21 C 408/2023-70 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala zaplacení částky 28.425,95 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], dne [datum]. Tvrdila, že na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 22.000 Kč. Žalovaný se dále zavázal uhradit poplatek ve výši 14.029 Kč sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 24,5 % ročně, odměny za administrativní zpracování, doručení a flexibilní splácení, a odměny za administrativní činnosti a komfortní splácení. Půjčku a poplatek se žalovaný zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách. Žalovaný uhradil dne [datum] částku 1.550 Kč, dne [datum] částku 3.000 Kč, dne [datum] částku 3.000 Kč a dne [datum] částku 3.000 Kč. Dále byla smlouvou sjednána smluvní pokuta v sazbě 0,1 % denně z hodnot splátek celkové dlužné částky, ohledně které je žalovaný v prodlení a sankční poplatky ve výši 1.800 Kč, přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu a poplatky za upomínky. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Následně žalovaný uhradil částku 6.000 Kč. Žalovaný zbývající dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne [datum] uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posoudila ověřením příjmů a výdajů žalovaného uvedených v jeho zákaznické kartě. Úvěruschopnost žalovaného byla také posouzena prověřením jeho osoby v registrech, zejména v živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Žalovaný uvedl, že jeho příjmy jsou ve výši 20.856 Kč, což bylo potvrzeno předložením výplatních pásek za měsíce srpen a září 2019. Zdrojem příjmů byl zaměstnanecký poměr u společnosti [právnická osoba] Dále žalovaný uvedl, že jeho odhadované měsíční výdaje jsou ve výši 4.000 Kč, k čemuž právní předchůdkyně žalobkyně připočetla částku získanou ze statistických údajů a dle vlastního ekonomického modelu dospěla ke zjištění, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Dle žalobkyně je třeba přihlédnout k okolnostem konkrétního případu, zejména k tomu, že čerpaný úvěr byl relativně nízký. S ohledem na tuto okolnost je potom třeba na nároky na posouzení úvěruschopnosti nahlížet benevolentněji než je tomu u řádově vyšších úvěrů. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že se k nařízenému jednání dne [datum] žalovaný bez omluvy nedostavil, soud projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti postupem dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav. 5. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že [celé jméno svědka] má živnostenské oprávněné mimo jiné v oboru činnosti zprostředkování obchodu a služeb. 6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný zde uvedl, že je svobodný a žije u rodičů. Pracuje na plný úvazek u [právnická osoba] [anonymizována tři slova] jako [anonymizováno]. Zaměstnání ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami za srpen a září 2019. Odhadované měsíční výdaje činí 4.000 Kč. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným jako dlužníkem a právní předchůdkyní žalobkyně, jako věřitelem. Právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 22.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 10.933 Kč (sestávající z úroků ve výši 6.048 Kč a odměny za zpracování úvěru, garanci celkové ceny a péči o zákazníka, splátkové prázdniny, garanci neuplatnění pohledávky v případě úmrtí dlužníka ve výši 4.885 Kč) v 23 měsíčních splátkách po 1.502 Kč a poslední splátky ve výši 1.483 Kč, resp. spolu s doplňkovým pojištěním za 3.096 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Úroková sazba činila 24,50 % ročně. Žalovaný přistoupil do pojistného programu, v rámci kterého byl pojištěn pro případ některé z pojistných událostí (viz Zařazení pojistníka do pojistného programu ze [datum]). 8. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný uhradil dne [datum] částku 1.550 Kč, dne [datum] částku 3.000 Kč, dne [datum] částku 3.000 Kč a dne [datum] částku 3.000 Kč, tj. celkem 10.550 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, vč. Přílohy [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky, vč. podacího archu, bylo zjištěno, že dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky. 11. Z výzvy ze dne [datum] a předžalobní upomínky ze dne [datum], vč. podacích rachů, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky. 12. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný tímto seznamem neprochází. 13. Svědek [celé jméno svědka] při jednání dne [datum] vypověděl, že pracuje pro [právnická osoba]. Asi uzavíral smlouvu s panem žalovaným, nicméně jméno žalovaného, ani jeho bydliště už mu dnes nic neříkají. Obecně je uzavření smlouvy řešeno v bydlišti klienta. Klient předloží nějaké adekvátní příjmy a výdaje a sepíše se tzv. zákaznická karta. Údaje se zadají do systému, který potom vyhodnotí kolik lze klientovi půjčit a za jakých podmínek. Následně se dle tohoto výstupu sepíše smlouva. K ověření příjmů vyžadují předložení potvrzení o příjmu, výplatní pásky, výpis z účtu, daňové přiznání apod. Pokud jde o výdaje, vychází se z tohoto, co předloží klient. Co klient přizná, to přizná. Na žádosti o spotřebitelský úvěr je svědkův podpis. Byla předkládána pracovní smlouva ze srpna 2019 a dle údajů výplatní pásky za dva měsíce - srpen a září 2019. Pokud bylo v žádosti zaškrtnuto, že žalovaný žije s rodiči, vychází se z toho, co klient řekne. Toto nijak neověřují, nikam nevolají. Je to na dobré vůli klienta, který podepisuje prohlášení, že údaje jím uvedené jsou pravdivé. Vždy chtějí předložit výplatní pásky a občanský průkaz. Pokud mají nějaké další doklady, tak ověřují i další doklady předložené klientem. V každém třetím případě není úvěr schválen. 14. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 15. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.). 16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 19. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Uzavřenou smlouvu