Okresní soud v Prostějově 5 C 74/2026-63 – Náklady řízení
Okresní soud v Prostějově · 30. 7. 2026
Aplikovaná ustanovení
O co šlo
o 46 980,11 Kč s příslušenstvím
Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne 4. 3. 2026, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobcia) 46.980,11 Kč,b) kapitalizované úroky z prodlení ve výši 5.049,26 Kč,c) kapitalizované úroky ve výši 6.024,35 Kč,d) úroky z prodlení z 25.727,81 Kč ve výši 14,75 % ročně za dobu od 22. 10. 2025 do zaplacení,e) úroky ve výši 14,75 % ročně z 25.727,81 Kč za dobu od 22. 10. 2025 do zaplacení.Žalobce tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobcem společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne 29. 9. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (a to po posouzení schopnosti žalovaného poptávaný úvěr splatit), že právní předchůdce žalobce na základě této smlouvy poskytl žalovanému 35.000 Kč v hotovosti, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit 45.871 Kč (tato částka je tvořena kapitalizovanými úroky za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 33.744 Kč s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7.288 Kč), že žalovaný se zavázal celkovou částku zaplatit ve 21 měsíčních splátkách po 3.851 Kč, že poslední splátka měla být zaplacena dne 29. 6. 2024, že žalovaný sjednané splátky neplatil řádně a včas, že poslední splátku zaplatil dne 20. 10. 2023, že ke dni 18. 3. 2024 žalovaný dlužil na jistině 25.727,81 Kč a na poplatku 21.252,30 Kč, že pohledávka za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek nynějšímu žalobci, že žalovaný žalobci dluží:- 46.980,11 Kč, z toho na jistině 25.727,81 Kč a na poplatcích 21.252,30 Kč,- kapitalizované úroky ve výši 6.024,35 Kč (úroky ve výši 14,75 % ročně byly kapitalizovány z dlužné jistiny 25.727,81 Kč za dobu od 30. 6. 2024, tedy od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do 21. 10. 2025),- kapitalizované úroky z prodlení ve výši 5.049,26 Kč (úroky z prodlení byly kapitalizovány z dlužné jistiny 25.727,81 Kč za dobu od 30. 6. 2024, tedy od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 21. 10. 2025 při výši úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně),- úroky ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25.727,81 Kč za dobu od 22. 10. 2025 (den následující po dni, k němuž byly úroky kapitalizovány) do zaplacení,- úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25.727,81 Kč za dobu 22. 10. 2025 (den následující po dni, k němuž byly úroky z prodlení kapitalizovány) do zaplacení.2. Písemným podáním ze dne 2. 6. 2026, které bylo Okresnímu soudu v Prostějově doručeno dne 3. 6. 2026, žalobce doplnil tvrzení týkající se posuzování úvěruschopnosti žalovaného a k těmto tvrzením označil důkazy. Žalobce doplnil, že právní předchůdce žalobce od žalovaného před uzavření předmětné úvěrové smlouvy získal informace o jeho poměrech rodinných, majetkových a pracovních, přičemž tyto informace právní předchůdce žalobce zaznamenal do zákaznické karty žalovaného. Právní předchůdce žalobce majetkovou situaci žalovaného posoudil na základě výplatních pásek, které žalovaný předložil. Právní předchůdce žalobce z insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdce žalobce zjistil, že žalovaný je zaměstnán jako dělník ve společnosti , právnická osoba, , že jeho měsíční příjem činí 27.079 Kč, že čisté příjmy domácnosti činí 38.000 Kč, že žalovaný nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, na základě čehož právní předchůdce žalobce dospěl k závěru, že žalovaný je schopen poskytnuté peníze vrátit.3. Dne 10. 6. 2026 vydal Okresní soud v Prostějově usnesení č.j. 5 C 74/2026-53, kterým vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení vyjádřil k žalobě, která mu byla doručována spolu s předmětným usnesením. Tímto usnesením byl žalovaný dále vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání (ust. § 115a občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“), přičemž současně byl žalovaný poučen, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.). Předmětné usnesení spolu se žalobou a s doplněním žaloby bylo žalovanému doručováno na adresu trvalého pobytu, přičemž dle záznamu doručujícího orgánu žalovaný při doručování zásilky nebyl zastižen, zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 16. 6. 