10 C 4/2026-64 – Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 12. 2025 požadovala žalobkyně po žalované zaplacení částky 10 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 600 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 24. 10. 2025 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 510 Kč. Tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 24. 7. 2025 uzavřena Rámcová smlouva o úvěru ID , Anonymizováno, , upravující právní rámec pro jednotlivé smlouvy o úvěru následně uzavřené. V návaznosti na uzavření rámcové smlouvy uzavřela žalobkyně s žalovanou téhož dne i Smlouvu o úvěru ID , Anonymizováno, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr s jistinou ve výši 10 000 Kč. Denní úroková sazba ze zapůjčené částky byla sjednána ve výši 1,20 %, přičemž bylo sjednáno, že jistina včetně úroků bude ze strany žalované splacena dne 23. 8. 2025 splátkou v celkové výši 13 600 Kč. Současně si žalobkyně s žalovanou ujednaly, že pro případ prodlení žalované s úhradou dané částky má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně a dále na náhradu nákladů spojených se zasláním 1. upomínky ve výši 520 Kč a nákladů spojených se zasláním 2. upomínky ve výši 580 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut bezhotovostně převodem na účet žalované dne 24. 7. 2025. Žalovaná si opakovaně zažádala o prodloužení termínu splatnosti úvěru, splatnost úvěru byla prodloužena na termín 23. 10. 2025. Žalovaná ničeho ani na základě výzev neuhradila. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč, úroku ve výši 3 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od 24. 10. 2025 do 13. 12. 2025, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 24. 10. 2025 do zaplacení, nákladů spojených se zasláním první a druhé upomínky ve výši 1 100 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od 24. 10. 2025, kapitalizované ke dni 13. 12. 2025 ve výši 510 Kč.2. K výzvě soud žalobkyně doplnila, že k posouzení úvěruschopnosti žalované si před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru opatřila výpisy z bankovních účtů žalované za tři měsíce předcházející podání žádosti o poskytnutí úvěru, z uvedených výpisů se potvrdilo, že žalovaná je zaměstnaná s průměrným čistým měsíčním příjmem za rozhodné období 26 396 Kč a za výši osobních výdajů žalované považovala žalobkyně částku 10 500 Kč. Ke způsobu ověření měsíčních výdajů žalobkyně uvedla, že při jejich ověřování vycházela ze statistických ukazatelů, dle nichž průměrné měsíční výdaje dosahují 30 % jejího čistého měsíčního příjmu a základem pro nastavení výše uvedeného postupu pro posuzování výdajů žadatelů o úvěr jsou statistická data za rok 2021. Žalobkyně si dále k osobě žalované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru opatřila náhled na zprávu z úvěrového registru, v němž by mohly být evidovány další závazky žalované, dále žalobkyně zjistila, že žalovaná má velmi dobré tzv. CB Score. Žalobkyně prověřila platnost osobních dokladů žalované, zdali není evidována v insolvenčním rejstříku či zdali nemá záznam v centrální evidenci exekucí, z lustrace nezjistila překážku pro poskytnutí úvěru. Žalobkyně na základě zjištěných skutečností při porovnání příjmů a výdajů žalované vyhodnotila, že je žalovaná tzv. úvěruschopná ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a že disponuje dostatečnými finančními prostředky na to, aby byla schopna splatit žalobkyní poskytnutý úvěr.3. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 1. 4. 2026 soud účastnice vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno dne 13. 4. 2026 v souladu s ust. § 46b a § 49 o. s. ř., neboť písemnosti byly doručovány na adresu žalované evidovanou v centrální evidenci obyvatel.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila ani neprokázala, že by dlužnou částku uhradila. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřila (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.5. Rámcovou smlouvou o úvěru ID: 35332429 ze dne 24. 7. 2025, Smlouvou o úvěru ID 35332429 ze dne 24. 7. 2025, Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzením o provedené platbě a výpisem z účtu žalované bylo prokázáno, že žalobkyně dne 24. 7. 2025 poskytla žalované bezhotovostně na účet částku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit do 23. 8. 2025 v celkové splatné částce 13 600 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 1,2 % denně, RPSN ve výši 4 114 %, poplatek za první prodloužení splatnosti byl sjednán ve výši 120 Kč denně. Dále byla mezi účastníky smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v případě prodlení a v případě první upomínky byl sjednán poplatek ve výši 520 Kč a v případě 2. upomínky ve výši 580 Kč.6. Předžalobní výzvou ze dne 1. 12. 2025 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 19 931,90 Kč vyplývající z dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 7. 2025, a to nejpozději do 9. 12. 2025. Zároveň byla žalovaná upozorněna na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou.7. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Žalobkyně předložila soudu pouze výpis z účtu žalované a scoring, z výpisu z účtu však není zřejmé, o jaké příjmy a výdaje se jedná, žádné další listiny prokazující, že by žalobkyně provedla ověření jakýchkoliv příjmů a výdajů žalované, nepředložila. Posouzení schopnosti žalované splácet úvěr tedy zjevně nebylo provedeno v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Primárním cílem zákona o spotřebitelském úvěru je ochrana individuálního spotřebitele "před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, plynoucích z neznalosti a nedostatečných zkušeností, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů spotřebitele, které mohou zásadním způsobem dopadnout na jeho osobní a rodinnou finanční situaci, postihnout jeho majetek a ohrozit uspokojování základních životních potřeb, ekonomickou funkci rodiny a společenský status jejich členů, vč. narušení jejich sociálních vztahů" (viz dohledový benchmark České národní banky č. 1/2014 ze dne 18. března 2014 k výkladu povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 od