3. 2025. Žalovaná načerpaný úvěr do dne splatnosti nesplatila a dostala se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit smluvní úrok ve výši 6 057 Kč. Předmětem návrhu je pohledávka v celkové výši 20 057 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 14 000 Kč a smluvního úroku 6 057 Kč nejpozději splatných dne 30. 3. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po datu splatnosti úvěru z nesplacené jistiny. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámila s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem a vyplnila registrační formulář, kde napsala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byla žalovaná obeznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 23. 12. 2024 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované , č. účtu, , platba byla identifikována uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu, a to i formou předžalobní upomínky ze dne 15. 8. 2025. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, tak aby nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.2. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, . (žalobkyně), jako postupníkem a novým věřitelem, čímž prokázala aktivní legitimaci ve sporu. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 15. 8. 2025.3. K výzvě soud žalobkyně doplnila, že žalovaná souhlasila, že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů SOLUS, z.s.p.o., CNCB – Czech Non-Banking , právnická osoba, , z.s.p.o. a , právnická osoba, . Úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaná dále prohlásila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědoma, že by byla evidována v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. V interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, a nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností.4. Podáním doručeným soudu dne 1. 6. 2026 vzala žalobkyně žalobu částečně co do částky 1 502 Kč včetně příslušenství zpět, neboť žalovaná před podáním žaloby uhradila původnímu věřiteli dne 31. 1. 2025 částku 754 Kč a dne 18. 3. 2025 částku 748 Kč. Nadále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 18 555 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 31. 3. 2025 do zaplacení. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a řízení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 občanského soudního řádu (o. s. ř.) částečně co do částky 1 502 Kč včetně zákonného úroku zastavil.5. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 16. 3. 2026 soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno dne 26. 3. 2026.6. Žalovaná uvedla, že si půjčku vzala se svým otcem, dostala se ale z důvodu finanční tísně do prodlení s úhradou, snažili se danou situaci s původním věřitelem řešit, ale bezvýsledně. Žalovaná požádala o možnost úhrady dlužné částky ve splátkách.7. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, a žalovaná se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřila (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.8. Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 12. 2024, Obchodními podmínkami a platebními informacemi měl soud prokázáno, že společnost , právnická osoba, poskytla žalované úvěr ve výši 14 000 Kč, který žalovaná čerpala dne 23. 12. 2024. Úvěr byl poskytnut na 12 měsíců, výše minimální měsíční splátky činila 5 % výše jistiny + úrok přirostlý za předchozích 30 dní, zápůjční úroková sazba činila 279,83 % ročně, RPSN 660 %. Žalovaná v souladu se Smlouvou úvěr nesplácela. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, jak vyplývá z dopisu ze dne 15. 8. 2025.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý ú