ECLI: ECLI:CZ:OSPV:2026:9.C.296.2025.1 Datum: 2026-03-16 Předmět: o 60 984,97 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 75 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 570 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1958 z. ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 60 984,97 Kč s příslušenstvím (["§ 75 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 570 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu bylo dne 6. 11. 2025 zahájeno řízení, v němž žalobkyně uplatňovala vůči žalovanému nároky dovozované ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „smlouva o úvěru“ nebo „smlouva“). Tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem na internetových stránkách , webová adresa, Žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru. Poskytl údaje, dle nichž žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Jednalo se o následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem a majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a „další“. V této souvislosti žalobkyně odkázala na dokument „Úvěruschopnost“ či „, název, “ (listina, kterou měla žalobkyně zjevně na mysli, je nazvána „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, “). Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v centrální evidenci exekucí, bankovním i nebankovním registru klientských informací (BRKI, NRKI), insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru hledaných osob, registru politicky aktivních osob, „sankčních seznamech“ a interních registrech historie žalovaného. Zkontrolovala rovněž platnost adresy žalovaného. Uvedla, že „případně vycházela“ též z předložených výpisů z účtu žalovaného a výplatních pásek. Ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 44 156 Kč. Žalovaný následně potvrdil správnost údajů ve smlouvě (jméno, příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo, číslo bankovního účtu). Zpřístupnil svůj bankovní účet službě , název, za účelem získání informací o účtu a jeho majiteli. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil prostřednictvím dvoufaktorového ověření. V klientském profilu nejprve odsouhlasil formulář , název, (standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru) a následně i návrh smlouvy kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Posléze mu byla smlouva i s formulářem zaslána na sdělenou e-mailovou adresu. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání, žalovaný se zavázal úvěr vrátit i s příslušenstvím v pravidelných splátkách. První splátka byla splatná 1. 11. 2024, konec kreditního rámce měl nastat 26. 3. 2026. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvní úrok ve výši 0,93 % denně z nesplacené části jistiny. Žalobkyně vyplatila na účet žalovaného v celkem 12 platbách (které v návrhu uvedla) celkovou částku 56 049 Kč. Žalovaný nehradil řádně a včas. Na jistinu uhradil celkem 28 049 Kč. E-mailem ze dne 19. 5. 2025 žalobkyně smlouvu vypověděla. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení jistiny úvěru ve výši 27 999,91 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 557,20 Kč a smluvního úroku ve výši 31 064,31 Kč (součet dosud uvedených položek odpovídá částce 59 621,42 Kč uvedené v petitu návrhu), dále zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 557,11 Kč (součet neuhrazené jistiny úvěru a poplatku za vyplacení tranší úvěru) od 20. 5. 2025 do zaplacení a sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru, s jejíž úhradou byl žalovaný v prodlení (žalobkyně tvrdí prodlení ohledně denní splátky splatné 14. 2. 2025); naposled uvedený nárok uplatňuje žalobkyně za prvních 90 dnů prodlení žalovaného (od 15. 2. 2025 do 16. 5. 2025) a vyčísluje jej na 1 363,55 Kč.2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení v podání doručeném 12. 3. 2026 (č. l. 111-112). Uvedla, že žalovaný se jednoznačně identifikoval prostřednictvím služby , název, společnosti , právnická osoba, , tím, že této společnosti zpřístupnil svůj účet za účelem získání informací o účtu a jeho majiteli. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nad rámec tvrzení v návrhu uvedla, že využívá službu , název, a měla k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného. Mezi registry, v nichž žalovaného lustrovala, uvedla nově , právnická osoba, . Dále uvedla, že žalovaný čerpal od žalobkyně celkovou částku 56 049 Kč, a to následovně: dne , datum, částky 3 000 Kč, 3 000 Kč a 1 000 Kč, dne , datum, částku 1 000 Kč, dne 4. 