19 C 248/2015-285 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne 13. 3. 2014 s žalovaným uzavřel smlouvu o dílo na výměnu výtahu umístěného v domě [adresa], k. ú. [obec] obec Praha (dále jen„ dům“ nebo„ nemovitost“) za výtah nový. Základními kritérii této výměny byla velikost kabiny a další parametry výtahu a v tomto směru žalobce vyhlásil veřejnou soutěž. Tu s nabízenými rozměry [číslo] mm x [číslo] mm x [číslo] mm a nosností 450 kg vyhrál žalovaný. Cena byla sjednána na částku 1 396 810 Kč bez DPH a žalobce žalovanému postupně na základě vystavených faktur uhradil zálohu v celkové výši 963 799 Kč. Žalovaný však provedl dílo vadně, když zejména nedodržel všechny mezi stranami sjednané normy a dodal výtah podstatně menší, než smlouva stanovila. Žalobce tak od smlouvy odstoupil a požadoval vrácení zaplacených záloh včetně zákonného úroku z prodlení, a to oproti vydání výtahu. 2. Následně žalobce změnil svoji žalobu, když nadále nepožadoval, aby soud rozhodl o jeho nároku bez povinnosti vydat předmětný výtah oproti zaplacení žalované částky. Soud tento návrh posoudil jako změnu žaloby podle § 95 o. s. ř. a na jednání dne 25. 7. 2019 ji připustil. Vzhledem k tomu, že strany nežádaly vyhotovení tohoto usnesení, tak rozhodnutí stejného dne nabylo právní moci. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V prvé řadě byl přesvědčen, že k odstoupení od smlouvy nedošlo řádně, když žalobce a žalovaný uzavřeli ústní formou dodatek k předmětné smlouvě, na základě kterého měl být do domu dodán výtah menší, než bylo sjednáno v původní smlouvě. Tuto změnu smlouvy dojednal jednatel žalovaného pan [jméno] s předsedkyní představenstva žalobce paní [příjmení]. Již jen z tohoto důvodu nedošlo k řádnému odstoupení od smlouvy o dílo a žalobu by bylo třeba zamítnout. I kdyby však odstoupení od smlouvy bylo po právu, tak žalovaný upozornil, že není možné fyzicky výtah vrátit, když předmětný výtah není možné z nemovitosti bez jeho znehodnocení vrátit. Odkazoval při tom na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 2083/2013, 28 Cdo 3569/2014 a 2 Cz 8/75. Výtah dále nebylo možno vrátiti z důvodů právních, když byl součástí domu, ve kterém je větší množství vlastníků bytových jednotek. Při oddělení výtahu od samotného domu se nedostal do žalobcova výlučného vlastnictví, takže jej nemohl na žalovaného platně převést. V případě odstoupení od smlouvy vzniká bezdůvodné obohacení stran, přičemž ty mají vzájemnou povinnost vrátit si plnění, které si poskytly, není-li možné vrátit některé plnění, je třeba kompenzovat toto plnění penězi. Žalovaný dovozoval, že žalobci poskytl plnění, které v podstatné míře představovalo stavební práce v částce, které podstatně převyšuje žalované plnění, takže dne 3. 10. 2019 žalovaný konkretizoval námitku započtení tak, že oproti pohledávce žalobce započítává pohledávku 1 475 848,48 Kč zjištěnou za činnosti dle znaleckého posudku Ing. Miroslava Chromečky. Ten byl vypracován na základě jeho žaloby na doplacení kupní ceny, kterou žalovaný v pozici žalobce uplatnil před Obvodním soudem pro Prahu 10. Nakonec žalovaný namítal, že žalobce předmětný výtah po 2 roky využíval, takže u něho vzniklo bezdůvodné obohacení z titulu tohoto užívání a tímto užíváním též došlo k jeho dalšímu znehodnocení. 4. Žalobce k námitce započtení vznesl námitku promlčení, neboť dle jeho názoru byla započítávaná pohledávka promlčena. Také namítal, že žalovaný před Obvodním soudem pro Prahu 10 uplatnil stejný nárok, který v současné době hodlá započítávat. Žalobce tak měl za to, že zde je dána překážka věci zahájené. 5. Soud se v prvé řadě zabýval smlouvou a jejím obsahem. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce dne 13. 3. 2014 vypsal výběrové řízení na výměnu výtahu v domě, kterého se žalovaný zúčastnil (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků, výpovědí svědka [příjmení] jakož i zadávací dokumentací). Jedním z podstatných parametrů zadání byla velikost výtahu (prokázáno zadávací dokumentací). Dne 21. 7. 