21 C 187/2023-251 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 5. 2023 se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , orná půda, vše v katastrálním území , adresa, (dále jen „Pozemky“) a jejich přikázání do jeho výlučného vlastnictví za náhradu ve výši 10.000 Kč pro každou ze žalovaných. Uvedl, že je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu na Pozemcích o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , žalovaná 1) vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na Pozemcích a žalovaná 2) rovněž spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na Pozemcích. Jedná se o pozemky vedené jako orná půda a zahrnuté do zemědělského půdního fondu. Žalobce nabídl žalovaným odkup jejich spoluvlastnických podílů za částku 10.000 Kč za každý, když tuto částku dovodil ze znaleckého posudku, který v roce 2020 stanovil obvyklou cenu Pozemků. Cenu, za kterou žalobce nabídl žalovaným odkup jejich spoluvlastnických podílů, stanovil s přihlédnutím k tomu, že by nesl veškeré náklady s převodem podílů na Pozemcích související. S ohledem na v průběhu řízení a provedenou aktualizaci znaleckého posudku z roku 2020, závěrem žalobce navrhl, aby byly Pozemky přikázány do jeho výlučného vlastnictví za náhradu ve výši 32.534 Kč pro každou ze žalovaných, neboť tato částka odpovídá aktuální obvyklé ceně Pozemků.2. Žalovaná 1) s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že žalobce jí sice nabízel na vypořádání částku 10.000 Kč, ale s touto částkou ona striktně nesouhlasí, neboť ji považuje za příliš nízkou. Dále uvedla, že pokud žalobce nenabídne cenu vyšší, bude třeba provést reálné rozdělení Pozemků. Následně uvedla, že nesouhlasí s přikázáním Pozemků do výlučného vlastnictví žalobce, neboť má za to, že i ze znaleckého posudku vyhotoveného v rámci řízení vyplynulo, že cena Pozemků v čase roste a ona by si chtěla proto svůj spoluvlastnický podíl ponechat jako investici do budoucna. Dále uvedla, že její spoluvlastnický podíl není třeba vykupovat, protože i přes spoluvlastnictví k Pozemkům žalobce může na Pozemcích bez obtíží hospodařit a tudíž mu ze spoluvlastnictví neplyne žádná újma.3. Žalovaná 2) nejprve uvedla, že s prodejem svého spoluvlastnického podílu žalobci v zásadě nemá problém, pouze nesouhlasí s výší vypořádání. V rámci závěrečného návrhu uvedla, že žalobci již dříve nabízela, že by svůj spoluvlastnický podíl prodala za 40.000 Kč, s čímž žalobce nesouhlasil. Není jí zřejmé, proč by měla žalobci něco prodávat nyní, když by bylo možné její spoluvlastnický podíl od Pozemků oddělit.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.5. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne 13. 10. 2022 a ze dne 2. 8. 2023 soud zjistil, že v katastru nemovitostí je zapsáno spoluvlastnictví účastníků k Pozemkům, a to v rozsahu podílu ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pro žalobce, ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pro žalovanou 1) a ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pro žalovanou 2).6. Z informace o pozemku parc. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, ze dne 2. 8. 2023 soud zjistil, že uvedený pozemek má výměru , Anonymizováno, ., Anonymizováno, m2, je ornou půdou a součástí zemědělského půdního fondu.7. Z katastrální ortofotomapy pozemku parc. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, soud zjistil, že se jedná o podélný pás zemědělské půdy a tvoří součást většího nezastavěného půdního celku.8. Z informace o pozemku parc. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, ze dne 2. 8. 2023 soud zjistil, že uvedený pozemek má výměru , Anonymizováno, ., Anonymizováno, m2, je ornou půdou a součástí zemědělského půdního fondu.9. Z katastrální ortofotomapy pozemku parc. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, soud zjistil, že se jedná po podélný pás zemědělské půdy a tvoří součást většího nezastavěného půdního celku.10. Z výzev ze dne 5. 8. 2022 a podací stvrzenky z téhož dne soud zjistil, že žalobce přípisem vyzval žalované k vypořádání spoluvlastnictví formou odkupu jejich podílu v částce 10.000 Kč pro každou ze žalovaných.11. Ze znaleckého posudku č. , adresa, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, soud zjistil, že jej dne , datum, vyhotovil , tituly před jménem, , jméno FO, a stanovil obvyklou cenu Pozemků na částku 242.670 Kč (pozemek parc. č. , hodnota, byl oceněn na částku 176.850 Kč a pozemek parc. č. , hodnota, na částku 65.820 Kč).12. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že jej vyhotovil , tituly před jménem, , jméno FO, ke dni , datum, a obvyklá cena Pozemků byla stanovena na částku 462.836 Kč s tím, že na spoluvlastnický podíl každé z žalovaných tak připadá částka 32.543 Kč.13. Účastníci byli usnesením ze dne 30. 8. 2023, č. j. 21 C 187/2023-195, vyzváni, aby se vyjádřili, zda navrhují výslech znalce při jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že výslech znalce nepožadují. Žalobce v podání z 14. 9. 2023 uvedl, že netrvá na výslechu znalce. Vzhledem k tomu, že účastníci ani na výzvu soudu výslech znalce nepožadovali, neuplatnili žádné námitky a závěry znalce v písemném posudku zachycené jsou ve vzájemném souladu, soud neshledal důvod pro doplnění písemně podaného znaleckého posudku výslechem znalce.14. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že ke dni 14. 9. 2023 činí zůstatek na účtu žalobce částku 729.700,05 Kč.15. Na základě skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci.16. Účastníci mají v podílovém spoluvlastnictví Pozemky. Žalobce je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na Pozemcích a žalované jsou výlučnými vlastnicemi každá spoluvlastnického podílu ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na Pozemcích. Pozemky jsou vedeny jako orná půda a jsou pod ochranou zemědělského půdního fondu. Aktuální obvyklá cena Pozemků činí 462.836 Kč. Žalobce je solventní v rozsahu hodnoty spoluvlastnických podílů na Pozemcích ve vlastnictví žalovaných dle aktuálního znaleckého posudku.17. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.18. Jelikož o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bylo rozhodováno po 1. 1. 2014, postupoval soud podle příslušných ustanovení o. z. (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5180/2016).19. Podle ustanovení § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.20. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (§ 1140 odst. 2 o. z.).21. Podle ustanovení § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.22. Je-li to možné, rozhodne podle § 1144 odst. 1 o. z. soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1144 odst. 2 o. z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.23. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit (§ 1142 odst. 2 o. z.).24. Podle § 1147 odst. 1 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.25. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, se pozemky člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky.26. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je řízením, ve kterém soud konstitutivně upravuje právní vztahy spoluvlastníků ke společné věci do budoucna. Soud není vázán návrhy účastníků, neboť z právního předpisu (§ 1144 – 1147 o. z.) vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů účastníků (viz § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963