21 C 34/2023-65 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. Jelikož žalovaný neplnil své povinnosti poskytnutý úvěr splácet řádně a včas, došlo k zesplatnění úvěru, čímž zároveň vznikla„ [ulice] jistina úvěru“ sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých neuhrazených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tj. ve výši [částka]. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [anonymizováno] denně z dlužné [příjmení] jistiny úvěru. Jelikož žalovaný své závazky nesplnil a dluh neuhradil, bylo zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem je rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve kterém soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen žalobkyni uhradit částku ve výši [částka] a částku ve výši [částka] představující smluvní pokutu, přičemž částka [částka] představovala smluvní pokutu ve výši [anonymizováno] denně z dlužné [příjmení] jistiny úvěru do [datum]. Prodlení žalovaného trvalo i po tomto datu, čímž žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty i za následující období. Žalovaný smluvní pokutu nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy dne [datum]. K výzvě soudu žalobkyně v podání ze dne [datum] uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a [příjmení], hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání dne [datum] se žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud proto projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti žalovaného postupem dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. 5. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] s.r.o., sídlem [adresa], a žalovaným bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný měl vykonávat práci řidiče a manipulačního pracovníka. Mzda měla být určena v mzdovém výměru. Ze mzdového výměru bylo zjištěno, že měsíční mzda činila [částka] + [částka] pohyblivá část mzdy, kterou mohl zaměstnavatel přiznat podle svého uvážení dle pracovních výsledků v jednotlivém měsíci. 6. Z hodnocení klienta ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činí [částka]. Za bydlení hradí žalovaný částku ve výši [částka]. Životní minimum žalovaného činí [částka]. Žalovaný nehradí žádné splátky. Rozdíl mezi příjmy ([částka]) a výdaji ([částka]) tak činí [částka]. Žalovaný je od [datum] zaměstnán u [právnická osoba] s.r.o., sídlem [adresa]. Dále zde bylo uvedeno„ inkaso nedoloženo“. 7. Z lustrace [spisová značka] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že [anonymizováno] skóre žalovaného činí [anonymizováno]. Toto skóre spadá do [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] do interní [anonymizována dvě slova], vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován. 8. Z lustrace [příjmení] bylo zjištěno, že ve věci žalovaného zde byly dohledány tři záznamy. 9. Z prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že se nenachází v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a o způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoliv třetí osobě či státu a že si je vědom, jaká je sjednaná výše úroků za úvěr a souhlasí s ní. 10. Z výplatního lístku za období [číslo] bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila [částka]. Z výplatního lístku za období [číslo] bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila [částka] 11. Z informací o příchozích platbách bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla dne [datum] [právnická osoba] s.r.o. poukázána částka [částka] a dne [datum] částka [částka]. 12. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do úvěrového limitu ve výši [částka]. 13. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému sdělila, že se dostal do prodlení s úhradou splátky úvěru v délce [anonymizováno] dnů, čímž došlo v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z této smlouvy. 14. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že jím bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši [částka] z titulu smlouvy o úvěru [číslo]. 15. Z předžalobní upomínky z [datum], vč. podacího archu, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši [částka], resp. smluvní pokuty za období od [datum] do data sepsání předžalobní upomínky, a to nejpozději do 15 dnů od data odeslání předžalobní upomínky. 16. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.). 17. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 20. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22. Uzavřenou smlouvu je třeba posoudit nejen podle ustanovení § 2395 o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter i podle zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 12. 2016 s ohledem na to, že předmětná smlouva byla uzavřena dne [datum]. 23. Soud má za to, že obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, je namístě se i nyní za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru, z úřední povinnosti soudu zabývat (i bez námitky žalovaného) v případě spotřebitelské smlouvy o úvěru předně otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného). Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je v zákoně stanovena nikoliv pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), i na ochranu všech dalších (i potenciálních) věřitelů dotčeného dlužníka, u nichž by řádné splácení jejich pohledávek daným spotřebitelem v případě jeho předlužení (další závazky), mohlo být ohroženo. Zakotvením ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru do právního řádu došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle níž mu