10. 2024 částku 1 000 Kč, dne 8. 10. 2024 částky 2 000 Kč, 2 000 Kč a 4 000 Kč, dne 18. 11. 2024 částky 5 000 Kč a 6 049 Kč, dne 15. 1. 2025 částku 20 000 Kč a dne 16. 1. 2025 částku 8 000 Kč. Žalovaný naopak uhradil celkovou částku 47 376,93 Kč, a to následovně: dne 13. 11. 2024 částku 6 329,85 Kč, dne 13. 12. 2024 částku 640,92 Kč, dne 18. 12. 2024 částku 3 602,77 Kč a dne 2. 1. 2025 částku 36 803,39 Kč. Žalobkyně tyto úhrady započetla v částce 28 049,09 Kč na jistinu a v částce 19 327,84 Kč na smluvní úrok a smluvní pokutu.3. Žalovanému bylo usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě zasláno dne 16. 1. 2026 [v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)] na adresu jeho trvalého pobytu (, adresa, ). Žalovaný si zásilku osobně převzal dne 23. 1. 2026. Shodně bylo žalovanému doručováno i předvolání k jednání, které osobně převzal dne , datum, . Teprve na nařízeném jednání se žalovaný ve věci vyjádřil. Uvedl, že by chtěl dlužnou částku hradit ve splátkách, jelikož není v jeho možnostech tak učinit jednorázově. Již na tomto místě soud uvádí, že ve věci nebylo možno rozhodnout rozsudkem pro uznání. Dle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání, nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Dle § 99 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele způsobem upraveným v zákoně č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jak bude dále uvedeno, žalobkyně tuto povinnost nesplnila. V takovém případě není možno rozhodnout rozsudkem pro uznání. Soud zde poukazuje na článek Marka Jägera, soudce Okresního soudu v Kolíně, nazvaný Porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v procesních souvislostech, který byl publikován v Soudních rozhledech 1/2025 a s jehož závěry se soud ztotožňuje. Autor mimo jiné uvádí: „Rozsudkem pro uznání soud rozhoduje zásadně bez zřetele k tomu, zda a v jakém rozsahu žalobce unáší procesní břemena, popřípadě zda dosavadní výsledky řízení odůvodňují závěr o opodstatněnosti žalobního požadavku. Vyvstane-li ovšem v řízení pochybnost o tom, zda by rozsudek pro uznání neodporoval donucující normě hmotného práva nebo ji neobcházel, vychází soud z výsledků dosud provedeného dokazování, popřípadě provede v tom směru další důkazy. Takový postup by měl soud volit nejen v případě, že závěr o porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele vyplývá již z vylíčení skutkového děje v žalobních důvodech nebo z dosavadních výsledků řízení, nýbrž i tam, kde žalobce opomněl vůbec skutkově tvrdit, zda, kdy a jak poskytovatel spotřebitelského úvěru uvedenou povinnost splnil, nebo tam, kde z listin, kterých se žalobce dovolal, plyne, že tuto povinnost porušil. I v takových případech je totiž namístě pochybovat o souladu uznání žalovaného s hmotným právem.“ Soud proto na jednání sdělil žalovanému svůj předběžný právní názor o absolutní neplatnosti smlouvy, načež žalovaný uvedl, že rozdíl mezi skutečně čerpanou a dosud uhrazenou částkou je schopen zaplatit jednorázově.4. Jednání ve věci se konalo , datum, . V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalobkyně (i právního zástupce žalobkyně). Žalobkyně i její právní zástupce se z jednání omluvili podáním doručeným , datum, (č. l. 109). Žalobkyně současně žádala, aby ji soud pro případ, že žalobě nebude možno zcela vyhovět, vyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Takto soud nepostupoval, jelikož již společně s předvoláním k jednání žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazních návrhů vyzval (č. l. 36) a žalobkyně na výzvu reagovala (č. l. 111-112). Ve výzvě bylo avizováno, že bude-li třeba žalobkyni na nařízeném jednání poučit dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. k otázkám, na něž se výzva vztahovala, nebude již poskytnuta další lhůta. Smyslem výzvy bylo zajistit, aby soud mohl rozhodnout při prvním jednání. Tím soud vysvětluje, proč nebylo možno vyhovět požadavku žalobkyně na (další) výzvu. Ostatně soud by nebyl povinen vyhovět ani v případě, že by předchozí výzvu s předvoláním nezasílal, jelikož poučení dle § 118a o. s. ř. se poskytuje při jednání, k němuž se žalobkyně dobrovolně nedostavila. Soud navíc vyšel ze zjištěného skutkového stavu; v takovém případě se k poučení dle § 118a o. s. ř. nepřistupuje.5. Soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní a vyžádané s
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.