2014 pak byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo na výměnu současného výtahu za cenu 1 396 810 Kč bez DPH. Žalovaný se zavázal dodat výtah o velikosti kabiny [číslo] [číslo] [číslo] mm a nosností 450 kg, přičemž výtah musel splňovat bezpečnostní normy ČSN EN [číslo], ČEN EN [číslo], ČSN EN [číslo], ČSN EN [číslo] a ČSN [anonymizováno] [číslo] (prokázáno smlouvou o dílo). Žalobce na zálohách postupně zaplatil částku 963 799 Kč (nesporné tvrzení účastníků). 7. Soud dále konstatuje, že mezi stranami nebylo sporu, že žalovaný dodal do předmětné šachty výtah o menší velikosti a nosnosti. Soud má dále z provedeného dokazování za prokázané, že předmětný výtah nesplňoval normy, když minimálně opláštění bylo v rozporu s aktuálně platnou normou ČSN EN [číslo] (prokázáno výpovědí znalce Procházky a znaleckým posudkem znalce Vaňka), protože nebylo tehdy umístěno plnostěnné opláštění a ani zde nebyla analýza rizik a řešení, které by vzniklá rizika eliminovalo (prokázáno výpovědí znalce Procházky). 8. Žalobce žalovanému opakovaně vytýkal již v průběhu prací drobné vady díla (prokázáno stavebním deníkem), dále žádal doložení některých částí dokumentace (prokázáno komunikací účastníků a výzvou ze dne 19. 3. 2015) až nakonec dne 14. 5. 2015 od smlouvy odstoupil, a to pro podstatný rozpor díla se smlouvou o dílo a nedodržení sjednaných norem. Zároveň s tímto dopisem žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení toho odstoupení, k čemuž došlo dne 15. 5. 2015 (prokázáno odstoupením od smlouvy s doručenkou). 9. Dle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 10. Soud uzavřel, že dne 13. 3. 2014 strany uzavřely smlouvu o dílo na výměnu výtahu v předmětném domě, přičemž žalovaný se zavázal odmontovat původní výtah a nahradit jej výtahem novým o určitých vlastnostech. 11. Soud se dále zabýval námitkou změny obsahu smlouvy, když dle žalovaného mělo dojít k této změně na základě ústní dohody mezi jednatelem žalovaného panem [jméno] a předsedkyní představenstva žalobce paní [příjmení]. K tomu oba zmínění měli být před soudem slyšeni jako účastníci a dále měl být slyšen svědek [příjmení] a svědek [příjmení]. Soud tyto výpovědi neprovedl, když všechny zmíněné osoby byly slyšeny před Obvodním soudem pro Prahu 10, nebyl důvod je slyšet znovu a protokoly o těchto výpovědích byly navrženy k důkazu. 12. Soud konstatuje, že pro posouzení této věci byl svědek [příjmení] irelevantní, neboť nevypovídal nic o tvrzené změně smlouvy. Žalovaný navíc tvrdil, že změnu smlouvy měla sjednat předsedkyně představenstva žalobce, nikoliv jeho stavbyvedoucí. 13. Jednatel žalovaného pan [jméno] před Obvodním soudem pro Prahu 10 jednoznačně vypovídal, že se na změně dohodl s paní [příjmení] (to potvrdil též druhý jednatel pan [příjmení], který byl v tu chvíli o patro níže nebo výše), se kterou se dohodl, že na změnu uzavřou písemný dodatek (viz výpověď svědka [jméno]). Předsedkyně představenstva žalobce paní [příjmení] toto popřela (vše prokázáno výpověďmi uvedených osob zaznamenaných v protokolech o jednání ze dne [datum] a [datum rozhodnutí] Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 46 C 292/2015). Soud dále z provedeného dokazování zjistil, že si strany ujednaly, že změnu smlouvy prostřednictvím provedou prostřednictvím písemných dodatků (prokázáno předmětnou smlouvou), přičemž dle žalobcových stanov musí za něj v písemné podobě jednat vždy 2 osoby (prokázáno výpisem z žalobcova obchodního rejstříku). 14. Podle § 705 z. o. k., statutárním orgánem družstva je představenstvo. 15. Podle § 708 z. o. k., představenstvo rozhoduje většinou hlasů všech svých členů, ledaže stanovy určí vyšší počet potřebných hlasů. 16. Podle § 164 odst. 2 o. z., náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání. 17. Podle § 1901 o. z., stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností. 18. Podle § 559 o. z., každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. 19. Podle § 564 o. z., vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje. 20. Soud se zaobíral tvrzenou změnou smlouvy ústní formou a uzavřel, že mezi stranami k žádné změně obsahu smlouvy nedošlo. V dané věci si strany ujednaly, že je třeba měnit smlouvu toliko na základě písemných dodatků ke smlouvě, a to za situace, kdy žalobce dle stanov musí v písemné podobě jednat prostřednictvím nejmén