27 C 227/2025-46 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela dne , datum, se žalovanou distančním způsobem úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, případně její mobilní aplikace, a potvrzením podpisovým SMS kódem. Žalovaná se zavázala úvěr a poplatek za poskytnutí , částka, splatit jednorázově dne , datum, . Úvěr byl čerpán na účet žalované. Žalovaná za trvání smlouvy uhradila , částka, (včetně plateb za „korunový odklad“ splatnosti). Dále byly smlouvou sjednány poplatek , částka, za expres výplatu, poplatek , částka, za bezpečnou splátku (využito 3x), poplatek , částka, za SMS servis (využito 3x). Žalovaná 2x (, datum, , , datum, ) využila možnost „korunového odkladu“, kdy si úhradou , částka, odložila splatnost úvěru o 30 dní; tato služba je zpoplatněna částkou , částka, . Úvěr byl tedy následně splatný dne , datum, . S ohledem na to, že se žalovaná dostala do prodlení, v souladu se smlouvou po ní žalobkyně požadovala dále účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 2 x , částka, , smluvní pokuty ve výši 2 x , částka, (0,1 % denně z dlužné částky) a zákonný úrok z prodlení jdoucí od uplynutí lhůty k plnění dle předžalobní výzvy. K výzvě soudu, aby popsala postup při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, žalobkyně uvedla, že měsíční příjem stanovila automatizovaným modelem na částku , částka, , vzala v úvahu příjem ostatních členů domácnosti , částka, , výdaje žalovaného stanovila dle částky životního minima na , částka, , dvou členů domácnosti pak , částka, , splátky jiných závazku , částka, a výdaje na bydlení stanovila částkou , částka, měsíčně. Závazkovou historii žalované ověřila lustrací registrů NRKI a ISIR. Do dne podání žaloby žalovaná ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, přičemž žaloba jí byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel.3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně a zasláním SMS kódu dne , datum, žalobkyni požádala a obě strany následně elektronicky podepsaly úvěrovou smlouvu, a to dle parametrů, jak tvrdila žalobkyně shora, úroková sazba byla sjednána pevnou částkou, roční procentní sazba nákladů (RPSN) na 48,3 %. Žalovaná podpis učinila prostřednictvím zaslaného SMS kódu. Totožnost žalované byla ověřena kopií občanského průkazu, schválená výše úvěru byla převedena na účet žalované (prokázáno listinou „kamali Úvěrová smlouva č. , hodnota, “ a kopií občanského průkazu). Žalovaná uhradila , částka, (prokázáno listinami „Výpis čerpání, splátek a úhrad“ a opisem potvrzení o platbě). K ekonomickým poměrům žalované v době uzavření smlouvy si žalobkyně opatřila úvěrovou zprávu, z níž vyplývalo, že žalovaná měla 1 existující úvěrový produkt – splátkový (osobní úvěr) ve výši , částka, , který měla hradit po , částka, měsíčně (prokázáno uvedenou listinou). Žalobkyně vyhodnotila ekonomickou situaci žalované tak, že je poživatelem starobního důchodu s čistým měsíčním příjmem , částka, , další příjem domácnosti činil , částka, , žalovaná uvedla splátky jiným společnostem ve výši , částka, , neměla žádné děti, lustraci registru NRKI vyhodnotila jako „OK“, lustraci registru SOLUS vyhodnotila tak, že žalovaná není evidována nebo má příznak C, Z (prokázáno listinou „Karta klienta“). Dne , datum, žalobkyně převedla na účet žalované částku , částka, (prokázáno opisem potvrzení o platbě). Žalobkyně vyzvala dne , datum, žalovanou, nechť do , datum, uhradí dlužnou částku, v opačném případě žalobkyně svůj nárok uplatní soudně (prokázáno předžalobní výzvou k plnění a podacím archem).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný pouze co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Podle § 86 z.s.ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. zejména porovnat příjmy, výdaje a zohlednit další údaje o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, zejména údaje o dosavadních závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Přitom platí, že poskytovatel úvěru musí sám vyvinout při zjišťování poměrů spotřebitele inciativu a nemůže se spolehnout na pouhé tvrzení spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ). Ze zjištěných údajů je pak povinen učinit příslušné závěry, tj. především poskytnout úvěr jen za situace, kdy nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Pokud by úvěr navzdory absenci důvodných pochybností poskytl, ve smyslu § 87 z.s.ú. by smlouva byla neplatná, k čemuž je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.9. Žalobkyně vyhověla výzvě soudu a popsala a doložila postup při ověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Poskytovatel úvěru ohledně příjmů vycházel z údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, žádné podklady od žalované nevyžádal ani jinak neopatřil, pravděpodobnou výši příjmu určil pouze statistickým modelem. Takový postup nelze považovat za dostatečný a nelze se tedy ztotožnit s úvahou poskytovatele úvěru, že žalovaná měla měsíční příjem , částka, čistého, aniž by tuto skutečnost jakýmkoliv způsobem ověřil. Využívání automatizovaného modelu považuje soud za žádoucí podpůrný prostředek, nicméně bez skutečných dat o poměrech žalované nemůže být natolik spolehlivý, aby poskytovatel úvěru mohl ohledně příjmu vycházet pouze z takového modelu. Požadavek, aby skutečný příjem žadatele o úvěr byl ověřen prostou listinou, jako je výpis z účtu či výplatní lístek, nelze považovat za nesplnitelný či nepřiměřený. Poskytovatel úvěru však zcela nepřiměřeně vyšel pouze z údaje sděleného žalovanou ověřeného automatickým modelem. Kromě toho poskytovatel úvěru bez dalšího vyšel z údaje, že v domácnosti žalované žije další osoba, která disponuje příjmem , částka, měsíčně, aniž by jakýmkoliv způsobem ověřil, že taková osoba skutečně existuje a na úhradě výdajů domácnosti žalované se podílí. Přitom schopnost žalované hradit splátky by závisela i na příjmu takové další osoby. K tomu žalobkyně v obdobných sporech namítala, že ověřovat příjem další osoby v domácnosti poskytovatel úvěru nemůže s ohledem na předpisy o ochraně osobních údajů (nařízení EP a Rady (EU) č. 2016/679, resp. zákon č. 110/2019 Sb.). Je třeba přisvědčit tomu, že poskytovatel úvěru skutečně nemůže ověřovat