2026 a žalovanému byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Jelikož žalovaný si zásilku v úložní době nevyzvedl a jelikož zásilku nebylo možno po uplynutí úložní doby vložit do schránky žalovaným užívané, tato byla vrácena soudu. Předmětné písemnosti tak byly žalovanému doručeny 10. den od uložení. Žalovaný se v soudem určené lhůtě (ani později) k žalobě nevyjádřil. Žalovaný se v soudem určené lhůtě (ani později) nevyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil (žalobce v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí) a souhlas žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl, s ohledem na poučení, kterého se žalovanému dostalo, soudem předpokládán. Věc tak byla rozhodnuta bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř.4. Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr (č.l. 13 soud. spisu) je prokázáno, že právní předchůdce žalobce se před uzavřením tvrzené smlouvy o úvěru zabýval úvěruschopností žalovaného, když od žalovaného poptával a získal informace, zda je zaměstnán, jaká je výše jeho čistého měsíčního příjmu, jaká je výše čistého měsíčního příjmu domácnosti, jaké jsou výdaje domácnosti, zda-li má vyživovací povinnosti, přičemž k prokázání výše příjmů si nechal předložit výplatní pásky (to, že právní předchůdce žalobce si nechal předložit výplatní pásky žalovaného lze dovodit z takto označených listin, které žalobce soudu předložil).5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru (č.l. 14-15 soud. spisu) je prokázáno: Dne 29. 9. 2022 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které přenechala společnost , právnická osoba, žalovanému 35.000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit a zaplatit 42.532 Kč (z toho na úrocích 33.744 Kč, na poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 1.500 Kč, na poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení 7.288 Kč), a to formou 21 měsíčních splátek ve výši 3.851 Kč.6. Smlouvou o postoupení pohledávek (č.l. 22-27 soud. spisu) a seznamem postupovaných pohledávek (č.l. 21 soud. spisu) je prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru nynějšímu žalobci.7. Výzvou před podáním žaloby (č.l. 29-30 soud. spisu) a podacím lístkem (č.l. 31 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce prostřednictvím zástupce , tituly před jménem, , advokáta, před podáním žaloby vyzval žalovaného ke splnění dluhu, že předžalobní upomínka byla odeslána s využitím provozovatele poštovních služeb.8. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána důvodnou.9. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku – dále jen „o.z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ust. § 419 o.z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.11. Podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.14. Podle ust. § 1968 věta první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.15. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle ust. § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Podle ust. § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.18. Žalobce tvrdil uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobce (úvěrujícím) a žalovaným (úvěrovaným), přičemž z žalobcem předložené smlouvy vyplývá, že žalovaný byl spotřebitelem (ust. § 419 o.z.), když z předložené smlouvy lze dovodit, že žalovaný ji neuzavíral v rámci své podnikatelské činnosti či v rámci samostatného výkonu svého povolání a tuto smlouvu uzavíral s podnikatelem. Předmětná úvěrová smlouva tak naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., z čehož mimo jiné plynula povinnost právního předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. Žalobce listinou označenou „zákaznická karta“ prokázal, že právní předchůdce žalobce předmětnou smlouvu uzavřel s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti žalovaného poptávaný spotřebitelský úvěr splatit, když si od žalovaného vyžádal informace o tom, zda je zaměstnán, jaká je výše jeho příjmu, jaká je výše příjmů domácnosti, jaké jsou měsíční výdaje domácnosti, přičemž k výši příjmu si nechal předložit potřebné listiny.19. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena (po posouzení schopnosti žalovaného poptávaný spotřebitelský úvěr splatit – viz výše) smlouva o úvěru (ust. § 2395 o.z.), kterou je třeba hodnotit jako spotřebitelský úvěr (ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb.), na základě které právní předchůdce žalobce poskytnul žalovanému 35.000 Kč a povinností žalovaného bylo přenechané peníze vrátit a zaplatit sjednané úroky ve výši 33.744 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7.288 Kč, a to ve 21měsíčních splátkách po 3.851 Kč. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že přenechané peníze vrátil a sjednané úroky a poplatky zaplatil. Žalovaný v řízení neprokázal, že žalobci či právnímu předchůdci žalobce vrátil více, než kolik bylo žalobcem tvrzeno, resp. že jeho dluh na jistině je nižší, než žalobcem tvrzených 25.727,81 Kč a že na poplatcích a úrocích (úroky za dobu trvání smlouvy) dluží méně, než žalobcem tvrzených 21.252,30 Kč. Povinnost žalovaného platit obchodní úroky trvá i nadále. Úroky byly sjednány ve výši 86 % ročně, avšak žalobce se domáhá úroků ve výši 14,75 % ročně, což je návrh pro žalovaného příznivější, který nemohl být soudem překročen. Kapitalizovaná výše úroků z prodlení z dlužné jistiny za dobu od 30. 6. 2024, tedy od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky (poslední splátka měla být zaplacena dne 29. 6. 2024), do 21. 10. 2025 činí 6.024,35 Kč. Jelikož žalovaný sjednané splátky řádně neplatil, ocitl se se splněním dluhu v prodlení (ust. § 1968 věta první o.z.) a je tak povinností žalovaného zaplatit úroky z prodlení (ust. § 1970 o.z.). Úroky z prodlení byly kapitalizovány z dlužné jistiny ve výši 25.727,81 Kč za dobu od 30. 6. 2024, tedy od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 21. 10. 2025 a činí 5.049,26 Kč. Povinnost žalovaného platit obchodní úroky i úroky z prodlení trvá i po dni, k němuž byly obchodní úroky a úroky z prodlení kapitalizovány, a to až do okamžiku splnění dluhu, tedy do zaplacení. Výše úroků z prodlení byla určena dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., při zohlednění výše reposazby dle www.cnb.cz. Tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit:a) 46.980,11 Kč,b) kapitalizované úroky z prodlení ve výši 5.049,26 Kč,c) kapitalizované úroky ve výši 6.024,35 Kč,d) úroky z prodlení z 25.727,81 Kč ve výši 14,75 % ročně za dobu od 22. 10. 2025 do zaplacení,e) úroky ve výši 14,75 % ročně z 25.727,81 Kč za dobu od 22. 10. 2025 do zaplacení.20. Uvedené povinnosti je žalovaný povinen splnit nynějšímu žalobci, jemuž byla pohledávka za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (ust. § 1879 a násl. o.z.).21. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Tak byla ve věci neúspěšnému žalovanému uložena povinnost zaplatit ve věci úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalobce je tvořena:1/ odměnou zástupce žalobce ve výši 700 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby (ust. § 14b odst. 1, bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb.), přičemž zástupce žalobce v tomto řízení učinil tyto úkony právní služby:a) převzetí věci - § 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.,b) výzva k plnění - § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.,c) podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.,2/ náhradou hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby (ust. § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 3 x 100 Kč,3/ zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 2.350 Kč.K položce pod body 1/ a 2/ je dále třeba přičíst DPH ve výši 21 %. Náhrada nákladů řízení ve věci úspěšného žalobce tak celkem činí 5.254 Kč.22. Při určení výše odměny a výše náhrady hotových výdajů soud postupoval dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (a to i s ohledem na sdělení žalobce, který sám žalobu za tzv. ustálený vzor považoval, když odměnu a náhradu hotových výdajů v žalobě účtoval dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.), neboť žalobu lze označit za tzv. ustálený vzor, který žalobce používá vždy, když žaluje dluh ze smlouvy o úvěru.23. Odměna a náhrada hotových výdajů za úkon právní služby spočívající v písemném podání ze dne 2. 6. 2026 nebyla žalobci přiznána, neboť se nejedná o účelně provedený úkon právní služby. Žalobce tímto podáním doplnil tvrzení (a označil důkazy) týkající se posuzování úvěruschopnosti žalovaného, přičemž se jedná o tvrzení, která byla žalobci známa ke dni podání žaloby a takto měla být tato tvrzení do žaloby včleněna a tyto důkazy takto měly být v žalobě označeny.24. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.