46 C 137/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 15 315,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení a zaplacení 2 484 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou uzavřela s žalovanou dne [datum]. Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu se sjednanou úrokovou sazbou 0,9 % denně z vypůjčené částky v termínu splatnosti [datum], celkově se tak žalovaná zavázala žalobkyni uhradit částku 25 315,35 Kč. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím webového portálu žalobkyně, kde se žalovaná zaregistrovala uvedením jména, příjemní, čísla OP, adresou trvalého pobytu, čísla mobilního telefonu a e-mailové adresy, současně si žalovaná zvolila heslo ke svému účtu na portálu. Po založení účtu požádala žalovaná o poskytnutí úvěru zadáním požadované výše a splatnosti a seznámila s veškerými informacemi, které je věřitel povinen před uzavřením smlouvy poskytnout v souladu s § 95 spotřebitelského zákona. Po stisknutí tlačítka„ zažádat“ byl žalované vygenerován text smlouvy, VOP a formulář s informacemi poskytovanými před uzavřením smlouvy, které žalovaná odsouhlasila, a po stisknutí tlačítka„ potvrdit žádost“ již nebylo možné žádost měnit. Totožnost žalované byla ověřena z doloženého občanského průkazu a cestovního pasu a skutečnost, že byla vlastníkem bankovního účtu č. [bankovní účet] pak pomocí aplikace Kotomatik, která podléhá úpravě směrnice„ PSD2“. Žalovaná zadala své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví své domovské banky a ta následně poskytla žalobkyni se souhlasem žalované údaje žalované. Před uzavřením smlouvy byla ze strany žalobkyně prověřena schopnost žalované úvěr splácet dotazníkem vyplněným žalovanou, kde uvedla výši svého měsíčního příjmu a měsíčních nákladů a dále, že je svobodná a v domácnosti s ní bydlí další dvě osoby. Pravidelný příjem ze zaměstnání byl žalobkyní ověřen přes aplikace Kontomatik, dále byla za účelem zjištění dosavadních plnění závazků provedena lustrace v insolvenčním rejstříků a registru SOLUS. Žalobkyně se dále z titulu smluvní pokuty domáhala zaplacení 2 484 Kč představující sjednanou smluvní pokutu pro případ prodlení žalované s vrácením úvěru ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou žalobkyně požadovala z částky 12 000 Kč za období od [datum], tj. od data následujícího po splatnosti úvěru, do data [datum], tj. do data vyhotovení předžalobní upomínky. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes zaslání upomínky k úhradě dluhu a s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (bez uvedení data) a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny podmínky pro poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 12 000 Kč v 6 měsíčních splátkách po 4 289,36 Kč a poslední 6. splátkou ve výši 3 868,55 Kč, s denní úrokovou sazbou 0,9 % a RPSN 1 732,08 %. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté pěněžní prostředky ve výši 12 000 Kč vrátit v 6 měsíčních splátkách do 180 dnů a celkem žalobkyni vrátit 25 315,35 Kč. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky jistiny, ohledně níž je klient v prodlení. 5. Z fotografie [číslo obč. průkazu] a [číslo pasu] byla zjištěna totožnost žalované. 6. Z dotazníku bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] v [údaj o čase] [anonymizováno] uvedla, že je svobodná, žije s dalšími dvěma osobami v domácnosti, z čehož jedna je na ni závislá, dále že je zaměstnána u zaměstnavatele [právnická osoba], neočekává snížení příjmu do budoucna a po dobu trvání úvěru s tím, že je její příjem měsíčně činí 24 000 Kč a její výdaje měsíčně činí 14 000 Kč. 7. Z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], vedeného na jméno [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne [datum] bylo na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] zaláno 12 000 Kč. 8. Ze sdělení společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], že bankovní účet č. [bankovní účet] je veden na jméno žalované a dne [datum] na něj byla přijata platba ve výši 12 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] od žalobkyně. Z Bank statement data ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jedná o výpis z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] vyobrazený pomocí aplikace Kontomatik za období od [datum] do [datum], pomocí něhož bylo možno zjistit pohyby na účtu žalované v uvedeném období. 9. Z předžalobní upomínky k plnění ze dne [datum] včetně potvrzení o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení svého dluhu a upozornila ji na možnost jeho vymáhání před soudem, upomínka byla žalované odeslána dne [datum]. 10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná a žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které byly žalované téhož dne poskytnuty peněžní prostředky bankovním převodem ve výši 12 000 Kč, které se žalovaná zavázala žalobkyni splatit v 6 splátkách po 4 289,36 Kč s tím, že 6. splátka byla ve výši 3 868,55 Kč spolu úrokem 0,9 % denně do [datum]. Žalovaná však do data splatnosti neuhradila žalobkyni ničeho, a to ani přes výzvu před podáním žaloby zaslanou žalované dne [datum]. 11. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 13. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 14. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006). 17. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“). Podle § 2 odst. 1 zákon o spotř. úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebi