18 C 282/2025-30 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 22. 9. 2025 zaplacení celkem částky 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 17. 2. 2023 s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Podle ní poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřitelce poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 63 454 Kč, celkem tedy 113 454 Kč, a to formou 21měsíčních splátek po 5 403 Kč, přičemž úvěr měl být splacen 17. 11. 2024. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 48 205 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 410 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, resp. neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje vrácení pouze částky 50 000 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, přičemž vyčíslila kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 868,75 Kč, což je za dobu od 18. 11. 2024 do 28. 4. 2025, dále pak za dobu od 29. 4. 2025 požaduje zákonný úrok z prodlení v procentuální výši. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží.2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek.5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.7. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 2. 2023, Smluvními podmínkami Smlouvy o spotřebitelském úvěru, žádostí o spotřebitelský úvěr, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, a žalovaným uzavřela dne 17. 2. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 5 403 Kč, první splátka byla splatná vždy ke konci splátkového období – měsíčního období, tedy celkem částku 113 454 Kč, která je tvořena jistinou v částce 50 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 60 115 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 48 205 Kč,, Anonymizováno, částky za zpracování ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 10 410 Kč a dále pak se žalovaný přihlásil k doplňkovému pojištění, za což činí pojistné 3 339 Kč za celou dobu trvání smlouvy. Smlouva obsahuje i zápůjční úrokovou sazbu, a to ve výši 86 % p.a. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, byl vyzván k splacení celé pohledávky.8. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je částečně důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, avšak neprokazuje, ba ani netvrdí, že by před uzavřením smlouvy došlo k ověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Za této situace je, ve smyslu § 86 a § 87 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, mezi účastníky předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení. Soud tedy uložil žalovanému zaplatit pouze částku 50 000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta a žalovaný jí do současné doby nevrátil (výrok I.).9. Ve zbývající části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.). Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).10. O nákladech řízení rozhodoval soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Věcí se rozumí předmět řízení, jak byl vymezen žalobou, a to v té její části, v níž žalobce uvádí, čeho se svým návrhem domáhá (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 31. 5. 1967, sp. zn. 6 Cz 74/67, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 116/1967).11. Příslušenství pohledávky má akcesorickou povahu, avšak jde o samostatné hmotněprávní nároky, které lze samostatně uplatnit a o nichž musí soud rozhodnout, jsouli žalobou uplatněny (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2421/2009; § 152 odst. 2 o. s. ř.). Při posuzování úspěchu ve věci nelze vycházet pouze z jistiny, nýbrž je nutno hodnotit celý předmět řízení včetně příslušenství (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1792/2015; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015; nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Jeli předmětem řízení více samostatných nároků, je třeba míru úspěchu posuzovat u každého z nich samostatně (srov. Drápal, Bureš a kol., Občanský soudní řád I. Komentář, C. H. Beck, 2009, s. 979–980).12. Výše nákladů řízení je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 000 Kč odměnou advokáta za 2,5 úkony právní služby po 700 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby) odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 350 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnotyCelkem tedy účelně vynaložené náklady představují částku 4 480,50 Kč.13. S ohledem na shora citovanou judikaturu Nejvyššího soudu soud posuzoval míru úspěchu ve věci jednak podle výše přiznané jistiny, ale současně i podle výše přiznaného úroku. Původně se žalobce domáhal zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím, tj. jistina + úrok z prodlení při pětiletém plnění. Předmětem sporu byla tedy částka 81 875 Kč (50 000 + 31 875 Kč), úspěch žalobkyně v řízení byl tedy jen ve výši 61 % a podle zásad výpočtu úspěchu účastníka ve věci (§ 142 odst. 2 o.s.ř.) pak žalobkyni náleží náklady řízení v rozsahu 22 %, což odpovídá částce 985,70 Kč. Soud tedy uložil žalovanému tuto částku na nákladech řízení nahradit žalobkyni (výrok III.).14. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.