15 C 183/2020-48 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou došlou podepsanému soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši a sjednaným úrokem). Z žalobních tvrzení se podávalo, že žalobkyně cesí pohledávky vstoupila do práv a povinností věřitele spotřebitelského úvěru, který byl na základě smlouvy ze dne [datum] poskytnut žalovanému v hotovosti, po předchozím posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný, ač před zahájením sporu upomínán, dluží na nesplacené jistině úvěru [částka] a na nesplaceném poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka], jeho dluh se úročí ujednaným úrokem (nárokovaným žalobkyní v sazbě 19,52 % ročně) a úrokem z prodlení, jelikož žalovaný od [datum] prodlévá se zaplacením. 2. Soud ve věci rozhodl dne 9. 10. 2020 elektronickým platebním rozkazem [číslo jednací] -5, který byl žalovanému doručen dne [datum] a proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě včasný odpor, jenž podrobněji neodůvodnil. Citovaným rozhodnutím soud mj. žalovanému ve smyslu ust. § 114b odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) uložil povinnost písemně se vyjádřit ve věci samé k připojené žalobě, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu. Žalovanému bylo tímto postupem soudem uloženo, aby ve svém vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Žalovaný byl současně soudem poučen o tom, že uzná-li nárok žalobkyně, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo o jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř.). Dále byl žalovaný výslovně poučen o tom, že pokud nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Poučení, které soud poskytl žalovanému, dopadalo i na procesní situaci, v rámci které by se žalovaný bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádřil a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání. Pro takový případ byl žalovaný výslovně poučen o tom, že soud bude mít za to, že nárok, který je proti žalovanému žalobou uplatňován, žalovaný uznává, a soud tedy ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). 3. Žalovaný se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu (ani později) ve věci samé k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv o následcích neuposlechnutí výzvy byl shora citovaným rozhodnutím poučen (k tomu podrobněji shora). [příjmení] tak zákonná fikce uznání nároku žalobkyně žalovaným ve smyslu ust. § 114b odst. 5 o. s. ř. Soud proto na základě tohoto uznání (tj. fikce uznání) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nároky žalobkyně uplatněné žalobou nejsou v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Po právní stránce byla věc hodnocena dle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“) co do povinnosti úvěrovaného vrátit úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky, dle ust. §§ 86 a 87 zák. č. 257/2016 Sb. co do povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost spotřebitele, dle ust. § 1879 a násl. o. z. co do právních následků uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, a dále dle ust. §§ 1968, 1970 o. z. co do vzniku prodlení žalovaného se splněním peněžitého dluhu a odvislé povinnosti žalovaného platit žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 8 odst. 1, ust. § 8 odst. 1 a ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka], ve výši [částka] za každý ze tří realizovaných úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání návrhu ve věci samé, návrh na zahájení řízení – žaloba), tj. [částka], dále paušální náhrada výdajů dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve výši [částka] za každý ze shora uvedených tří úkonů právní služby (tj. 3 x 100 = [částka]) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 5. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.