9 C 311/2025-72 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu bylo dne 6. 11. 2025 zahájeno řízení, v němž žalobkyně uplatňovala vůči žalované nároky dovozované ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „smlouva o úvěru“ nebo „smlouva“). Tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem na internetových stránkách , webová adresa, . Žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí úvěru. Poskytla údaje, dle nichž žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Jednalo se o následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem a majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a „další“. V této souvislosti žalobkyně odkázala na dokument „Úvěruschopnost“ či „Creditworthiness“ (listina, kterou měla žalobkyně zjevně na mysli, je nazvána „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, “). Žalobkyně dále provedla lustraci žalované v centrální evidenci exekucí, bankovním i nebankovním registru klientských informací (BRKI, NRKI), insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru hledaných osob, registru politicky aktivních osob, „sankčních seznamech“ a interních registrech historie žalované. Zkontrolovala rovněž platnost adresy žalované. Uvedla, že „případně vycházela“ též z předložených výpisů z účtu žalované a výplatních pásek. Ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 14 061 Kč. Žalovaná následně potvrdila správnost údajů ve smlouvě (jméno, příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo, číslo bankovního účtu). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila prostřednictvím dvoufaktorového ověření. V klientském profilu nejprve odsouhlasila formulář , název, (standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru) a následně i návrh smlouvy kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Posléze jí byla smlouva i s formulářem zaslána na sdělenou e-mailovou adresu. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 26 700 Kč s možností postupného čerpání, žalovaná se zavázala úvěr vrátit i s příslušenstvím v pravidelných splátkách. Zavázala se uhradit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvní úrok ve výši 0,93 % denně z nesplacené části jistiny. Žalobkyně vyplatila na účet žalované v celkem 20 platbách (které v návrhu uvedla) celkovou částku 56 118 Kč. Žalovaná nehradila řádně a včas. Na jistinu uhradila celkem 29 457,40 Kč. E-mailem ze dne 11. 6. 2025 žalobkyně smlouvu vypověděla. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení jistiny úvěru ve výši 26 660,51 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 526,38 Kč a smluvního úroku ve výši 28 964,25 Kč (součet dosud uvedených položek odpovídá částce 56 151,14 Kč uvedené v petitu návrhu), dále zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 27 186,89 Kč (součet neuhrazené jistiny úvěru a poplatku za vyplacení tranší úvěru) od 12. 6. 2025 do zaplacení a sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru, s jejíž úhradou byla žalovaná v prodlení; naposled uvedený nárok uplatňuje žalobkyně za prvních 90 dnů prodlení žalované a vyčísluje jej na 6 241,91 Kč.2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení v podání doručeném 10. 3. 2026 (č. l. 54-55). Uvedla, že žalovaná se jednoznačně identifikovala prostřednictvím služby BankID společnosti , právnická osoba, , tím, že této společnosti zpřístupnila svůj účet za účelem získání informací o účtu a jeho majiteli. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně nad rámec tvrzení v návrhu uvedla, že využívá službu , název, a měla k dispozici výpis z běžného účtu žalované. Mezi registry, v nichž žalovanou lustrovala, uvedla nově TelcoScore, Společnost pro informační databáze, a.s. Dále uvedla, že žalovaná čerpala od žalobkyně celkovou částku 55 398 Kč, a to následovně: dne , datum, částku 17 000 Kč, dne 6. 9. 2024 částku 12 418 Kč, dne 29. 1. 2025 částku 2 000 Kč, dne 30. 1. 2025 částku 1 500 Kč, dne 31. 1. 2025 částku 1 500 Kč, dne 2. 2. 2025 částku 2 000 Kč, dne 3. 2. 2025 částku 1 000 Kč, dne 4. 2. 2025 částku 1 000 Kč, dne 5. 2. 2025 částku 2 600 Kč, dne 6. 2. 2025 částku 1 000 Kč, dne 7. 2. 2025 částku 1 700 Kč, dne 10. 2. 2025 částku 2 x 1 000 Kč, dne 11. 2. 2025 částky 500 Kč a 1 000 Kč, dne 13. 2. 2025 částku 2 800 Kč, dne 16. 2. 2025 částku 3 000 Kč, dne 17. 2. 2025 částky 1 000 Kč a 1 100 Kč a dne 18. 2. 2025 částku 1 000 Kč. K tomu je třeba uvést, že součet uvedených položek, které se shodují s položkami vypočtenými v návrhu, odpovídá částce 56 118 Kč, nikoli částce 55 398 Kč uvedené v rozebíraném podání. Žalovaná naopak uhradila celkovou částku 59 795,94 Kč, a to následovně: dne 31. 8. 2024 částku 2 564,66 Kč, dne 18. 9. 2024 částku 2 564,54 Kč, dne 8. 10. 2024 částku 4 689,38 Kč, dne 25. 10. 2024 částku 2 502,17 Kč, dne 28. 11. 2024 částku 46 437,19 Kč a dne 10. 3. 2025 částku 1 038 Kč. Žalobkyně tyto úhrady započetla v částce 28 737,49 Kč na jistinu a v částce 31 058,45 Kč na smluvní úrok a smluvní pokutu.3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. Usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě jí bylo zasláno dne 19. 1. 2026 [v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)] na adresu jejího trvalého pobytu (, adresa, ). Žalovaná si zásilku osobně převzala dne 23. 1. 2026. Shodně bylo žalované doručováno i předvolání k jednání. V tomto případě byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí , datum, , žalovaná si ji nevyzvedla, k doručení tak došlo tzv. fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř. ke dni , datum, . Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila a v řízení zůstala nadále pasivní.4. Jednání ve věci se konalo , datum, . V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti účastníků (i právního zástupce žalobkyně). K žalované se soud již vyjádřil. Žalobkyně i její právní zástupce se z jednání omluvili podáním doručeným , datum, (č. l. 51). Žalobkyně současně žádala, aby ji soud pro případ, že žalobě nebude možno zcela vyhovět, vyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Takto soud nepostupoval, jelikož již společně s předvoláním k jednání žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazních návrhů vyzval (č. l. 40) a žalobkyně na výzvu reagovala (č. l. 54-55). Ve výzvě bylo avizováno, že bude-li třeba žalobkyni na nařízeném jednání poučit dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. k otázkám, na něž se výzva vztahovala, nebude již poskytnuta další lhůta. Smyslem výzvy bylo zajistit, aby soud mohl rozhodnout při prvním jednání. Tím soud vysvětluje, proč nebylo možno vyhovět požadavku žalobkyně na (další) výzvu. Ostatně soud by nebyl povinen vyhovět ani v případě, že by předchozí výzvu s předvoláním nezasílal, jelikož poučení dle § 118a o. s. ř. se poskytuje při jednání, k němuž se žalobkyně dobrovolně nedostavila.5. Soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní a vyžádané soudem, z nichž zjistil následující:6. Dle Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (č. l. 28-30), která měla být uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem, se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do maximální výše (schváleného kreditního rámce) 26 700 Kč na účet žalované č. , č. účtu, , a to vždy na základě žádosti žalované o čerpání dostupné v klientské sekci. Úroková sazba (pevná – denní úrok) činila 0,933 %, poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky. Žalovaná měla úvěr splácet v pravidelných denních splátkách ve výši určené dle čl. 5 všeobecných obchodních podmínek. Splatnost první denní splátky měla nastat 30. den po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru. Každá denní splátka je splatná 29. den po dni výpočtu dané denní splátky. Datem splatnosti úvěru (posledním dnem trvání smlouvy) je 22. 1. 2026. V podpisové části smlouvy je uvedeno: „Já, , Jméno žalované, , rodné číslo (…), potvrzuji, že jsem smlouvu přečetl/a a s jejím obsahem souhlasím. Datum uzavření smlouvy: , datum, . Tímto podepisuji dne , datum, . Klient.“ Nedílnou součástí smlouvy měly být Všeobecné obchodní podmínky platné od 27. 5. 2024 (č. l. 7), s ohledem na dále uvedené závěry by však bylo nadbytečné se zabývat jejich jednotlivými ustanoveními.7. Z listiny nazvané „Autorizace ověření totožnosti“ (č. l. 26) soud zjistil, že totožnost žalované byla ověřena a autorizována dne , datum, prostřednictvím služby BankID od společnosti , právnická osoba, .8. Z listiny nazvané „BankID výpis“ (č. l. 25, shodně 56) soud zjistil, že obsahuje konkrétní identifikační údaje osoby označené jako , Jméno žalované, , včetně jejího data narození, rodného čísla, adresy trvalého pobytu, údajů o dokladech totožnosti, kontaktních údajů a dalších technických identifikátorů souvisejících s BankID transakcí.9